Svaz školkařů vznikl u nás před 35 lety

Psal se rok 1967, rok bohatý na události v naší zemi

Tak např.:
 1. 1. začaly platit „zásady zdokonalené hospodářské soustavy“
 31. 1. na VI. všeobecném sjezdu v Praze varoval A. Novotný před snahami „rozdělit československou společnost“ a omezit vedoucí úlohu KSČ
 4. 2. Leonid Brežněv v doprovodu náčelníka KGB Andropova navštívil Prahu
 25. 2. hokejovým mistrem republiky se poprvé stala Dukla Jihlava
 16. 3. vichřice na Šumavě zničila 3000 ha lesů
 10. 4. byl nejteplejším 10. dubnem za posledních 200 let + 25 0C
 15. 4. začaly oslavy 100. narozenin P. Bezruče
 10. 6. přerušila ČSSR diplomatické styky s Izraelem
 30. 6. ostrým projevem na Vysoké škole stranické zahájil Antonín Novotný tažení proti „nadměrné libarelizaci“
 7. 7. v Praze byl ustaven Čs. svaz žen
 15. 7. novinář a publicista Pavel Tigrid byl v nepřítomnosti odsouzen ke 14 letům vězení
 20. 7. byla zahájena stavba prvního úseku dálnice Praha – Brno, připraveného již v roce 1939
 9. 8. vláda rozhodla zastavit stavbu pražské podpovrchové tramvaje a zahájit budování hlubinného metra
 27. 9. ÚV KSČ sáhl k represím proti spisovatelům
 14. 10. největší československá vesnice Kolárovo byla povýšena na město
 31. 10. na Strahově demonstrovali vysokoškoláci proti vypínání elektrického proudu
 13. 11. byl otevřen areál nových budov ČVÚT v Praze
 4. 12. severozápadní Slovensko bylo postiženo silným zemětřesením
 11. – 13. 12. zasedání předsednictva ÚV KSČ se odehrávalo ve znamení ostré kritiky Antonína Novotného s nímž přišli především A. Dubček, O. Černík, D. Kolder a další.
Některé výše uvedené údaje jsou dnes pro některé čtenáře úsměvné a pro mnohé nic něříkající. Další události se do kronik nedostaly vůbec a je nutné je připomenout. Jak je však z výčtu zpráv patrno, dochází v této době na politické scéně k mírnému oteplování.
Začátkem roku 1967 přišlo pro školkaře v Československu pozvání ze Spolkové republiky Německo, které poslal Svaz německých školkařů, ve kterém byli zástupci českých kolegů zváni k několikadennímu pobytu v Holštýnsku, k prohlídce některých školkařských firem. Holštýnsko je země, která se nachází v severním Německu při pravém břehu řeky Labe, kde vlivem vynikajících půdních a klimatických podmínek vznikla největší školkařská oblast světa.
Pozvání došlo panu Vladimíru Molzerovi, tehdejšímu šéfredaktorovi Zahradnických listů, které byly tenkrát jediným odborným časopisem našich zahradníků. V tu dobu neexistoval žádný svaz, ani spolek, který by sdružoval odborníky. Byly jen zájmové organizace zastřešené Národní frontou, jako zahrádkáři, drobní chovatelé apod. Profesní svazy povolené nebyly.
Pan Molzer se spojil s některými předními českými odborníky v oboru školkařtví, kterými byli Čestmír Bohm, architekt a odborný spisovatel z Prahy, Josef Peňáz, vedoucí školek v Litomyšli, Bohumil Řehák, VÚOZ Průhonice, Adolf Šturma, vedoucí podnožových školek v Kladně, Josef Urban, šlechtitel růží a vedoucí školek v Želešicích a Vilém Walter, vedoucí školek při Zahradnické škole v Brně-Bohunicích.
Po náročném vyřizování cestovních dokladů vycestovala počátkem léta výše uvedená skupina do SRN, kde jim němečtí kolegové připravili bohatý program. Celkem navštívili 10 školek v Holštýnsku a po cestě si ještě prohlédli dvě firmy zabývajících se pěstováním peren.
Byly navštíveny vynikající školky jako např.: Strobel a CO-Pinneeberg, Rudolf Schmidt-Halstenbek, Rosen Tantau-Uetersen, W. Kordes Sohne-Sparriesshoop, Krdes Jungpflanzen-Bilsen aj.. Co firma, to školkařský pojem!
Ihned po návratu se účastníci zájezdu o své dojmy podělili s ostatními školkaři v podobě odborných článků v Zahradnických listech, kde díky perfektní němčině a odborné zdatnosti Viléma Waltra a publikačním schopnostem Čestmíra Bohma, byla odborná veřejnost informována o všem, co tam viděli. Již po cestě do vlasti se diskutovalo o věcech odborných. Vždyť, kdo u nás do té doby věděl, že se dřeviny začínají pěstovat v Německu po vzoru USA v nádobách, že při zavazování oček růží se používá kaučukový úvazek, který se sám rozpadne a není třeba jej povolovat a řadu tehdejších dalších novinek.
Dále se hovořilo o organizování německých kolegů ve školkařském svazu, jaké to nese výhody pro obor a také o možnostech založení podobného svazu u nás. Největším iniciátorem realizace myšlenky založit svaz byl již jmenovaný Vilém Walter. Nebyla to záležitost v té době vůbec lehká. Do „Pražského jara“ bylo ještě daleko, školkaři z Čech na svaz pohlíželi s nedůvěrou a tak se zrodil svaz, který krátce nesl svůj první název „Svaz moravských školkařských závodů“.
Po krátké době přibyli do Svazu školkaři z Čech a posléze i ze Slovenska a již to byl svaz celostátní. V době „normalizace“ byly svazy zrušeny a školkaři přešli do Zájmového sdružení zahradnických podniků-školkařská sekce.
Prvním předsedou svazu byl zvolen Josef Novák, vedoucí ovocných školek z Litenčic, dále vykonávali tuto funkci Ing. Jan Zechmeister, František Machala, Josef Peňáz a Ing. Jiří Veleba. Funkci tajemníka zastávali Vilém Walter, Ing. Jaroslav Lehovec, Ing. Miroslav Pinc, CSc.a Ing. Jan Procházka.
Zde bylo velmi stručné ohlédnutí na počátky Školkařského svazu před 35 lety. V následujících číslech chceme čtenáře seznamovat s vývojem Svazu od politických změn v roce 1989, s členskými školkami a dalšími plány našich školkařů do budoucna.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *