Studium roubovacích metod u vybraných taxonů z rodu Pinus L.

Tato práce se zabývá problematikou roubování borovic. Jejím cílem bylo založit pokus a ověřit ujímání podnože a roubu u různých způsobů roubování a různých kultivarů borovic. Pokus byl založen v Okrasné školce Tomáše Čerbáka v Pusté Polomiv letech 2008–2009. K pokusu byly zvoleny dva druhy nenarašených podnoží (Pinus mugo Turra. a Pinus sylvestris L.) a pět kultivarů jako zdroj roubů – Pinus mugo ´Mops´, Pinus mugo ´Humpy´, Pinus mugo ´Wintergold´, Pinus uncinata ´Globosa´ a Pinus sylvestris ´Compressa´. Roubování bylo provedeno dvěma metodami – do boku a do kapsy. Termín roubování byl od 21. 11. do 5. 12. v nevytápěném fóliovém tunelu. Každá varianta byla naroubována po 24 kusech a měla jedno opakování. V jarních měsících po srůstu a ošetření naroubovaných rostlin byl pak pokus vyhodnocen.

Borovice – Pinus L. – jsou pro zahradní a krajinářskou tvorbu velmi cenné. Jak uvádí Pejchal(1983), borovice patří k nevýznamnějšímu rodu z jehličnanů. Lze je použít jako dřeviny kosterní, ale většina druhů jsou velmi cenné dřeviny doplňkové. Pro své malebné uspořádání korun, zajímavé ojehličení a výraznou borku mají široké možnosti použití. Výborně se doplňují s četnými listnatými dřevinami (Hurych 2003), dobře se též uplatňují se všemi ostatními jehličnany. Některé zakrslé borovice se dobře hodí pro solitérní výsadbu do menších zahrádek, ale i do skalek. Je možné je použít i pro skupinovou výsadbu na větších svazích. Významnou vlastností některých běžně pěstovaných druhů borovic je jejich vysoká odolnost vůči nepříznivým faktorům jako jsou sucho, znečištěné ovzduší, mrazy. Některé druhy velmi dobře rostou i v extrémních podmínkách, na píscích nebo naopak na zamokřených lokalitách, na půdách alkalických či na rašeliništích. Z hlediska pěstitelského je významné to, že borovice patří k rodům snášejícím hůře přesazování. To by se mělo provádět nejlépe v jarních měsících. Nesnášejí také pravidelný řez a ani větší zápoj, protože v něm ztrácejí velmi brzy spodní větve (pro nedostatek světla).
Mimo běžné druhy, které se množí převážně semenem, se dnes pěstují i zajímavé kultivary. Ty lze zatím množit prakticky jedině roubováním. Pro úspěšné roubování je potřebné vybrat a zvolit správnou, dostatečně silnou podnož. Na ni potom lze naroubovat i silnější roub, což dává předpoklad delších a robustnějších přírůstků. Jako hlavní způsob roubování se u silnějších roubů používá roubování do boku (postranní plátování) nebo roubování do boku na zarážku. Ovšem jsou i autoři (Bärtels 1988), kteří uvádějí více možných způsobů roubování borovic. Např. kopulaci, roubování na kozí nožku, roubování za kůru s klínovým řezem roubu (roubování do kapsy) a někdy též roubování do rozštěpu.
Podnože se hrnkují během léta a obvykle před vlastním roubováním se přenášejí do skleníku k narašení. U borovic, které lze roubovat již od listopadu, však není nutností, aby byly podnože narašeny, což dokladují výsledky našeho experimentu.
Zdravé a dostatečně vyzrálé rouby jsou zárukou dobrého srůstu. Vybíráme je z osluněné části koruny. Mají být co nejsilnější, dlouhé, s vyvinutými pupeny. Sběr roubů by měl těsně předcházet vlastnímu roubování. To se provádí ve skleníku nebo i ve fóliovém krytu, s čímž má své zkušenosti Čerbák (2009).

Materiál a metody
Pokusné porosty – experimenty byly založeny ve firmě Okrasné školky Tomáš Čerbák v Pusté Polomi. Roubovanci byly umístěni v nevytápěném fóliovém tunelu s termoizolační a zároveň stínící clonou. Přes zimní období byly vstupní prostory kryty bublinkovou polyetylénovou fólií, ta zabezpečuje maximální tepelnou izolaci. Ke stínění vegetačních krytů se zde používá rovněž ještě polyetylénová fólie bílé (mléčné) barvy.
Podnože – pro experiment byly použity jako podnože dva druhy borovic, a to Pinus mugo Turra. a Pinus sylvestris L. Jednalo se o rostliny jednoleté a dvouleté, kde síla kořenového krčku se pohybovala mezi 3–6 mm. Běžně se používají silnější podnože, avšak ty slabší se taktéž daly využít pro roubování do kapsy. Hrnkování podnoží proběhlo v srpnu do hrnků č. 9, substrát byl dodán firmou Gramoflor s přídavkem hnojiva a s pH 5–5,5. Nahrnované podnože byly ihned přeneseny do fóliového tunelu na zem. Zde setrvaly až do doby roubování. V době roubování byly nenarašené.
Rouby – na podnož Pinus mugo Turra. byl roubován kultivar Pinus mugo ´Humpy´, Pinus mugo ´Mops´ a Pinus mugo ´Wintergold´ a rovněž dvoujehlicová Pinus uncinata ´Globosa´, na podnož Pinus sylvestris L. potom Pinus sylvestris ´Compressa´. Všechny tyto kultivary jsou přirozeně zakrslé a pomalu rostoucí formy borovic.
Postup – byly použity dva způsoby roubování, a to roubování do boku na zarážku a roubování do kapsy. Příprava podnoží spočívala v důkladném odplevelení, zalití, dále očištění kořenových krčků a míst těsně nad kořenovými krčky do výšky asi 50 až 80 mm nad substrátem. Pro roubování do kapsy byly použity slabší, pro roubování do boku zase silnější rouby dlouhé asi 70 mm. Taktéž byly použity nabroušené nože s kvalitním ostřím, které zabezpečuje hladký řez bez trhlin. Pletiva pak nejsou rozdrcena, a tak se zvyšuje kvalita práce, pracovní výkonnost i bezpečnost pracovníka. S roubováním se započalo 21. 11., což u borovic lze.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 11/2010.

Text doc. Ing. Dáša Remešová, CSc., Mendelova univerzita v Brně, ZF v Lednici

Foto Ing. Silvie Vaňková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *