Stromy a stavební činnost

Jedním ze základních stresových faktorů, které ohrožují existenci stromů v prostředí obývaném lidmi, je stavební činnost probíhající v jejich okolí. Zásahy do prostředí stromů mohou zásadním způsobem ovlivnit jak jejich fyziologickou vitalitu, tak i mechanický (zdravotní) stav a tedy i provozní bezpečnost.

Pod pojmem „stavební činnost“ si představme veškeré zásahy do infrastruktury v okolí stromů – umisťování a rekonstrukce podzemních inženýrských sítí, obnovy chodníků, silnic a opěrných zdí, budování parkovacích míst a samozřejmě i stavbu domů apod.
Problematické vlivy, vyplývající ze stavební činnosti, můžeme rozdělit na vlivy přímé (např. mechanická poškození, narušení kořenového systému) a nepřímé (změna hladiny spodní vody, ovlivnění větrného proudění apod.). V následujících kapitolách se budeme věnovat hlavním vlivům detailně.
Je ovšem nutné zdůraznit, že stavební činnost je nutným předpokladem pro využívání prostoru měst a obcí. Ochranu stromů proto nelze chápat jako pouze ochranný proces, snažící se zakonzervovat stávající stav. Ochranné postupy je možné a smysluplné aplikovat výhradně na cenné a perspektivní jedince, zatímco stromy méně hodnotné a neperspektivní je výhodnější odstranit s předepsáním adekvátní náhradní výsadby do vhodných lokalit.

Poškození nadzemních částí
Provoz těžkých mechanismů v okolí stromů může lehce způsobit poškození krycích pletiv kmene či odlámání větví. Tato poškození mohou být vstupní branou pro průnik různých patogenních organismů (především dřevokazných hub) do dřevní části. Snahou proto je především efektivní prevence vzniku poranění.
ČSN 83 9061 definuje ochranný prostor pro běžně rostlé stromy jako okapovou linii koruny zvětšenou o 1,5 m. Tento prostor je pro zmíněný účel prevence zcela dostatečný – je ovšem nutné jej zajistit fyzickým vytýčením, tedy instalací plotu.
V případě, že se stavební činnost odehrává v průmětu koruny (což je za speciálního režimu možné), je třeba chránit kmen od kořenových náběhů až po hlavní větvení instalací ochrany z prken podložených např. pneumatikami. Ochrana musí zajistit, aby případný kontakt mechanismu s ochranou nezpůsobil poškození kmene.
Současně je nutné řešit riziko polámání větví ve spodní části koruny. Je možné sáhnout k redukčnímu řezu jako k preventivnímu opatření, u mladších jedinců je možné uvažovat i s dočasným vyvázáním koruny.

Zásahy do kořenového systému
Kořenový systém může být narušen dvěma hlavními zásahy:
 výkopy,
 navážkami.
Existuje značný rozdíl mezi narušením kořenů výkopy prováděnými ručně a pomocí mechanizace. Při ručním provedení je možné kořeny redukovat v místě provádění výkopu. V případě výkopu prováděného mechanizací jsou kořeny vytrhávány za hranou příkopu a vznikají tak poškození s vysokou pravděpodobností infekce v oblasti mnohem blíže k bázi kmene.
Jako významné jsou chápané kořeny o průměru nad 5 cm. Pokud není možné je ochránit před poškozením (např. využitím některé z bezvýkopových technologií), je třeba jejich odstranění provádět hladkým řezem. S vysokou pravděpodobností bude třeba pro tuto činnost sjednat technický dozor zahradníkem nebo arboristou.
Často zanedbávanou oblastí je riziko narušení kořenového systému navážkami. Zvýšení půdního horizontu způsobuje změny v difúzi vzduchu pro dýchání kořenů. V případě navážek tak dochází k následnému odumření kořenů, což zvyšuje riziko následné houbové infekce. Stromy poškozené navážkami často poznáme podle toho, že nemají patrné kořenové náběhy.
Poškození kořenového systému navážkami může způsobit odumření stromů v důsledku neschopnosti kořenů přijímat dostatečné množství vody a zásobovat asimilační aparát stromu. Tento vliv se pravděpodobně projeví brzy po provedení navážky (zhruba do 1až 2 let) a je možné jej jednoduše detekovat. Mnohem horší je ovšem situace, kdy strom fyziologicky přežije (jemné kořeny jsou schopné velmi dynamické regenerace) a dojde k oslabení a infekci silných kořenů. Tento proces totiž může trvat i více než 20 let a nemusí být nijak patrný v nadzemní části. Důsledkem pak bývá statické selhání (vyvrácení) stromů, které nelze detekovat vizuálními kontrolami. Jediným způsobem, jak takovéto defekty prokázat, jsou přístrojové metody. Metodami hodnocení stromů se budeme zabývat v dalších dílech seriálu.

Omezení prokořenitelného prostoru
Definice prokořenitelného prostoru a jeho významu pro přežití stromů byla již diskutována. Prostor pro rozrůstání kořenů bývá při stavebních úpravách často omezen a jeho výsledný rozsah již nemusí odpovídat požadavkům daného stromu. Důsledkem může být buď odumření, vitalitní oslabení stromu (v případě, že se mu nepodaří rozsah nutného prokořenitelného prostoru nahradit) nebo destrukce zdí, povrchů komunikací či jiných stavebních struktur (v případech, kdy kořeny jsou schopné do těchto prostor vrůst).
Jako extrémní případy je v této souvislosti potřeba zmínit růst stromů bezprostředně u pevných překážek, jakými jsou např. okraje komunikací, chodníků či opěrných zdí. V důsledku průběžného a celoživotního radiálního přírůstu všech dřevnatých částí stromů je nutné přijmout fakt, že od určitého okamžiku nelze již existenci stromu v daných podmínkách dále akceptovat. Kácení těchto jedinců se v případě rekonstrukcí přilehlých struktur často setkává s negativní reakcí veřejnosti, ovšem základním problémem byla již výsadba těchto stromů do nevyhovujících podmínek.

Ovlivnění širších vztahů
Při umístění nových staveb do okolí stromů může dojít k celé řadě dalších vlivů, které nemusí být na první pohled patrné. Jedná se o zásahy, které ovlivňují růstové podmínky v širším okolí.
Změna hladiny spodní vody je faktorem, který může znemožnit růst stromů, závislých svou vodní bilancí právě na její úrovni. Vzdálenost, ve které se vliv stavby projevuje, je daná pedologickými charakteristikami lokality, hloubkou založení stavby a použitými postupy pro odvod vody.
Ovlivnění větrného proudění může způsobit následná statická selhání stromů. Může se jednat o expozici stromů vůči větrnému proudění z nových směrů či o podporu turbulentního proudění. Často se jedná o důsledky uvolnění stromů z porostů, které byly částečně odstraněné ve spojení s umístěním stavby.
Změny expozice osvitu často způsobuje buď umístění nové stavby (zastínění stromů) nebo naopak uvolnění stromů z porostu (možný vznik korní spály). Stínění nově vybudovaných domů a zahrad okolo rostoucími stromy je poměrně frekventovaným předmětem následných sousedských sporů. Je proto nutné je zvažovat již v okamžiku plánování nových staveb.

Změna důležitosti „cíle pádu“
Zásadní oblastí úvah, souvisejících s umisťováním nových struktur do okolí stromů je i nutnost zvážení tzv. „cíle pádu“. Komplexní logikou hodnocení provozní bezpečnosti stromů se budeme zabývat v následujících dílech tohoto seriálu článků. Na tomto místě je třeba si jen uvědomit, že zcela jiné nároky na stabilitu stromu budeme mít v případě, že je pod ním např. travnatá plocha parku (s frekvencí pohybu osob 1/den) a zcela jinak bude situace vypadat po umístění herních prvků dětského hřiště (s frekvencí pohybu 10 až 35 osob/den).
Poměrně často se setkáváme s případy, kdy jsou k zachování doporučeny stromy, které sice jsou poměrně odpovídající z pohledu stávající situace, ale u kterých není možné spolehlivě zajistit jejich bezpečnost po umístění plánované stavby.

Arboristický standard
Stavební činnost je oblastí, která se bude dále rozvíjet a která bude masivně ovlivňovat naprostou většinu stromů, které rostou v prostředí obývaném lidmi. Zásadní pozornost, kterou obor arboristiky této oblasti věnuje, demonstruje řada workshopů a konferencí, které se danou oblastí zabývají. Od konce tohoto roku bude v rámci aktivit Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně zahájena práce na Arboristickém standardu, který bude nově definovat ochranná pásma a postupy při plánování a realizaci stavebních aktivit v okolí vegetace. Tato aktivita má širokou oborovou podporu a doufejme, že jejím výsledkem bude minimalizace negativních vlivů na stromu a racionalizace navrhovaných ochranných postupů.

Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D.
Ing. Andrea Szórádová, Rosice

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *