Stroje pro kultivaci zelenin

Kultivace zahrnuje soubor mechanických operací, při nichž dochází ke kypření půdy před setím, sázením, nebo v průběhu vegetace. Současně dochází k ničení plevelů a rozrušování půdního škraloupu. Ve zvláštních případech může být prováděna úprava povrchu půdy (např. hrůbkování).

Kultivací se vytváří prostředí s optimálními podmínkami pro průběh fyzikálních, chemických a biologických procesů v půdě, kromě toho významně přispívá k dobrému hospodaření s vodou v půdě. Pravidelné kultivační zásahy ovlivňují vysoce pozitivně základní podmínky života rostlin.

Požadavky na kultivační práce
 rovnoměrná hloubka prokypření, rovné dno brázdy bez vynechaných míst,
 povrchová vrstva půdy má být pouze nadzvednuta, bez obracení,
 povrch pozemku po kultivačním zásahu zůstává rovný, bez neobdělaných míst,
 při operaci nedochází k ničení drobtovité struktury půdy,
 průjezdem se likviduje min. 75 % plevelů.

Plošná kultivace se provádí v hloubkách 40 až 60 mm a jejím účelem je hlavně likvidace plevelů. Tomu odpovídají i typy používaných radliček – používá se hlavně šípových radliček univerzálních nebo plochořezných. V řádkových kulturách se uplatňují také jednostranné plochořezné radličky pravé a levé podle sestavy kultivačního nářadí. Při sestavě je třeba dbát na nastavení alespoň minimálního překrytí záběrů jednotlivých radliček a na zabezpečení prokypření stop kol. Kvalitu práce ovlivní, kromě vlhkosti půdy, také včasnost zásahu. Přerostlé plevele způsobují ucpávání prostoru mezi radličkami a často znemožňují provedení operace.
Tam, kde je nutno utužený povrch půdy prokypřit, kombinují se tyto radličky s radličkami kypřícími.
Při meziřádkové kultivaci je třeba dbát na přesné nastavení šířky ochranného pásma a kombinovat použité radličky plochořezné jednostranné a šípové. Při použití rotačních pleček mají výhodu plečky opatřené kryty, které přesně vymezí šířku zpracovávaného pásu v meziřadí.
Při předseťové přípravě půdy se zpracovává povrchová vrstva až do hloubky 100 až 150 mm, pro dobré prokypření je nutno používat v sestavě kypřičů kypřící a dlátovité radličky nebo rotační kypřiče.
Pracovní rychlosti kypřičů a pleček se pohybují v širokém rozmezí od 0,3 do cca 10 km/h, výkonnost je potom dána pracovním záběrem, délkou řádků apod.
Použití přídavných zařízení kypřičů je dáno požadavkem na výsledný povrch po zásahu. Použití prutových drobících válců vždy přispívá k lepšímu drobení hrud, a tím k rovnějšímu povrchu.

Rozdělení strojů pro kultivaci:

Kypřiče
Používají se pro plošné kypření půdy před setím a sázením, mechanické ničení plevelů.
* Radličkové kypřiče
Mají pasivní pracovní orgány – radličky, které jsou uchycené na slupici připevněné na nosném rámu. Druh a tvar radličky kypřiče určuje charakter práce.

Jako pracovní orgány se používají:
 univerzální šípovité radličky,
 oboustranné kypřící radličky,
 dlátovité kypřící radličky.
* Rotační kypřiče
– s nepoháněnými pracovními orgány (otáčejí se vlivem tření o půdu).
Slouží k povrchovému kypření a narušování půdního škraloupu, jeho působení je šetrné, přemístění půdy minimální.
Tyto rotační kypřiče mají pracovní orgány tvořené plochými kotouči (hvězdicemi), opatřenými po obvodu zahnutými hroty, ke směru jízdy se nastavují většinou šikmo.
– s poháněnými pracovními orgány
Slouží k intenzivnímu prokypření, drobení půdy, ničení plevelů, případně k zapravování hnojiv.
Podle osy rotace pracovních orgánů je dále dělíme na horizontální a vertikální:
a) rotační kypřiče s horizontální osou rotace ( tzv. rotavátory)
jsou tvořeny rámem, stavěcím ústrojím, rotačním nožovým bubnem a krytem bubnu.
Pro kvalitní práci rotačního kypřiče je důležitý poměr obvodové rychlosti nožů a pojezdové rychlosti. U nožových rotačních kypřičů má být tento poměr 2,0 až 5,0. Při vyšších hodnotách se dosahuje vysoká intenzita nakypření případně až rozprášení půdní struktury.
Pracovní orgány jsou ploché ocelové nože či ocelové pruty kruhového nebo obdélníkového průřezu s šikmým koncem, které jsou uchyceny na kotoučích, příp. tvoří nožové hvězdice.
U rotačních kypřičů do jisté míry i tvar nožů určuje výsledný stupeň drobení. Úhlové nože nepronikají do hloubek větších než 30 až 50 mm, dochází k dobrému rozpadání celkově menších hrud a výsledná struktura umožňuje dosáhnout kvalitnějšího povrchu.
Obloukové nože se (při stejné hmotnosti kultivátoru) více zahlubují, jimi odkrajované
agregáty jsou větší a hůře se rozmělňují.
b) rotační kypřiče s vertikální osou rotace
příčně ke směru pojezdu je nesen pevný rám, na kterém jsou v řadě umístěny pracovní jednotky tvořené nosičem opatřeným dvěma ocelovými trny. Pohon jednotek je zabezpečen ozubenými koly nebo klínovými řemeny. Trny svými konci působí na půdu.

Plečky
Slouží k meziřádkovému zpracování půdy ve vzrostlých řádkových kulturách. Při této operaci dochází hlavně k mechanickému ničení plevelů, narušování půdního škraloupu, provzdušnění a nakypření povrchové vrstvy zpracovávané půdy. Princip práce plečkovacích sekcí je shodný s prací kypřičů. Větší požadavky jsou však kladeny, z důvodů práce v řádkových porostech, na světlou výšku rámu, na nastavení pracovních orgánů a na jejich technický stav.

* Radličkové plečky
Jsou tvořeny nosným rámem s přípojným ústrojím a opěrnými koly.
Na rámu jsou stavitelně uchyceny pracovní sekce. Jako pracovní orgány se používají:
 jednostranné plochořezné plecí radličky pro hloubku 40 – 60 mm,
 šípovité plochořezné radličky pro hloubku 40 – 60 mm,
 dlátovité radličky pro hloubku 80 – 100 mm.

* Rotační plečky
Princip práce rotačních pleček je shodný s prací rotačních kypřičů. Pracovní orgány mohou být poháněné nebo se otáčejí vlivem tření o půdu. Pracovní sekce jsou dle konkrétního provedení zpravidla tvořeny závěsem, převody, pracovním orgánem a krytem. Činnou částí poháněných pracovních orgánů jsou ocelové nože tvaru L, upevněné na dvou kotoučích umístěných po stranách hnacího hřídele. Pracovní hloubka je regulovatelná pomocí kopírovacích kol nebo stavitelných plazů.
Kartáčová plečka – patří k novější, poměrně málo rozšířené skupině pleček s poháněnými pracovními orgány. Pracovním orgánem jsou horizontálně otáčející se kartáče, tvořené poměrně hrubými plastovými vlákny ( cca 4 mm). Působení kartáčů na půdu je velmi šetrné. Hodí se proto pouze do porostů, kdy jsou plevele v nejranějších vývojových stádiích. Plevelné rostliny s několika pravými listy plečka většinou poškodí nedostatečně, takže po kratší době pokračují v růstu. Existují i konstrukce kartáčové plečky, kdy kartáče jsou doplněny šípovou radličkou.

Moderní typy kypřičů a pleček umožňují při založení a pěstování porostů provádět dokonalou likvidaci plevelů s vyloučením nebo alespoň podstatně omezenou aplikací herbicidů. Patří tedy k technice, zvyšující ekologizaci zemědělské výroby.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *