Standard v oboru arboristika je žádaný

Standardizace postupů a technologií používaných v arboristice – tak znělo téma odborného semináře konaného v druhé polovině ledna v prostorách Mendelovy univerzity v Brně. Vzdělávací akce byla určena především pro arboristy a pracovníky státní správy, samospráv a odborných pracovišť zabývajících se péčí o dřeviny v mimolesním prostředí.

V rámci spolupráce Lesnické a dřevařské fakulty Mendelovy univerzity v Brně a Agentury ochrany přírody a krajiny ČR vzniká od roku 2010 řada standardů (odborný a metodický návod) péče o přírodu a krajinu, které se zabývají profesionální péčí o dřeviny v mimolesním prostředí. Jedním z cílů projektu je vytvořit základní nástroj, podle kterého by se provádělo a kontrolovalo ošetření dřevin. Jedním ze základních předpokladů pro vzájemnou dohodu a komunikaci mezi jednotlivými obory je nezbytné sjednocení názvosloví mezi všemi profesemi, kterých se péče o dřeviny týká.
Standard lez chápat jako:
● Předpis, který bude uznávaný jak arboristy, tak státními úředníky či znalci při posuzování dřevin.
● Návod ke správné péči o dřeviny. Zdroj dostupných plnohodnotných informací pro odbornou i laickou veřejnost.
● Kontrolní nástroj pro zadavatele arboristických prací a nástrojem pro sankční činnost orgánů ochrany přírody a Českou inspekci životního prostředí.
V současné době jsou zpracovány dva tituly: Řez stromů a Výsadba stromů. Na jejich přípravě se podíleli odborníci ze všech profesních organizací v oboru arboristika, zejména pak členové SZKT (Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu) organizovaní v Sekci péče o dřeviny.
Účastníci semináře měli jedinečnou příležitost se prostřednictvím prezentovaných přednášek blíže seznámit s navrženými postupy a technologiemi doporučenými pro řez, výsadbu a povýsadbovou péči o dřeviny.

Vývoj standardů
Jak již bylo řečeno v úvodu, práce na standardech byla zahájena v říjnu 2010. Kolektivní spolupráce dobrovolníků, především zástupců škol, oborových organizací a soukromých firem zahájila vývoj tří prvních titulů:
● Názvosloví
● Výsadba dřevin
● Řez dřevin
● Výsadba a řez keřů (vychází z předešlých třech skupin)
V současné době je po odborné oponentuře připraven k uvedení do praxe standard Řez dřevin. Výsadba stromů a Názvosloví jsou ve fázi rozpracovanosti.
Do budoucna se plánuje zahájení prací minimálně na dalších třech titulech:
● Hodnocení stavu stromů
● Ochrana stromů při stavební činnosti
● Ochrana stromů před úderem blesku
Organizátoři plánují bezplatné zpřístupnění textů všech standardů odborné veřejnosti na webových stránkách Agentury ochrany přírody a krajiny ČR (www.nature.cz).

Řez stromů
Tento standard je určen pro jasné definování technických a technologických postupů při řezu stromů. Jasně formuluje typy a techniky zásahů prováděných na stromech rostoucích mimo les za účelem obnovy, zachování nebo zvýšení jejich estetické a ekologické funkce včetně bezpečnosti.
S technikou řezu seznámil účastníky semináře Ing. Jiří Skotnica (člen Sekce péče o dřeviny – Společnost pro zahradní a krajinářskou tvorbu, o. s.).
Technika řezu se dělí podle vedení řezu na:
● řez postranní větve na větevní límeček (kroužek) –odříznutí postranní na rozhraní dřeva větve dřeva kmene,
● třetinové pravidlo – používá se k odstranění postranní větve, či zkracování na postranní větve. Průměr postranní větve musí dosahovat maximálně 1/3 průměru kmene či mateřské větve,
● řez větve na třikrát – provádí se u větví, jejichž hmotnost neumožňuje bezpečné odstranění,
● řez na postranní větev – uplatňuje se při zkracování (redukci) větví silnějších na kratší,
● řez kodominantního větvení – je určený k odstranění jedné z dominantních větví šikmým řezem v přímce od korního hřebínku k bázi odstraněné větve,
● řez tlakového větvení – umožňuje odstranění větve ve špatném větvení řezem nasazeným na spodní bázi větve, vedoucím až k rozhraní zarostlé kůry a srůstu s druhou větví,
● řez na korunní můstek – jedná se o řez dvou vedle sebe rostoucích větví takovým způsobem, aby nevznikla jedna velká, ale dvě menší samostatné rány, navzájem nepropojené,
● řez terminálního výhonu – používá se pouze v nezbytně nutných případech, kdy se terminální výhon zkracuje řezem na pupen nebo na postranní větev či výhon,
● řez na pupen – je technika řezu, při které se odstraňovaná část zkracuje na postranní pupen. Řez je veden nad pupenem šikmo pod úhlem 45º, tak aby nedošlo k poškození samotného pupene,
● odstranění výmladků – řez je veden paralelně s mateřskou větví či kmene tak hluboko, aby byl výmladek odstraněn. Nezdřevnatělé výmladky je vhodnější odstranit vylamováním,
● řez na patku – je technikou, kdy se řez provádí těsně nad bází výhonu tak, aby bazální pupeny byly ponechány a měly možnost vytvořit nové výhony,
● odstranění mrtvých větví – mrtvé větve se odstraňují řezem nebo vylomením takovým způsobem, aby nedošlo k poranění živých pletiv,
● řez naslepo – tato technika se používá při hlubokých redukcích větví, které nelze zakrátit na postranní větve či pupeny.

Technologické skupiny řezu stromů
Jednotlivé řezy jsou podle svého účelu ve standardech rozděleny do základních technologických skupin, které se dále dělí na podskupiny (viz tabulka).
● Řezy zakládací – jejich účelem je založení a výchova korun mladých stromů.
● Řezy udržovací – provádí se u dospívajících a dospělých stromů. Slouží k zajištění provozní bezpečnosti a pěstebních požadavků stromů vedoucích k prodloužení jejich životnosti.
● Řezy stabilizační – slouží k redukci velikosti stromu, zabraňují riziku vývratu, zlomu či rozpadu koruny u stromů s narušenou stabilitou.
● Řezy tvarovací – jedná se o řezy prováděné v rámci výchovného řezu nebo po dosažení požadované výšky stromu. Tyto řezy se provádí u stromu opakovaně a v krátkém časovém horizontu.

Ošetřování ran
Dalšímu tématu, kterému se ve své přednášce Ing. Skotnica věnoval, bylo ošetřování řezných ran. Ty se zpravidla po realizaci řezu nezatírají. Zatírání ran má význam především v případě, kdy je nutné zamezit nadměrnému výparu z povrchových ran. K nátěru se mohou použít pouze prostředky zapsané jako pomocný prostředek na ochranu rostlin ve smyslu § 54 odst. 1 zák. č 326/2004 Sb. do úředního registru (vyhláška č. 329/2004 Sb.).
V minulosti bylo velice časté, že se nátěrem řešila ochrana řezné rány u stromů s intenzivním jarním mízotokem. Poškození dřeviny v souvislosti s mízotokem včak nebylo prokázané.

Výsadba stromů
Na problematiku spojenou s výsadbou stromů v Brně poukázal Ing. Martin Vlasák, Ph. D., z Vyšší odborné školy zahradnické v Mělníku. Pro výsadbu stromů doporučuje používat především prostokořenné výpěstky, které mají ve srovnání s balovými daleko větší kořenový systém. Upozornil rovněž na chyby, které se stávají již při samotné manipulaci s výsadbovým materiálem. Často je totiž s rostlinou manipulováno uchopením za kmínek a ne za bal. Dalším problémem, se kterým se často setkáváme, je špatný transport výsadbového materiálu. Kořenový systém musí být chráněn během transportu nejenom proti vyschnutí, ale i přehřátí či mrazu. Pro minimalizování poškození nadzemní části rostlin, doporučuje jejich přepravu na zaplachtovaných vozech. Dostatek prostoru byl rovněž věnován samotnému uskladnění výsadbového materiálu. Pokud budou rostliny zasazeny do 48 hodin, stačí je pouze umístit na stanoviště chráněné před větrem, sluncem, mrazem a vysycháním. Prostokořenné sazenice musí být zasypány vlhkým pískem, rašelinou či kompostem. Pokud bude výsadbový materiál skladován déle než 48 hodin, musí být kořeny založeny do výše zmiňovaného materiálu a překryty rohožemi. Šíře výsadbové jámy by měla být minimálně 1,5násobkem velikosti balu či kontejneru, u prostokořenné sadby šíře kořenového systému. Častou chybou při výsadbě stromů je nepřizpůsobení (redukce) nadzemní části rostliny velikosti kořenového systému.
Podrobně se samotné výsadbě stromů a jejich péči po výsadbě (včetně kotvení, mulčování a hnojení) věnuje standard Výsadba stromů.

Řez keřů
Přestože by se mohlo zdát, že řez keřů je banální záležitostí, pravý opak je pravdou, jak to dosvědčuje stav keřů v parcích a sídlištní zeleni. Tímto tvrzením zahájil svoji přednášku Ing. Samuel Burián. Na rozdíl od stromů je stavba keřů mnohem rozmanitější, což musí být zohledněno při jejich ošetření řezem. Volbu řezu ovlivňují vlastnosti daného druhy (např. doba kvetení, habitus, aktivita bazální obnovovací zóny), vývojová etapa keře a účel řezu.
Řez rovněž ovlivňuje samotné použití keře:
● Skupinové výsadby – jsou často tvořeny keři s vysokou až střední regenerační schopností, řez se provádí periodicky (zmlazování).
● Solitérní keře – pro dosažení vysoké dekorativní hodnoty vyžadují pravidelné (často každoroční) ošetření řezem.
● Tvarované keře (topiary, živé ploty) – pro dosažení požadovaného tvaru je nutné provádět řez několikrát do roka.
Podle vývojové etapy keře se dělí řez na:
● Řez při výsadbě – slouží k úměrné redukci nadzemní části k velikosti kořenového systému ( u prostokořenného výsadbového materiálu zkrátíme horní část o 1/3 až polovinu), podporuje růst .
● Zmlazovací řez – slouží k obnovení zdravého vývoje a životaschopnosti keře. U dobře regenerujících keřů se provádí radikálním řezem nízko u země. U solitérních keřů s horší zmlazovací schopností se tento řez provádí postupně.
● Udržovací řez – slouží k dlouhodobému zajištění estetického a funkčního působení keře. Rozsah a četnost udržovacího řezu závisí na regeneračních schopnostech, mrazuvzdornosti či kvetení daného druhu.

Text a foto Arnošt Jílek

Článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 3/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *