Srovnání účinnosti pesticidů Signum a Sporgon 50 WP proti moniliniové spále višní

Účinnost nového fungicidu Signum byla srovnávána se standardem Sporgon 50 WP v testech prováděných v roce 2013 ve VŠÚO Holovousy. Maloparcelkové pokusy byly uskutečněny na odrůdě višně ´Morela pozdní´. V testech byl samostatně hodnocen výskyt choroby na květech a výhonech. Účinnost ošetření přípravkem Signum dosáhla u květů 93,4 % a v případě výhonů 98,7 %. Experimenty potvrdily dobrou účinnost testovaného fungicidu proti moniliniové spále srovnatelnou se standardem Sporgon 50 WP. Comparison of efficacy of Signum and Sporgon 50 WP against brown rot blossom blight on sour cherry In the year 2013, efficacy of the new fungicide Signum against brown rot blossom blight was evaluated in comparison with standard Sporgon 50 WP. Trials were managed in RBIP Holovousy as small-plot tests on sour cherry cultivar ´Morela pozdní´. Occurrence of brown rot blossom and twig blight was evaluated separately. Efficacy of treatment with Signum achieved 93,4 % in case of blossoms and 98,7 % in case of shoots. Experiments confirmed good efficacy of Signum against brown rot blossom and twig blight comparable with Sporgon 50 WP.

Pěstitelé peckovin nejen v regionech Evropy, ale i celého světa, se setkávají se široce rozšířenými patogeny – mikroskopickými houbami rodu Monilinia. V podmínkách ČR na ovocných dřevinách významně škodí především dva druhy tohoto rodu – Monilinia fructigena Honey (1945) způsobující moniliniovou hnilobu plodů (především jádroviny) a Monilinia laxa (Aderhold et Ruhland) Honey ex Dennis (1956), která je význačným patogenem peckovin. Způsobuje moniliniovou spálu květů a letorostů a moniliniovou hnilobu plodů. Mezi pěstiteli je častěji známé její  konidiové stadium Monilia laxa (Ehrenb. ex Pers.) Sacc. et Voglino (1886). Patogen má široký okruh hostitelských rostlin z čeledi růžovitých, z nichž k nejcitlivějším patří meruňka a višeň. Moniliniová spála peckovin se projevuje během kvetení náhlým a velmi rychlým zavadáním a hnědnutím květů. To je následováno i rychlým vadnutím, zasycháním a po té i odumíráním plodonošů nebo i celých letorostů. Silně napadené stromy ztrácejí úrodu, prosychají a mohou i odumírat, neboť postižené letorosty často reagují na infekci tvorbou klejotoku a stávají se vstupní branou pro další dřevokazné mikroorganismy. Příznivé podmínky pro vznik infekce představuje především chladné deštivé počasí (Lánský a Kneifl, 2000; Holb et al., 2006).

Text Ing. Jana Kloutvorová, Ing. Šárka Demelová, J. Kupková, VŠÚO Holovousy s. r. o.

Celý článek naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 6/2014

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *