Spála růžovitých rostlin v Klapý

Bakteriální spála růžovitých rostlin je jednou z nejsledovanějších chorob ve výsadbách ovocných stromů. Vyskytuje se v současnosti přibližně na 50 % území ČR a každých pět let se rozšiřuje o 10 – 12 km. Jedná se o chorobu mimořádně expanzivní a nevyzpytatelnou u které neznáme dokonale životní cyklus. Seminář, který proběhl v obci Klapý si kladl za cíl seznámit odbornou veřejnost s novými poznatky o této chorobě.

Hostitelé spály
Úvodní příspěvek přednesl prof. Ing. Václav Kůdela, DrSc. z VÚRV Praha–Ruzyně. V přednášce na téma Jak postupovat proti této bakterióze za prvé zdůraznil znalost okruhu hostitelských rostlin. K hlavním hostitelským rostlinám patří hrušeň, jabloň, kdouloň, hloh, hlohyně, skalník a jeřáb. Závažným hostitelem je zvláště hloh následovaný hrušní a jabloní. V literatuře popsaný výskyt na ostružiníku a maliníku nebyl v našich krajích zatím potvrzen. Podle posledních údajů byl získán v ČR v pokusných podmínkách izolát viruletní pro druh Prunus. Za druhé je nutná znalost příznaků. Erwinia amylovora napadá všechny orgány rostlin (nejméně kořeny). Rozdíly jsou ve stupni zranitelnosti. Nejvíce zranitelné jsou květy, následují letorosty ve fázi růstu. Charakteristickým znakem infekce jsou jemné útvary ve formě vzdušných provazců, v příznivých podmínkách dochází k hákovitému ohnutí letorostu. Letorosty hrušní se zbarvují do smolné černě, listy jabloní se zbarvují do světlé nebo tmavé hnědi. Spálu lze z 90 % určit z přítomnosti kapiček slizu nebo vzdušných provazců. K napadení korového pletiva dochází méně často. Infekci určíme pomocí podélného řezu. Zasažené pletivo není ostře ohraničeno a difúzně prolíná se s pletivem zdravým. Nákaza plodů je nejvíce patrná na hrušních. Nejnáchylnější jsou mladé plody, na starších dochází k výronu bílých kapiček bakteriálního slizu.
Faktory vzniku epidemie
Faktory důležité pro vznik epidemie jsou tři: vnější podmínky, náchylnost hostitelské rostliny, virulentní patogen.
Vnější podmínky jsou dány velkou vzdušnou vlhkostí (alespoň 50 – 60 %), teplotou nad 18 °C (optimum 24 – 29 °C) a větrným deštěm s krupobitím. Optimální podmínky se v ČR vyskytují dvakrát až třikrát v průběhu deseti let. Nejčastěji jsou napadeny stromy ve volné krajině, následují sady a školky.
Ochranná opatření
Nákazu eliminujeme výsadbou odrůd, které jsou odolné vůči patogenu. Po výsadbě zdravého materiálu odstraníme v okruhu 500 m náchylné hostitelské rostliny. Zdravotní stav sledujeme nejen v sadu, ale i v nejbližším okolí (do 1 km). Pokud dojde k napadení, odstraňujeme včas napadené letorosty, nepodceňujeme dezinfekci nářadí. Chemická ochrana v sadech má relativně malou účinnost, používají se především přípravky na bázi mědi. Účinná antibiotika na bázi streptomycinu, používaná v USA, jsou u nás z hygienických důvodů zakázána. Pěstitelé by se měli orientovat na rezistentní odrůdy.
Rezistence odrůd
Příspěvek na téma rezistentní odrůdy přednesl Ing. Korba z VÚRV, výzkumné stanice Slaný. Z jeho příspěvku vyplynulo, že největší relativní rezistence květů i letorostů dosahuje mezi jabloněmi odrůda ’Selena’. Odrůda ’Otava’ má vysokou náchylnost ke spále letorostů, odrůda ’Rubín’ je mírně náchylná, ’Šampion’ vykazuje vysokou náchylnost na spálu květů i výhonů, také odrůda ’Jonagold’ má částe nebo žádnou odolnost. ’Golden Delicious’ a ’Idared’ vykazují podobnou odolnost jako odrůda Rubín.
O vyhlášení chráněné zóny v regionu jižní Moravy se zatím jedná. Vzhledem k prvnímu výskytu spály v Olomouci a neexistenci podobného opatření v zemích EU nad ním visí otazník.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *