Soukromé syringárium v Malíči

Čtenářům našeho časopisu není potřeba Ing. Václava Jabůrka představovat. Letos jsme mu otiskli několik článků o šeřících a zajímalo nás, jak jeho sbírka šeříků v Malíči skutečně vypadá. Vypravili jsme se tam a byli jsme velmi mile překvapeni. Konec konců posuďte sami.

Malíč, malá vesnička za Litoměřicemi se může chlubit obsáhlým soukromým syringáriem. „Pěstováním šeříků se zde zabývám od roku 1964 a do současné doby jsem vytvořil kolekci čítající 350 kultivarů, včetně 23 původních botanických druhů“, uvedl nás Ing. Jabůrek do svého království. „Největší počet tvoří skupina S. vulgaris, do které se přiřazují kříženci S.x chinensis a S.x hyacinthiflora. Samostatnou skupinu tvoří mnohonásobné mezidruhové hybridy. Právě tyto složitě vyšlechtěné hybridy, ale i některé botanické druhy, jako např. S. emodi ´Variegata Aurea´, S.x diversifolia, S. laciniata, S. potanini a další, jsou u nás pro pěstitelskou veřejnost méně známé nebo spíše neznámé. Většinu lidí by při pohledu na tyto rostliny ani nenapadlo, že do tohoto rodu rovněž patří.“

Méně známé šeříky
Plocha vymezená sbírkové části zahrady a tvořící samostatné syringárium se nachází na západním a severním svahu zahrady. V době naší návštěvy byly keře v největším rozkvětu a proto jsme mohli obdivovat rozdíly v jednotlivých kultivarech patrné většinou jen v barvě či velikostech květu. Celou zahradou nás pak Ing. Jabůrek osobně provedl a pokračoval: „Ze skupiny S.x chinensis se zde nachází velmi zajímavý typ ´Bicolor´ a ´Alba´. Sadovnicky nedoceněnou, dosud u nás nepěstovanou skupinou jsou S x hyacinthiflora s mnoha kultivary. Květní laty jsou až 30 cm dlouhé a řadí se mezi ně odrůdy ´Fantasy´, ´Pink Spray´, ´Royal Purple´, ´Purple Glory´, ´Pink Cloud´ a ´Maiden´s Blush´ vyznačující se raným a bohatým květenstvím růžových květů a nižším růstem do 180 cm. Nelze opomenout ani skupinu později kvetoucích šeříků S. x prestoniae s delšími laty a velkým počtem kultivarů od bílé, růžové s různými odstíny purpurové až po modrou. Mezi pozdě kvetoucí je zde k vidění S. emodi, S. komarowii, S. nanceiana, S. reflexa, S.x swegiflexa, S. tomentella, S. wolfii, S. yunnanensis a mnoho dalších. Z velmi pozdně kvetoucích šeříků pak S. reticulata a S. pekinensis.
V posledních letech se vyskytl na keřích šeříku vlnovník šeříkový (Eriophyes loewi). Projevuje se zmnožením pupenů, které nevyrašené zasychají a v důsledku toho napadené části větví nekvetou. V době rašení a během vegetace je proto zapotřebí provádět postřik akaricidními přípravky.“

Rozmnožování
Z povídání Ing. Jabůrka bylo jasné, že šeříky jsou jeho srdeční záležitostí a že málokdo se může pochlubit takovými vědomostmi a zkušenostmi. Rád je však čtenářům Zahradnictví prostřednictvím nás sdělil: „Keře jsou většinou naštěpovány na podnoži Ligustrum vulgare a některé kultivary šeříku byly získány i jako pravokořenné rostliny. Výhody pravokořenných keřů spočívají hlavně ve vyloučení možnosti nežádoucího podrůstání planého semenáče šeříku. Pěstování pravokořenných šeříků se plně osvědčuje. Vlastnosti jednotlivých kultivarů i ostatních druhů se výrazněji projevují i bez vlivu podnože. Šeříky roubované na podnoži rostou daleko pomaleji a minimálně o rok se prodlužuje jejich vysazení na stanoviště. Pravokořenné rostou rychleji, tvoří od počátku silnější rostliny s více výhony, jsou vitálnější s velkým kořenový systémem, snadno se rozmnožují samovolným odnožováním a začínají dříve kvést.“

Řez, hřížení
Na otázku jak docílit bohatého kvetení Ing. Jabůrek odpověděl? „Silné laty s dobře vybarvenými květy lze zajistit pravidelným hlubokým řezem.“ A je zájem o mladé rostliny některých šeříků? „Ano, stále se potýkám se sílícím zájmem. Proto u většiny keřů využívám výhony na počátku rašení k hřížení. Jednoleté výhony ohýbám a silným drátem je přiháčkuji do vykopaných vodorovných brázd. Vyrůstající mladé letorosty po dosáhnutí výšky 5 – 8 cm hrůbkuji jemnou zeminou. Jak letorosty postupně rostou, opakuji hrůbkování až do výšky 20 cm. Na jaře třetího roku pak výhony vyzvednu z půdy a oddělím. Tento způsob množení pravokořenných šeříků je však velmi pracný, zdlouhavý a pro hromadnou školkařskou produkci nevýhodný.“

Rouby z celého světa
Díky mezinárodní spolupráci Ing. Jabůrka a Royal Botanical Gardens, Hamilton z Kanady bylo nejvíce roubů dodáno právě odsud. Postupně byl roubový materiál šeříků získáván i z dalších šlechtitelských pracovišť v USA, Kanadě, Francii, Nizozemí, Rusku a Litvě. Menší počet kultivarů byl odebrán z pokusné výsadby VÚKOZ Průhonice a ze školek v Litomyšli. Co plánuje dělat dál s rouby, které mu ještě i dnes díky rozsáhle mezinárodní spolupráci stále chodí, Ing. Jabůrek odpověděl: „Šeříky došlé v posledních letech jsem předal Výzkumnému ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví do Průhonic k doplnění sbírkového syringária. Vzniká tak největší sbírka šeříků v Evropě.“

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *