Současný stav českého květinářství

Světová ekonomická krize proniká do všech oborů činnosti a ovlivnila i tuzemskou květinářskou produkce, která v roce 2009 zaznamenala poprvé od roku 1997 slabý pokles. Svaz květinářů a floristů ČR nám poskytl podrobnější údaje, které vám přinášíme na následující dvoustránce.

Od roku 1997 do roku 2008 zaznamenávalo tuzemské květinářství trend vzestupu produkce květin, v důsledku zmíněné celosvětové ekonomické krize byl však v roce 2009 poprvé registrován mírný propad v produkci květin. Do roku 2002 dosahoval růst produkce meziročně 10 až 15 %, v následných letech nebyl růst již tak vysoký – v roce 2006 o 4 % a v roce 2008 o 4,9 % oproti předcházejícímu roku. Příčinou uvedeného růstu bylo stále především zvyšování intenzity výroby. V roce 2008, tedy ještě před počátkem světové ekonomické krize, dosáhla produkce tuzemského květinářství hodnoty 1,80 miliard korun, v roce 2009 tato hodnota poklesla na 1,79 miliard korun (Tab. 1).

Vývoj pěstebních ploch
A jak je to se strukturou vývoje pěstebních ploch v České republice? Všeobecně u nás klesá počet krytých pěstebních ploch, jako jsou skleníky, fóliovníky a pařeniště. V roce 2009 zabíraly skleníky 116 hektarů ploch, nejvyšší číslo těchto staveb bylo v roce 1988, kdy zabíraly dokonce 185 hektarů. Fóliovníky naopak zaznamenaly v 90. letech 20. století celkem prudký pokles (rok 1993 – 5ha) a nyní se jejich plochy pomalu šplhají výše – v roce 2009 zaujímaly plochu 12 hektarů. Pařeniště bývala v dřívější době mnohem intenzivněji používanější než dnes. Jejich výhodou, oproti větším stavbám – skleníkům, jsou nízké pořizovací náklady a také nároky na jejich zhotovení. Nevýhodou je však obtížná manipulovatelnost (o rostliny se pečuje zvenku, okna pařeniště jsou velice těžká), složitější proces při výsadbě a následně v průběhu vegetace a v neposlední řadě vysoká závislost na průběhu počasí. Z těchto důvodů již dnes pařeniště nezaujímají ve větších podnicích velké plochy. V roce 1978 bylo na území České republiky 39,7 hektarů ploch s pařeništi, v roce 2009 už to byly pouze dva hektary. Celkem se kryté plochy v posledních deseti letech udržují na ploše kolem 130 hektarů (Tab. 2).
Květinářství je úzce spojeno s pěstováním rostlin na krytých plochách, a to především na plochách pod sklem – ve sklenících. Skleníkové hospodářství představuje nejintenzivnější odvětví zemědělské výroby s výnosností překračující stonásobek úrovně běžného zemědělského hospodaření. Vzhledem k tomu, že je zároveň limitujícím faktorem pro konkurenceschopnost sektoru květinářství, je nutné českou produkční skleníkovou základnu včetně technologií modernizovat. To se v posledních letech částečně daří za podpory Programu rozvoje venkova.
Naopak venkovní plochy, ve srovnání s historickými údaji, zaznamenaly rapidní pokles, v roce 1978 bylo na našem území dokonce 359 hektarů venkovních ploch pro pěstování květin. V roce 2009 to bylo 96 hektarů (Tab. 2).

Struktura produkce
Ve struktuře květinové produkce klesl v roce 2009 podíl řezaných květin, v roce 2004 byla produkce 119 milionů korun, oproti tomu v roce 2009 poklesla na 99 milionů korun. Cibuloviny si v posledních několika letech udržují hodnotu kolem 5 milionů korun. Stejně tak produkce řezané zeleně dlouhodobě neklesá, ani příliš nestoupá a drží se kolem 40 milionů korun. Dobrou zprávou je, že v souladu s evropským trendem zaujímají největší podíl objemu květinářské produkce v České republice květiny hrnkové a záhonové. Jejich produkce vykazuje výrazný meziroční nárůst i v letech 2008 a 2009 – v roce 2009 byla produkce záhonových květin 890 milionů korun a hrnkových 725 milionů korun (Tab. 3). Od roku 2004 vzrostla produkce záhonových rostlin o 32 %, v roce 2009 činila jejich produkce 49,5 % podílu na celkovém objemu tuzemské květinářské produkce. U hrnkových rostlin došlo k nárůstu o 8,2 %, podíl na celkové produkci činil 40,3 %. Do budoucna lze předpokládat trend odklonu pěstitelů řezaných květin a zeleně právě ve prospěch hrnkových a záhonových rostlin v souladu s možnostmi udržení konkurenceschopnosti českého květinářství.

Spotřeba a užití květin v ČR
Dlouhotrvající trend růstu poptávky po produktech květinářství nejen v České republice je důsledkem zájmu spotřebitelů a rostoucí kupní síla obyvatelstva, která okrasné rostliny stále více vnímá jako dárkový předmět nebo sezónní dekoraci, ale také jako trvalou a příjemnou součást svého životního prostředí. Do popředí zájmu se dostávají sezónní záležitosti, například v podobě hrnkových květin okrasných květem ve vánočním a jarním období, nebo truhlíkové výsadby cibulovin nebo balkónových květin. Spotřebu květin v České republice na osobu za rok naleznete v tabulce č. 4 (Tab. 4).
Podle ohlasů českých květinářů se poptávka začíná stále více ubírat k hrnkovým rostlinám, na úkor řezaných. Jestli tento trend převáží, ukáže až čas. Řezané květiny ale v roce 2009 zaznamenaly ještě nárůst spotřeby ve struktuře rostlin. I sušené květiny zvýšily v roce 2009 svůj prodej. Klesá naopak spotřeba českého osiva (Tab. 5).
Podle bilance produkce a užití květin v České republice bylo tuzemských rostlin v roce 2009 vyprodukováno za 1,79 miliardy korun, produkce z dovozu činila 2,31 miliardy korun. Celkově byly tedy v nabídce rostliny v hodnotě 4,11 miliardy korun. Vyvezeny byly rostliny za 161 milionů korun (Tab. 6 a Tab. 7).

Podle materiálů od Svazu květinářů a floristů České republiky zpracovala Jana Klečková
Foto Archiv redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *