Současný sortiment vegetativně množených záhonových a balkónových květin – Sanvitalia speciosa

Vitálka nádherná, latinsky Sanvitalia speciosa náleží k čeledi Asteraceae a pochází z Mexika. Má menší, často zvlněné, olivově zelené, vstřícné listy a tenčí vystoupavé až převislé, hnědočerveně nebo tmavě zeleně zbarvené stonky. Květní úbory jsou drobné, zářivě žluté se žlutým terčem, asi dva centimetry velké.

V dnešním sortimentu záhonových a balkonových květin je tento druh zastoupen staršími (z nichž lze jmenovat ‘Aztekengold’, ‘Golden Sun’, ‘Yelow Sun’) i novějšími odrůdami, například ‘Lucky Star’, ‘Penny Star’, ‘Little Peny’, ‘Little Sun’, ‘Inca Gold’, ‘Sunny Star’, ‘Sunny Glow’, ‘Golden Glow’, ‘Mexican Boy’, Mexican Girl’, ‘Sprite Yellow’, ‘Sunbini’, ‘Starbini’,‘Sunset’, ‘Solaris’, ‘Selina’, ‘Ariba’, ‘Cuzco’ nebo ‘Cuzco Compact’. V poslední době se objevily na trhu i odrůdy mezidruhových kříženců (‘Dark Yellow Penny’ a ‘Golden Penny’), pravděpodobně mezi Sanvitalia speciosa a Sanvitalia procumbens s tmavě hnědým terčem a rozdílně žlutými, jazykovými květy, označované jako Sanvitalia hybridy. Nové odrůdy jsou licenčně chráněné a vynikají kompaktním růstem a nepřetržitým, bohatým kvetením.
Nároky na pěstování
Vrcholové řízky o velikosti dva až čtyři centimetry, ošetřené stimulátorem, zakořeňují při teplotě 18 až 20 °C a vysoké vzdušné vlhkosti pod mikroténovou fóĺií nebo mlžícím zařízením během tří týdnů. Mladé rostliny se poté ihned vysazují jednotlivě do květináčů o průměru 8 až 10 cm nebo do závěsných nádob o průměru 25 až 27 cm, po 4 až 5 ks. K výsadbě se používá dobře propustný, středně vyhnojený, vododržný substrát (např. rašelina s jílem v poměru 2:1) s pH 5,5 – 6,5.
Ve skleníku se zpočátku udržuje teplota 18/20 °C, asi za dva týdny se snižuje na 16/14 °C a po čtyřech až šesti týdnech může poklesnout na 12 °C.
V průběhu kultury se vitálky musí rovnoměrně zalévat, protože jsou poměrně náročné na vodu (nesnášejí však trvalé zamokření substrátu) a pravidelně hnojit. Používají se 0,1 až 0,2% roztoky vícesložkových hnojiv jednou týdně.
K získání dobře rozvětvených výpěstků se výhony několikrát zaštipují na dva páry listů. U rostlin v květináčích o průměru 8 až 10 cm stačí zpravidla jedno až dvojí zaštípnutí, rostliny ve velkých závěsných nádobách se zaštipují 3 až 4krát.
Ke zkrácení internodií se u méně kompaktních odrůd doporučuje opakované ošetření retardanty ve formě postřiku. U nás lze použít 0,15 až 0,3% Alar 85 (2 až 3×), v zahraničí se namísto Alaru osvědčil 0,05% Topflor (2 až 3×) nebo 0,1% Modus (1 až 2×).
Vitálka je poměrně odolná vůči houbovým chorobám i škůdcům, v zimním období je však citlivá k napadení plísní šedou a musí se včas chemicky ošetřit, jinak dochází k poškození a následně k zasychání listů i částí výhonů. Při ošetření rostlin se nedoporučuje použití přípravku Euparen, který údajně způsobuje nekrózy na listech.
U zákazníka vitálka dobře roste při pečlivé zálivce a pravidelném hnojení. Pokud je umístěna na teplém a slunném stanovišti bohatě kvete celé léto až do podzimu. V deštivém a chladném počasí některé odrůdy nezakládají další květy.
Příklady pěstebních postupů
Z výsadby v polovině února se dopěstují středně velké rostliny v květináčích o průměru 10 cm za 2,5 měsíce, tj. na konec dubna. Z výsadby v polovině března se dopěstují menší rostliny v květináčích o průměru osm centimetrů za 1,5 až 2 měsíce. Pěstování dekorativních rostlin v závěsných nádobách trvá z listopadové výsadby asi šest měsíců a výpěstky kvetou koncem dubna.
Použití
Sanvitalia speciosa nejvíce vyniká v závěsných nádobách, používá se i k osázení květinových mís, truhlíků nebo na záhony. Pěkné jsou kombinace s bílými, žlutými, modrými, růžovými, oranžovými a červenými květy nebo pestře zbarvenými listy ostatních letniček. Používají se méně vzrůstné druhy a odrůdy, které neomezují její růst. Mohou to být např. Alternanthera bettzickiana, Anagallis monellii, Argyranthemum frutescens, Asteriscus maritimus, Brachyscome multifida, Convolvulus sabatius, Cuphea ignea, Cuphea llavea, Diascia hybridy, Dichondra argentea, Euryops chrysanthemoides, Felicia amelloides, Gazania rigens, Helichrysum apiculatum, Helichrysum microphyllum, Heliotropium arborescens, Impatiens Nová Guinea hybridy, Lantana camara, Lobelia valida, Lotus berthelotii, Lotus maculatus, Lysimachia congestiflora, Lysimachia nummularia, Mentha suaveolens, Mimulus aurantiacus, Nemesia fruticans, Origanum vulgare, Osteospermum ecklonis, Plumbago auriculata, Scaevola saligna, Sutera cordata, Verbena hybridy, Veronica montana aj.

Komentáře ke článku 1

  • Anna Humlová

    Koupila jsem si sanvitálku ve dvou zahradnictví – jedna je krásně vzrostlá, má dlouhé stonky, druhá je pořád malý hustý kopeček a nejeví známky růstu. Starám se o obě stejně a obě mají stejné stanoviště. Může to být tím, že jsem koupila dva rozdílné druhy?

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *