Současné trendy v produkci a konzumaci vína

Klima ČR vytváří podmínky pro produkci bílých vín, s výrazným podílem vín odrůdových, podobně jak je tomu na Slovensku, Rakousku, Maďarsku či Německu. Z důvodu proměnlivosti klimatických a půdních podmínek mezi relativně malými územími (nadmořská výška, svažitost, konfigurace terénu a expozice ke světovým stranám) mohou u nás vznikat originální vína v rámci vinařských obcí či viničních tratích.

Většina velkých vinařských států se nachází v jižní části Evropy s velmi teplým klimatem, čemuž odpovídá převládající produkce červených a směsných vín – kupáží. V těchto oblastech se výrazně stírají odrůdové rozdíly a převládá charakter vína daný lokálním prostředím (klima, půda, krajina a technologické zvyklosti) – tzv. „terroir“.
Trend posledních 30 letech – globální snižování ploch vinic a produkce vína způsobený redukcí ve „starých vinařských státech“ (Francie, Itálie, Španělsko, Řecko, Portugalsko, Rumunsko, Maďarsko, Německo, Jugoslavie, Slovinsko, Rakousko, Švýcarsko, ČR, SR), byl zastaven v důsledku výsadby vinic v „nových vinařských zemích“(Jihoafrická Republika, Spojené státy americké, Chile, Nový Zéland, Austrálie, Čína, Irán), čímž narostla plocha vinic i přes pokles ploch v Evropě o 200 000 ha. Světová produkce vína v posledních pěti letech stoupla na úroveň 600 mil. hl, což znamená, že při stálém snižování průměrné spotřeby vína na obyvatele je situace v odbytu vína značně napjatá.
Ve „starých vinařských státech“ je pěstitelská technologie i výroba vína velmi přísně legislativně vymezena, je zde kontrolovaný původ vín a velmi široká škála stanovených kategorií vín, dále stanoven maximální hektarový výnos s totálním zákazem rozšiřováním plochy nových vinic. Naopak v „nových vinařských státech“ je pěstitelská technologie a výroba vína minimálně legislativně regulována, víno je v obchodních řetězcích obvykle anonymní, bez označení původu a výrobce, výsadba nových vinic i maximálních výnosů není žádným způsobem omezovaná.
Průměrná roční spotřeba se za poslední 30 let díky rozvoji automobilismu značně snížila, z původních 30 – 128 l /osobu a rok, na nynějších 15 – 58 l/osobu a rok. Stálý primát ve spotřebě vína má stále Francie.V ČR máme nízkou průměrnou konzumaci vína, nicméně stále se zvyšuje a dosahuje v současnosti 16 l vína/osobu a den.
Díky určité módnosti a obrovské propagaci konzumace červeného vína velkými vinařskými státy dochází v posledních 15 létech ke značnému zvýšení podílu (přes 50 %) konzumace červeného vína.
Kvalita našich vín a adjustáž lahví rapidně stoupla za posledních 10 let, díky přijetí nového zákona o vinohradnictví a vinařství, modernizací technologických linek a zařízení, přebírání nových technologií a v neposlední řadě otevření trhu s vínem a vstup ČR do EU.
Umírněná konzumace vína je spojována se zdravou a racionální výživou člověka a je také ceněn pozitivní vliv vína na trávicí systém, dále eliminaci konzumace tučných jídel a vliv některých látek ve víně, především resveratrolu na snižování obsahu cholesterolu v krvi člověka. Také zvyšující se znalosti našich spotřebitelů o víně, jeho výrobě, skladování, podávání i vlastním ochutnávání se odrážejí i ve stále se zvyšující průměrné konzumaci vína obyvateli ČR.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *