Sloupcové jabloně

Sloupcové jabloně mají velkou perspektivu především pro pěstování na malých zahradách, ale představují i novou alternativu pro budoucí pěstitelské systémy tržního ovocnářství. Jedná se o odrůdy, jejichž stromy přirozeně rostou velmi slabě a mají tendenci vytvářet pouze jednu pevnou svislou růstovou osu, která bohatě obrůstá krátkým plodonosným obrostem.

Tento růstový typ byl nalezen v Kanadě před druhou světovou válkou jako přirozený mutant odrůdy ´McIntosh´, později popisovaný pod názvem ´McIntosh Wijcik´. Následným šlechtitelským výzkumem bylo zjištěno, že sloupcový charakter růstu odrůdy ´McIntosh Wijcik´ je geneticky podmíněn monogenně a v hybridním potomstvu má dominantní charakter. Poměrně záhy byla s použitím výše uvedené odrůdy vyšlechtěna série odrůd nového růstového typu, které se po jedné z prvních z nich začaly také nazývat odrůdy typu Ballerina. Kromě odrůdy ´Ballerina´ patří ve světě mezi nejznámější kultivary tohoto typu ´Bolero´, ´Golden Sentinel´, ´Charlotte´, ´Obelisk´, ´Polka´, ´Rhapsodie´, ´Rondo´, ´Sonate´, ´Telemon´, ´Trajan´, ´Tuscan´, ´Waltz´ a řada dalších. Tyto se také začaly přibližně již před 15 lety v zahraničí uplatňovat u drobných pěstitelů, jako odrůdy vhodné na malé zahrádky a na balkóny (pro pěstování v kontejnerech).
Ve VŠÚO Holovousy byl pomocí ozařování gamazářením získán mutant odrůdy ´James Grieve´, který má obdobné růstové vlastnosti jako odrůda ´McIntosh Wijcik´. Podobné růstové typy zde byly rovněž nalezeny v hybridních potomstvech několika běžných odrůd. Současné šlechtění sloupcových jabloní je v tomto ústavu zaměřeno na rezistenci vůči strupovitosti. Jako jedna z prvních byla z tohoto programu přihlášena k registraci v ČR odrůda ´Kordona´. Ve tvaru jedné svislé osy lze však při dodržení určitého postupu pěstovat také další velmi zakrsle rostoucí odrůdu jabloně z Holovous – ´Pidi´.
Na základě dosavadního hodnocení odrůd jabloní vyznačujících se sloupcovým růstem stromů a rozsáhlého šlechtitelského materiálu s touto charakteristikou lze konstatovat, že se tyto odrůdy a genotypy vyznačují značnou variabilitou nejen v době zrání a v celé škále plodových znaků, avšak také v intenzitě růstu, ve sklonu k tvorbě postranních výhonů, v hustotě olistění, v plodnosti stromů, v odolnosti proti chorobám i v dalších významných hospodářských znacích. Jejich intenzitu růstu, dobu vstupu do plodnosti a celkovou úrodnost však lze regulovat použitím různých podnoží. V zahraničí se zatím nejčastěji pěstují na středně vzrůstných podnožích, především na typech M 26 nebo MM 106. Vzrůstná odrůda ´Kordona´ na těchto podnožích již roste příliš silně, a proto je pro ni vhodnější použít zakrslé podnože, např. M 9. Naproti tomu některé jiné odrůdy sloupcových jabloní rostou příliš slabě a vyžadují použití silně rostoucích podnoží včetně semenáčů (Jadernička).
Hlavní zásady pěstování.
Růst sloupcové jabloně je samovolně regulován růstovými hormony, které se vytvářejí ve vrcholové části výhonu. Abychom tuto regulaci nenarušili, nesmíme v procesu tvarování stromků terminální výhon zkracovat řezem nebo jej ohýbat. Proto také vysazujeme nejlépe jen jednoleté prostokořenné očkovance nebo nanejvýš dvouleté až tříleté stromky v kontejnerech. Na zahrádkách je vysazujeme ve sponu 0,6  1 až 2 m. Na rozdíl od běžných odrůd však sloupcové jabloně po výsadbě nikdy řezem nezakracujeme. Při výsadbě stromků zakoupených v kontejnerech dbáme na to, abychom při výsadbě neporušili po vyjmutí z květináče soudržnost kořenového balu. Takto opatrně vysazené stromky se po výsadbě mnohem lépe ujímají a často již v následné vegetaci přinášejí první úrodu. Nicméně musíme počítat s tím, že stromky vysazené z kontejnerů v prvních dvou letech po výsadbě slaběji rostou a mohou proto vyživit jen menší počet plodů. Bez redukce jejich počtu bývají potom plody příliš malé. Jakmile kořeny prorostou do prostoru mimo oblast původního balu, růst a plodnost i vývin plodů se zlepšují.
Pěstujeme-li sloupcové jabloně mimo běžnou zahradu, kde je obvykle více jiných odrůd, musíme rovněž dbát na zajištění jejich opylení, bez kterého by nemohly dobře plodit. Např. na balkóně by měly být umístěny vždy nejméně dvě různé odrůdy tohoto typu. Při pěstování sloupcových jabloní v řadách, vysazujeme jinou odrůdu (opylovač) jako každý pátý až desátý strom. Vhodným univerzálním opylovačem pro všechny sloupcové jabloně je ´James Grieve super kompakt´. Dobře se vzájemně opylují i odrůdy ´Kordona´ a ´Pidi´.
Pokud stromky po výsadbě nerostou svisle vzhůru vyvazujeme je ke vhodné opoře. Během vegetace, nejlépe již v květnu nebo v červnu, odstraňujeme všechny delší postranní letorosty (pokud se ovšem vytvoří), případné kořenové výmladky z podnoží a všechny letorosty i plodonoše (listové růžice) napadené padlím. Dojde-li k jakémukoliv poškození terminálního výhonu (nejčastěji v důsledku napadení padlím nebo mšicemi), zakracujeme jej na zdravé listy a později z nově vzniklých výhonů vybíráme jeden jako náhradu původního terminálu a ostatní odstraňujeme.
Sloupcové jabloně zpravidla bohatě kvetou a po dobrém opylení často nasazují příliš mnoho plůdků. V tomto případě se plody nemohou dobře vyvíjet a bývají příliš drobné. Zároveň se stromy nadměrnou úrodou vyčerpávají a příští rok neplodí. Této situaci musíme předcházet regulací násady. Provádíme ji probírkou plůdků nejlépe již v době tři až čtyři týdny po odkvětu. Ponecháváme vždy jen nejlépe vyvinuté plůdky rozmístěné od sebe na ose ve vzdálenosti 10  15 cm. Ostatní plůdky otrháváme nebo odstřiháváme zahradnickými nůžkami. Vykonáme-li tuto probírku příliš pozdě – např. až koncem července, docílíme sice zlepšení velikosti a kvality plodů při sklizni, avšak zpravidla již nezabráníme vzniku střídavé plodnosti. Některé odrůdy mají schopnost samovolné regulace násady a tuto probírku nepotřebují. Mezi takové patří např. ´James Grieve super kompakt´.
´Kordona´
Odrůda vznikla ve VŠÚO v Holovousích křížením odrůd ´McIntosh Wijcik´  ´Florina´. Stromy i přes svůj charakter sloupcového růstu rostou poměrně silně a často vytvářejí přírůstky střední osy delší než jeden metr. Proto je tato odrůda doporučována k pěstování pouze na slabě rostoucích podnožích. Plody mají v průměru střední velikost (147  183 g) a jejich tvar je široce kuželovitý. Základní barva je krémově žlutá, z 60 až 90 % překrytá mdlou karmínově červenou krycí barvou nanesenou nejčastěji ve formě líčka. Dužnina je krémová, křehká, jemná a šťavnatá. Chuť je navinule sladká, příjemně aromatická, v průměru dobrá.
Stromy jsou rezistentní proti strupovitosti a středně silně trpí padlím. Jsou však odolné proti spále růžokvětých. Plodnost je velmi raná, poměrně vysoká, později se sklonem k nadměrné násadě a ke střídání. Na základě dosavadních zkušeností je tato odrůda doporučována především drobným pěstitelům, kteří disponují jen omezenou plochou nebo chtějí tuto jabloň použít jako součást okrasné zahrady, případně ji pěstovat v nádobách na balkóně nebo na terase. Celkově se jedná o pěstitelsky méně nenáročnou odrůdu nevyžadující chemickou ochranu proti chorobám. Lze ji pěstovat při použití velmi jednoduchého řezu.
´Pidi´
Vznikla ve VŠÚO v Holovousích z kříženi ‚Britemac‘  ‚Prima‘. Stromy rostou mimořádně slabě a kompaktně. Vytvářejí velice malé koruny nejčastěji vzpřímeného pyramidálního tvaru. Při použití podnože M 9 dosahují koruny v době plné plodnosti objemu o velikosti asi 1 m3. I přes velmi slabý růst mají sklon k zahušťování, protože z vrcholové části často vyrůstá několik výhonů. Plody mají střední až nadprůměrnou velikost (125  185 g). Jejich tvar je pravidelný, kulovitě kuželovitý. Slupka je hladká, tenčí, ale dosti pevná. Základní barva je krémově žlutá, z 50 až 80% překrytá jasnou až karmínovou krycí barvou nanesenou nejčastěji ve formě žíhání a líčka. Dužnina je krémově bílá, středně pevná, jemná a šťavnatá. Po rozkrojení jen málo hnědne. Chuť je sladce navinulá, příjemně aromatická, výborná. Plody se zpravidla konzumují již brzy po sklizni, i když při uskladnění v chladírně vydrží až do února.
Stromky jsou středně citlivé vůči strupovitosti, avšak padlí se na nich vyskytuje jen málo. Při správném ošetřování je plodnost vysoká a pravidelná, z jednoho malého stromku se v průměru sklízí tři až pět kilogramů jablek. Nejlépe se pěstuje v přirozeném tvaru volně rostoucího zákrsku, který je přiměřeně upravován prosvětlujícím řezem. Lze ji pěstovat také jako svislý kordón s tím, že se odstraňují veškeré delší postranní výhonky vytvářející se na svislé ose.Vzhledem k velmi slabému růstu výhonů a větví je řez stromků snadný. Na základě dosavadních zkušeností je tato odrůda doporučována především drobným pěstitelům, kteří disponují jen omezenou plochou nebo chtějí tuto jabloň použít jako součást okrasné zahrady případně ji pěstovat např. na balkóně a podobně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *