Škůdci špenátu

Špenát patří mezi tradiční a oblíbené zeleniny pěstované v České republice. V posledním období nastává výrazný pokles ploch špenátu pěstovaných v zelinářských podnicích. V roce 1999 to bylo 750 ha a v roce 2005 již pouze 256 ha. Možnost uplatnění této zeleniny na trhu významně ovlivňuje celá řada faktorů. Mezi nejvýznamnější patří škůdci.

Informace o výskytu jednotlivých škůdců špenátu je možné získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organizmů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro špenát jsou údaje k dispozici od roku 1960. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu uvedených škůdců v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. U každého škůdce jsou uvedeny povolené přípravky pro ošetření v České republice. Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Mezi nejčastější škůdce patří mšice maková [voška maková] (Aphis fabae). Napadené rostliny mají pomalejší vývoj, listy krabatí. Na spodní straně především mladých listů se vyskytují kolonie této mšice. Bezkřídlé i okřídlené samičky jsou černozelené až černohnědé, 1,5 až 2,5 mm dlouhé. Následně dochází k významnému snížení celkové kvality celé produkce. Škody způsobuje také jako přenašeč fytopatogenních virů. Hostitelskými rostlinami jsou bob, řepa, fazol, špenát a četné jiné druhy rostlin.
Mšice přezimují ve formě černých vajíček, a to zejména na brslenech, kalině, pustorylu. Na jaře se na těchto keřích vyvinou dvě až čtyři pokolení mšic. Ve 2. polovině až koncem května se mšice rozlétají na letní hostitele. Na podzim se na zimní hostitele vracejí. Přemnožují se především při časném náletu za suchého a teplého počasí. Přirozenými nepřáteli mšic jsou slunéčka, larvy pestřenek, zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopathogenní houby atd. Přípravky se aplikují při zjištění tvořících se kolonií mšic.
Povolenými přípravky proti mšici makové ve špenátu jsou Perfekthion (0,6 l/ha; 0, 1 %) – účínná látka dimethoate a
Pirimor 50 WG (0,5 kg/ha, 400 – 600 l/ha) – účinná látka pirimicarb ( Pouze semenné porosty).
Na Slovensku je do semenných porostů špenátu proti mšicím povolen BI 58 EC-Nové [0,6 l/ha; dimethoate; OL 7 dní].
Dalším významným škůdcem špenátu je květilka řepná [kvetárka repová] (Pegomyia hyoscyami). Napadení se projevuje v čepelích listů, kde jsou zpočátku tenké chodbičky, postupně se rozšiřují v plošnou podkopěnku. Tyto podkopěnky jsou nejprve bělavé s prosvítajícími larvami a trusem, později hnědnou a zasychají. Listy se často vlivem napadení trhají. V přiložené mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty květilky řepné ve špenátu v České republice v letech 1960 – 2005.
Květilka řepná je stříbrošedá moucha dlouhá 5 až 7 mm. Vajíčka jsou štíhlá, 1 mm dlouhá, bílá, se síťovitou skulpturou na povrchu. Bělavě nažloutlé nebo nazelenalé larvy dosahují délky 8 mm. Pokud je intenzivnější napadení, poškozuje především mladší rostliny a může způsobit ukončení vegetace. Hostitelskými rostlinami jsou řepa, špenát a jiné druhy merlíkovitých rostlin.
Z přezimujících kukel se dospělci líhnou v květnu. Vajíčka jsou kladena ve skupinkách (tři až sedm kusů) v polovině května na spodní stranu listů. Následně se larvy vžírají do listů. Kuklení probíhá v půdě. Do roka se vyvinou tři generace.
Vajíčka se vyvíjejí jen při vysoké vzdušné vlhkosti nad 90 %. V letech následujících po chladném létě bývá početnost květilek vyšší. Přirozenými nepřáteli květilek jsou mimo jiné parazitoidní blanokřídlí. Ošetřuje se při zjištění přítomnosti vajíček, při zjištění prvních min.
Povoleným přípravkem proti květilce řepné ve špenátu je Sumithion Super (0,4 l/ha) – účinná látka fenitrothion. Aplikace v době maxima líhnutí larev.
Na Slovensku ve špenátu proti květilce řepné není povelen žádný přípravek.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *