Autor
Kategorie:
Nezařazené

Škůdci rajčat – díl II.

Na rajčeti škodí následující druhy molic – molice [molice] (Aleyroidea), a to především molice skleníková [molica skleníková] (Trialeurodes vapporarium) a molice bavlníková syn. molice tabáková [molica tabaková] (Bemisia tabaci).

Listy se při napadení odbarvují, žloutnou, deformují a následně opadávají. Jsou pokryty medovicí, která umožňuje následný rozvoj škodlivých černí. Nově vyrašené listy jsou napadány znovu, zakrňují a nevyvíjejí se. Rostliny následně omezují růst a mohou i ukončit vegetaci. Na rajčatech, zvláště na spodní straně listů, jsou molice všech vývojových stadií. V roce 1994 byl uváděn škodlivý výskyt molic v Babicích (bývalý okres Olomouc).
Žlutaví dospělci mají dva páry bílých křídel a jsou 1 až 1,5 mm dlouzí. Larvy jsou žlutobílé, zploštělé, podlouhle oválné, se třemi páry noh. Dospělce i larvy pokrývá bílý voskový poprašek. Nymfy jsou dlouhé asi 0,8 mm, nepohyblivé, zploštělé, oválného tvaru, pokryté drobnými jehličkami voskových výpotků, které na okrajích tvoří třásnitý lem. Puparium molice skleníkové má elipsovitý tvar, připomínající při pohledu ze strany krabičku sardinek. Puparium molice tabákové je bochníkovitého tvaru. Puparia obou druhů jsou asi 0,8 mm dlouhá. Vajíčka, nejprve žlutá, později černá, se podobají miniaturním homolkám. Škody sáním způsobují larvy, nymfy i dospělci. Oslabují rostliny a dochází ke snížení výnosů. Také přenášejí patogenní viry. Živnými rostlinami jsou četné druhy rostlin. Ze zelenin jsou pro ně nejpřitažlivější rajčata a okurky, z okrasných rostlin fuchsie a gerbery.
Celý vývojový cyklus přes vajíčka, jeden instar pohyblivých larev, dvou instarů nepohyblivých nymf a stadium puparií probíhá na spodní straně listů. Délka vývoje závisí především na teplotě a na druhu živné rostliny. Při teplotě 25 oC trvá 31 dnů. Ve vytápěných prostorách se škůdce množí nepřetržitě po celý rok. Mimo tyto prostory není schopen přezimovat. Z přirozených nepřátel jsou významnými hlavně cizopasné houby a parazitoidi, zvláště lesklenky.
V padesátých letech minulého století se jako ochrana používalo vykuřování tetrachlorethanem a tabákovým prachem, později organofosfáty.
Ošetření se provádí na začátku výskytu škůdce. Rostliny musí být chemickými přípravky důkladně ošetřeny, zvláště spodní strana listů. Některé populace molic jsou k chemickým přípravkům odolné. Ke stanovení začátku, průběhu a intenzity napadení rostlin i k přímému hubení molic je možno použít žluté lepové desky. Důležitým ochranným opatřením je výsadba molicemi nenapadených rostlin do prostor prostých molic.
Pro signalizaci výskytu jsou velmi vhodné lepové desky (viz díl I.), které se osvědčily i v rámci pokusů na SRS SPOR. Naopak populační hustotu omezují pouze při nižší intenzitě výskytu (především na začátku výskytu).
Na Slovensku lze použít také přípravky Mospilan 20 SP (0,25 kg/ha; acetamiprid; OL 7 dní); Talstar 10 EC (0,03 %; bifenthrin; OL 7 dní); Karate 2,5 WG (0,05 %; lambda – cyhalothrin; OL 7 dní); Karate Zeon 5 CS (0,02 %; lambda – cyhalothrin; OL 7 dní); Calypso 480 EC (0,03 %; thiacloprid; OL 3 dny); Actara 25 WG (0,4 kg/ha; thiametoxam, OL 3 dny) a Rimon 10 EC (0,05 %; novaluron, OL 10 dní). Pro skleníková rajčata lze použít Applaud 25 WP (0,1 %; buprofenzin; OL 7 dní).
Rajče může být také napadáno mšicemi [vošky] (Aphidoidea) a to mšicí broskvoňovou [voška broskyňová] (Myzus persicae), mšicí bavlníkovou [voška bavlníková] (Aphis gossypii), mšicí makovou [voška maková] (Aphis fabae) a dalšími druhy mšic. Při napadení jsou rostliny omezovány v růstu. Listy žloutnou a předčasně odumírají. Toto poškození způsobují na spodní straně listů a na výhoncích sající mšice. Při přemnožení mšic bývají listy pokryty medovicí a druhotně černěmi. V přehledu škod způsobených mšicemi na rajčatech je uváděn škodlivý výskyt v bývalém okrese Litoměřice. V mapě jsou uvedeny okresy se škodlivým výskytem mšic v rajčatech v ČR v letech 1961 – 2005.
Bezkřídlé živorodé samičky mšice broskvoňové jsou oválně vejčité, 1,5 až 2,5 mm dlouhé, nejčastěji zelené, olivově zelené, zelenožluté až světle hnědočervené. Nápadné jsou mohutně vyvinuté, zřetelně dovnitř vzniklé čelní hrbolky, z nichž vyrůstají tykadla o něco kratší než tělo. Sifunkuli jsou hnědé až černé, válcovité, uprostřed mírně zduřelé. Dospělci mšice bavlníkové jsou špinavě žlutí až tmavozelení, 1 až 2 mm dlouzí, s relativně krátkými tykadly, s černými sifunkuli a často s voskovým popraškem.
Přímé škody sáním způsobuje především mšice bavlníková. Tato mšice také vylučuje hojnost medovice. I malá populace mšice bavlníkové způsobuje závažné škody a může mladé rostlinky v krátké době zahubit. Oba druhy přenášejí fytopathogenní viry. Živnými rostlinami jsou četné druhy rostlin.
Mšice broskvoňová přezimuje ve stadiu černých vajíček vykladených do trhlin kůry broskvoní. Na jaře mšice sají na spodní straně listů broskvoní. V květnu až počátkem června se okřídlené mšice rozlétají na letní hostitele, kde se rozmnožují. Na podzim se vracejí na broskvoně a kladou vajíčka. Ve vytápěných sklenících se mšice broskvoňová množí parthenogeneticky nepřetržitě po celý rok. Mšice bavlníková je teplomilná. Přezimuje jen ve vytápěných prostorách. Škodí ve sklenících, v nichž se taky parthenogeneticky množí nepřetržitě po celý rok. Přirozenými nepřáteli jsou slunéčka, larvy pestřenek a zlatooček, parazitoidní blanokřídlí, entomopathogenní houby atd. Ošetření se provádí při napadení rostlin.
Na Slovensku lze ochranu provést přípravky – Actara 25 WG (0,15 kg/ha; thiametoxam; OL 3 dny); Pirimor 50 WG (0,05 – 0,075 %; pirimicarb; OL 3 dny) a BI 58 EC-Nové (0,45 – 0,6 l/ha; dimethoate; OL 21 dní), který je povolen do spotřebování zásob.
Larvy i dospělci mandelinky bramborové [pásavka zemiaková] (Leptinotarsa decemlineata) okénkují listy. Při silném napadení způsobují holožíry. V přiložené mapě jsou uvedeny okresy se škodlivým výskytem mandelinky bramborové na rajčatech v ČR v letech 1961 – 2005. Dále jsou uvedeny v grafu plochy rajčat ošetřené v České republice v letech 1970 – 1986 (neúplná data) a graf s daty prvních výskytů mandelinky bramborové na rajčatech v letech 1992 – 1998 (neúplná data).
Brouci jsou oválného tvaru, mají až 16 mm dlouhé vypouklé tělo a na krovkách celkem deset černých proužků. Larvy jsou oranžově červené, až 16 mm dlouhé. Vajíčka jsou oranžově žlutá, 1 mm dlouhá. Mandelinka způsobuje oslabení rostlin a snížení výnosů. Hostitelské rostliny jsou brambory, rajčata, baklažán a některé lilkovité plevele.
Brouci po přezimování (jarní brouci) létají od poloviny května do poloviny června (viz graf). Letní brouci od poloviny července. Vajíčka jsou kladena na spodní stranu listů ve skupinkách. V roce 1998 byl uváděn začátek kladení vajíček 16. června. Do roka se vyvine jedna generace. Jen v nejteplejších částech republiky se v některých obzvlášť teplých letech může částečně vyvíjet generace druhá. Vysoké teploty v červnu a červenci podporují zvýšené kladení vajíček. Za suchého a teplého počasí dochází k přemnožení. Ošetření se provádí při ztrátě 10 % listové plochy.
Ve Slovenské republice lze použít Ripcord 20 EC (0,125 l/ha; cypermethrin; OL 14 dní); Nurelle D (0,6 l/ha; cypermethrin + chlorpyrifos; OL 14 dní); Decis 25 Flow (0,2 l/ha; deltamethrin; OL 14 dní); Decis EW 50 (0,15 l/ha; deltamethrin; OL 14 dní); Karate 2,5 WG (0,3 kg/ha; lambda – cyhalothrin; OL 7 dní); Karate Zeon 5 CS (0,025 %; lambda – cyhalothrin; OL 7 dní); Novodor FC (3,0 – 4,0 l/ha; Bacillus thuringiensis ssp. tenebrionis; OL AT).
V některých letech způsobují významné škody drátovci [drôtovce] (Elateridae – larvae). V mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty drátovců v letech 1961 – 2005 na území České republiky. Uváděn je například škodlivý výskyt v Podivíně (bývalý okres Břeclav) v roce 1986. V uvedeném roce bylo na území České republiky proti drátovcům ošetřeno 132 ha. Na Slovensku se uváděly škodlivé výskyty v roce 1975 v bývalém okrese Dunajská Streda. Více informací k této problematice najdete v některém z následujících čísel časopisu Zahradnictví.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *