Škůdci rajčat – díl I.

Rajče patří mezi zeleniny, jejichž pěstování má v České republice dlouholetou tradici. V současnosti je situace v tomto segmentu velmi problematická, jak dokládá postupné snižování ploch. V roce 1989 se u nás rajče pěstovalo na 2 431 ha, v roce 2005 to bylo jen na 481 ha. Ochrana před škůdci je důležitým faktorem, který významně ovlivňuje kvalitu produkce.

Informace o výskytu jednotlivých škůdců rajčat je možné získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (České republiky). Pro rajčata jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu uvedených škůdců v ČR a SR je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech. Údaje o výskytu škůdců rajčat jsou zpracovány v následující tabulce:

Ke každému škůdci jsou uvedeny povolené přípravky pro ošetření v České republice. Tyto přípravky je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Pro monitoring a signalizaci ošetření většiny níže uvedených škůdců lze použít Stopset (neobsahuje pesticidní účinnou látku) a Aeoroxon žlutá deska (deska žlutá), Ekolep 2, Siganlex M (lepová past žlutá), Lepové desky žluté (lepový pás), které lze také použít omezeně pro snížení populační hustoty těchto škůdců. Dále Stopset M a Lepové desky modré (lepový pás) na třásněnky.

Mezi nejdůležitější škůdce rajčete patří sviluška chmelová [roztočec chmeľový] (Tetranychus urticae). Napadení na lícní straně se projevuje světlými skvrnami s vpichem uprostřed. Listy jsou postupně světlé až stříbřité. Dále až rezavě hnědé a mohou předčasně usychat a následně zasychají také květy. Napadení se projevuje také zpomalením růstu.
Během vegetace jsou svilušky světlé, nazelenalé až žluté, se dvěma tmavými skvrnkami na hřbetní straně. Přezimují ve formě diapauzující samičky, která je oranžová. Larvy mají tři páry nohou, nymfy a dospělci čtyři páry. Dosahují délky 0,4 až 0,6 mm. Vajíčka jsou světle průhledná. Škodí nejen na rajčatech, ale také na celé řadě dalších zelenin a zemědělských plodin a kultur. Prochází sedmi vývojovými stadii, z nichž larvy, protonymfy, deutonymfy a dospělci jsou pohybliví. Vývoj probíhá především na spodní straně listů. Do roka se vyvine několik generací.
V teplých sklenících v některých případech může probíhat vývoj téměř po celý rok. Uvedené tvrzení lze doložit pokusem ve skleníku SRS – SPOR v Brně v roce 1998. Aplikaci přípravků jsme prováděli 7. 12. a na listech byli přítomni jak dospělci, tak i larvy.
V následující tabulce jsou uvedeny výsledky biologické účinnosti jednotlivých přípravků z uvedeného pokusu. Přípravky jsou označeny pod názvy účinných látek. Biologická účinnost byla vypočtena podle Henderson – Tiltona a je uvedena v procentech.
Pokus byl prováděn ve čtyřech opakováních (1 rostlina = 1 opakování). Na každé této rostlině byly označeny čtyři listy, na kterých byla sledována populační hustota svilušky chmelové.

V období sucha a tepla se přemnožují. Při teplotě od 25 oC až 30 oC dovrší svůj vývoj od vajíčka po dospělce za 8 až 10 dní. Přirozenými nepřáteli svilušek jsou mimo jiné draví roztoči. Ošetřuje se při výskytu. V případě potřeby se ošetření opakuje.

Třásnokřídlí [strapky] (Thysanoptera) škodí na rajčatech pravidelně. Při napadení na rostlinách jsou stříbřitě bílá, později žloutnoucí a zasychající posátá místa s 0,5 až 1 mm velkými kupkami černého trusu. Způsobuje deformaci plodů, květních poupat a květů. Rostliny zaostávají ve vývoji a často ukončují vegetaci.
Dospělci jsou štíhlí, 1 až 3 mm dlouzí, s třásnitými křídly. Vyznačují se velkou pohyblivostí. Mají žluté až černé zabarvení. Larvy jsou podobné dospělcům, ovšem bez křídel. Většinou mají světlé zabarvení. Obzvlášť je rozšířena třásněnka zahradní [strapka tabáková] (Thrips tabaci). Škody způsobují dospělci i larvy sáním a snižují výnosy. Přenášejí fytopatogenní viry. Hostitelskými rostlinami je mnoho druhů rostlin.
Samičky kladou vajíčka do nejměkčích částí rostlin. Larvy prvních dvou vývojových stupňů jsou na rozdíl od dalších dvou instarů pohyblivé a sají. Během svého života samička naklade 70 až 100 vajíček. Ve sklenících se do roka vyvine pět až sedm pokolení. Venku třásněnky přezimují v různých úkrytech, pod rostlinnými zbytky i v půdě, v hloubce až 8 cm.
V padesátých letech minulého století se v skleníkových kulturách jako ochrana proti třásněnkám používalo vykuřování tabákovým prachem. Ošetřuje se při zjištění škůdce (při prvních příznacích napadení).

Jedním z nejškodlivějších druhů třásnokřídlých je třásněnka západní [strapka západná] (Frankliniella occidentalis). Napadení se projevuje na listech a květech odbarvenými skvrnami. Následně dochází k deformaci a odumírání rostlin. Dospělci dosahují délky přibližně 1 mm. Během léta jsou převážně žlutí, na podzim nahnědlí. Žlutozelené larvy jsou podobné dospělcům, jsou ovšem bez křídel. Oslabuje rostliny. Přenáší virus bronzovitosti rajčat. Vyskytuje se na celé řadě rostlin.
Samičky kladou vajíčka do mladých měkkých částí rostlin pod pokožku pletiv. Larvy dvou prvních instarů se čile pohybují a podobně jako dospělci sají. Larvy dvou dalších instarů potravu nepřijímají. Setrvávají v klidu v půdě mělce pod povrchem, v úžlabí listů, v poupatech, květech apod. Ve sklenících se do roka vyvine pět až sedm pokolení. Třásněnka západní je teplomilná. Její přezimování ve volné přírodě nebylo v ČR zjištěno.
Při podezření z napadení se doporučuje sadbu ošetřovat preventivně. Ostatní rostliny při prvních příznacích napadení. Ošetření je potřeba tři krát opakovat ve dvou až čtyř denních intervalech. K omezení vzniku rezistence je nutno střídat přípravky s různým mechanismem účinku.
Důležité je vysazovat třásněnkami nenapadenou sadbu do prostor prostých třásněnek, odstraňovat posklizňové zbytky, hubit plevele ve sklenících i v jejich okolí. Ke stanovení začátku, průběhu a intenzity napadení rostlin třásněnkami i k přímému hubení třásněnek se doporučuje použít modré lepové desky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *