Autor
Kategorie:
Nezařazené

Škůdci mrkve

Merule mrkvová [méra mrkvová] (Trioza apicalis) v některých letech a na některých lokalitách může způsobit při silném výskytu snížení výnosů. Napadení se projevuje zkadeřenými , do klubka nahloučenými listy, podobající se listům kadeřavé petržele a přitom zůstávají dlouho tmavě zelené. Při intenzivnějším napadení mohou rostliny ukončit vegetaci. LÁSKA uvádí, že v roce 1961 a 1966 byl na Olomoucku pozorován silnější výskyt.

V tomto období na pokusných parcelách došlo ke snížení výnosu až o polovinu. Přiložena je mapa se škodlivými výskyty tohoto škůdce v České republice v letech 1961 až2005. V přiložených grafech je uvedena plocha mrkve ošetřená proti meruli mrkvové v ČR v letech 1969 až 92 (neúplná data) a data prvního výskytu merule mrkvové v ČR v letech 1997 až 2005 (roky 2000 a 2002 nejsou k dispozici). Dále graf, kde je uveden počet okresů se škodlivým výskytem merule mrkvové v ČR v letech 1960 až2005.
Dospělci dosahují přibližně délky 3,0 mm mají světle zelené zbarvení. Hruď je žlutá, křídla jsou čirá. Podobají se mšicím, jsou schopni skákat. Vajíčka mají nejdříve bělavé zbarvení, později jsou žlutavá, 0,3 mm dlouhá, opatřená na jednom konci tenkou stopkou. Larvy se podobají červcům. Jsou ploché, žluté, s plochým lemem kolem celého těla, sestávajícím z hustých voskových tyčinek. Mezi hostitelské rostliny se řadí mrkev, petržel a některé planě rostoucí druhy čeledi miříkovitých.
Přezimuje ve formě dospělců ve větvích jehličnatých a listnatých dřevin. Na mrkev přelétají zhruba v období květu lípy velkolisté. Dle literatury se uvádí, že nejvíce napadány jsou mrkve vyseté v dubnu a květnu. Tyto mrkve jsou totiž v době náletu merule mrkvové ve fázi, kdy nejvíce mohou utrpět sáním tohoto škůdce. Mrkve seté dříve (v březnu) jsou již vzrostlejší a nebývají tolik poškozovány. Pozdě seté mrkve naopak vzcházejí až po skončení maxima náletu merulí. Karotka setá začátkem července nebyla vůbec poškozena (Láska, 1967). Při kladení vajíčka je stopečkou zaklesnou do listové tkáně tak, že kolmo odstávají. Larvy se vyvíjejí a sají asi měsíc. Dospělci sají až do podzimu. Následkem sání listy kadeří.
Nejúčinnějším sledováním náletu je setřásání hmyzu z rostlin, při kterém dospělci merulí padají na zem a svou zelenou barvou jsou na zemi dobře patrné. Byly testovány žluté misky naplněné vodou, kde bylo nalezeno celkem šest merulí, naopak na parcele setřásáním 945 (Láska, 2000).
Dříve se k ošetření používaly přípravky na bázi HCH (minimálně 50 kg/ha) formou desinfekce půdy. Při prvních výskytech se ošetřovalo přípravky nikotínovými, pyrethrovými, derrisovými, organofosfáty atd..
Ošetřuje se buď při prvních příznacích zkadeření listů nebo při zjištění 50 a více dospělců merulí na 1 m délky řádku. Na lokalitách s pravidelným výskytem tohoto škůdce je možno porost ošetřit na začátku květu lípy velkolisté. V každém případě se má ošetření po 7 až 10 dnech opakovat.

Klopušky
Mezi významné škůdce semenných porostů mrkve patří klopušky [bzdôšky] (Miridae; Orthops calmi, Orthops campestris a jiné druhy). Při nižší intenzitě napadení jsou škody malé, naopak silnější intenzita výskytu se projevuje nekrózami a deformacemi rostlin.
Dospělci jsou zelení, šedozelení až tmavohnědí, podlouhle ovální. Dosahují délky 3 až 6 mm. Nymfy jsou podobné dospělcům. Škody způsobují dospělci i larvy sáním na květenstvích a na semenech. Většinou se jedná o polyfágy se širokým okruhem hostitelů. Podle druhu mají jednu až dvě generace do roka. U některých druhů přezimují vajíčka, u jiných dospělci. Ošetření se provádí při výskytu klopušek v květenstvích.

Na Slovensku jsou proti klopuškám [bzdôšky] (Miridae; Orthops calmi, Orthops campestris a jiné druhy) v semenných porostech mrkve povoleny následující přípravky na bázi účinné látky deltamethrin Decis 25 Flow (0,2 l/ha – povolen do spotřebování zásob) a Decis EW 50 (0,1 l/ha). Lze také provést ošetření Zolone EC (2 l/ha – povolen do spotřebování zásob). Tento přípravek obsahuje účinnou látku phosalone. Ošetření se u uvedených přípravků se provádí před rozkvětem, ochranná lhůta AT.

Makadlovka kmínová
Mezi nejvýznamnější škůdce porostů semenné mrkve se řadí makadlovka kmínová [psota rascová] (Depressaria daucella). První příznaky napadení se projevují v květnu, kdy jsou v chuchvalce spředené květní okolíky, okousané stopky květů a semen. Následně jsou ve stoncích patrny otvory překlenuté pavučinovým víčkem.
Housenky v posledním instaru jsou černé, s podélným pruhem na každém boku a se světlejší spodní částí těla. Dorůstají délky asi 2 cm. Motýli jsou hnědaví až purpurově hnědí. V rozpětí křídel měří 2 až 2,5 cm. Vajíčka jsou šupinovitě plochá, v obryse oválná, 0,5 mm dlouhá, jasně zelená. Výskyty jsou poměrně časté. V některých letech mohou housenky zničit celou úrodu semen. Hostitelskými rostlinami jsou kmín, petržel, mrkev, pastinák, kopr a jiné druhy čeledi miříkovitých.
Přezimuje jako motýl. Samičky kladou na jaře skupinky vajíček na spodní část květních stopek živných rostlin. Housenky nejprve ožírají pokožku. Později se vžírají do řapíků, stopek i lodyh, v nichž vykusují dřeň. V posledních dvou instarech žijí v květenství. Spřádají okolíky a okusují stopky, květy i semena. Nejvíce škodí koncem května. Dorostlé housenky se vžírají do lodyh, kde se kuklí. Motýli se líhnou v červenci a srpnu.
Ochrana problematická vzhledem k rozvleklému náletu motýlů a dlouhodobému kladení vajíček. Termíny ošetření jsou uvedeny v následující tabulce.
Obaleč polní
Stejnými přípravky se ošetřuje proti obaleči polnímu [obaľovač poľný] (Cnephasia asseclana). Napadení se projevuje v květnu v chuchvalce spředené okolíky, okousané květy, květní stonky a semena.
Housenky obaleče polního jsou modrobílé až modrošedé. Na hřbetní straně tmavější nebo červenavě žluté. Dorůstají délky 1,5 cm. Motýli se podobají motýlům makadlovky kmínové. V některých letech spolu s makadlovkou kmínovou způsobuje velké ztráty na výnosech semen. Obaleč polní není specializován na hostitelské rostliny, jedná se o polyfága.
Přezimují motýli. Od června kladou vajíčka na živné rostliny. Housenky si krátce po vylíhnutí zhotoví malý zámotek, v němž setrvají v diapauze až do příštího roku. Na jaře minují v listech. Po třetím svlékání ožírají a spřádají květenství. Kuklí se po čtyřech týdnech žíru, asi o jeden až dva týdny dříve než makadlovka kmínová.

Na Slovensku jsou proti makadlovce kmínové [psota rascová] a obaleči polnímu [obaľovač poľný] v semenných porostech mrkve povoleny následující přípravky na bázi účinné látky deltamethrin Decis 25 Flow (0,2 l/ha – povolen do spotřebování zásob, OL AT). a Decis EW 50 (0,1 l/ha, OL AT). Dále lze použít přípravky s účinnou látkou lambda – cyhalothrin Karate 2,5 WG (0,4 kg/ha, OL AT, ošetření před květem) a Karate Zeon 5 CS (0,2 l/ha OL AT, ošetření před květem). Lze také provést ošetření Zolone EC (2 l/ha – povolen do spotřebování zásob. Tento přípravek obsahuje účinnou látku phosalone. Ošetření se provádí u uvedených přípravků před rozkvětem, ochranná lhůta AT. Dále lze provést ošetření přípravky na bázi Bacillus turgienssis ssp. kurstaki a to Biobit WP (1,0 kg/ha, OL AT) a Biobit XL (1,5 l/ha, OL AT).

Vrtalka mrkvová
Z příležitostných škůdců se v mrkvi vyskytuje vrtalka mrkvová (Napomyza carotae). Údaje o škodlivosti tohoto škůdce jsou k dispozici ze Švýcarska. Těsně pod povrchem hlavy kořene mrkve vyhlodává larva chodbičky. Na konci chodbičky se kuklí. V chodbičkách není trus (na rozdíl od chodbiček larev pochmurnatky). Samičky vrtalky nabodávají kladélkem listy mrkve a sají vytékající šťávu. Na spodní straně zpeřených lístků způsobují asi 1,0 mm velké světlé skvrny. Vajíčka jsou kladena jednotlivě do listů a řapíků listů. Vylíhlé larvy se prožírají do kořene. Má dvě generace do roka a to v květnu až červnu a srpnu až září. Druhá generace je méně nebezpečná a až na výjimky v mrkvi neproniká do kořenů. Granuláty jsou prakticky neúčinné. Jako významné preventivní opatření je dostatečná vzdálenost od loňských ploch mrkve.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *