Autor
Kategorie:
Nezařazené

Škůdci hrachu – díl I.

Hrách patří mezi plodiny, které se často pěstují v zelinářských podnicích, kdy je pěstován především “na zeleno”. Je významnou zlepšující plodinou. Kvalitu konečné produkce této zeleniny ovlivňují významně škůdci.

Informace o výskytu jednotlivých škůdců na hrachu lze získat z Přehledů výskytu některých škodlivých organismů a poruch rostlin na území Československa (ČR). Pro hrách jsou údaje k dispozici od roku 1961. Tyto přehledy byly vydávány do roku 1989 ÚKZÚZ Brno a ÚKSÚP Bratislava pro celé území bývalého Československa. Od roku 1990 jsou vydávány SRS Praha (dříve ÚKZÚZ Brno) pouze pro území České republiky. Proto porovnání výskytu uvedených škůdců v České republice a na Slovensku je pouze do roku 1989. Tyto přehledy mají samozřejmě informativní charakter a nemohou pokrýt všechny výskyty v uvedených letech.
Mezi Českou republikou a Slovenskem, kromě obaleče hrachového, nejsou významné rozdíly. Nejvýznamnějším škůdcem hrachu na území obou republik je kyjatka hrachová.
Dále jsou uvedeny u každého škůdce povolené přípravky pro ošetření v Česku. Uvedené přípravky je nutno používat v souladu s platným „Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin“ a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným “Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie” a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Kyjatka hrachová [voška hrachová] (Acyrthosiphon pisum) je zelené nebo načervenalé barvy. Velikost se pohybuje v rozmezí 3,5 až 5,5 mm. Tělo je kratší než sifunkuli, které je nápadně štíhlé, dlouhé s tmavým zakončením. Přezimuje ve formě černých vajíček na vytrvalých bobovitých rostlinách. Koncem května zakladatelky dospívají. Ve třetí generaci se objevují okřídlené mšice nalétávající na porost hrachu, bobu atd.. V grafu jsou uvedena data prvních výskytů kyjatky hrachové v hrachu v České republice v letech 1988 až 2005, tato data jsou v jednotlivých letech rozdílná. Kolonie této mšice se tvoří postupně na rubu i líci listů. Přibližně od konce září kladou vajíčka na vytrvalé bobovité rostliny.
Jako hostitelské rostliny se uvádí hrách, čočka, bob, fazol, vojtěška, jetel atd.. Napadení signalizují nažloutlé listy a rostliny mají zpomalený růst. První mšice způsobují škody ještě na nerozvinutých listech pod vrcholem stonků. Likvidují pupeny. Poškozené rostliny znovu slabě raší, jsou oslabené a následně mohou hynout. Způsobuje škody také jako přenašeč viróz. Na přiložené mapě jsou uvedeny škodlivé výskyty na území České republiky v letech 1961 až 2005. Tyto výskyty pokrývají prakticky celé území. Dále jsou přiloženy grafy s plochami hrachu s ošetřením proti kyjatce hrachové, pro Českou republiku je to v letech 1977 až 2003.
Kyjatka hrachová se vyznačuje značným rozmnožovacím potenciálem, při průměrných denních teplotách 20 oC může každých deset dnů tvořit novou generaci. Mezi přirozené nepřátele patří slunéčka, larvy zlatooček, pestřenek, dravé ploštice, mšicomaři a entomopatogenní houby.
Jako nepřímou ochranu lze použít co nejranější výsev, kdy rostliny nabývají přirozenou odolnost k napadení mšicemi a virózám. Dále se doporučuje výsev méně náchylných odrůd. Hrách se nemá vysévat v blízkosti vojtěšek a jetelů.
Na hrachu se také vyskytují mšice broskvoňová [voška broskyňová] (Myzus persicae) a mšice maková [voška maková] (Aphis fabae) atd..
Prognóza se využívá především pro množitelské porosty. Sledování výskytu mšic se provádí 1 x týdně od fáze druhého jednoduchého pravého listu do začátku žluté zralosti. Na deseti místech v porostu se vždy prohlédne deset rostlin (celkem 100). Mšice se z každé rostliny oklepou na papír a spočítají.
Ošetření je účelné při výskytu 3 až 5 mšic v průměru na jednu rostlinu kdykoliv v průběhu vývoje rostlin (nízké číslo zohledňuje nebezpečí šíření viróz). Včasná ochrana hrachu před mšicemi snižuje výskyt viróz až o 50 %. Ve Švýcarsku se uvádí ošetření při výskytu v průměru 5 až 10 mšic na lodyze (nejpozději tři týdny před sklizní).
Na Slovensku lze ošetření provést přípravkem s účinnou látkou cypermethrin – Cyperkill 25 EC (0,02 l/ha; OL až 14 dní). Dále Pirimor 50 WG (pirimicarb; 0,3 až 0,5 kg/ha; OL až 3 dny); Nurelle D a Nurelle Max (cypermethrin + chlorpyrifos; 0,6 l/ha; OL – 14 dní). Porosty hrachu na osivo lze ošetřit Furadan 5 G (carbofuran; 15 kg/ha, OL – AT).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *