Škodlivost plevelů v porostech vybraných odrůd jabloní, účinnost a ekonomika integrovaných metod regulace plevelů

U odrůdy ´Idared´ probíhalo od roku 2004 do roku 2009 hodnocení integrovaných systémů regulace plevelů v intenzivních sadech jabloní. Výnos (kg/strom) byl sledován u pěti variant: 1) kontrola bez herbicidu, 2) herbicidy 2x ročně, 3) herbicidy aplikované na jaře + sežínání plevelů v létě, 4) herbicidy systémem CDA=Controlled Dropted Application, 5) mulčování kůrou. U odrůdy ´Gloster´ byl ve stejném období sledován vliv omezené aplikace herbicidů na výnos (kg/strom) na pěti variantách: 1) kontrola bez herbicidů, 2) 50 % plochy ošetřeno herbicidy, 3) 75 % plochy ošetřeno herbicidy, 4) 90 % plochy ošetřeno herbicidy a 5)100 % plochy ošetřeno herbicidy. I přes nejvyšší výnosy u varianty s plným využitím herbicidů by bylo vhodné použít i jiné způsoby regulace plevelů, např. sežínání, a tak snížit vstupy herbicidů do životního prostředí.

Regulaci plevelů v ovocných sadech je třeba věnovat velkou pozornost. Dlouholeté zkušenosti ukazují, že růst kořenového systému stromů je nejvíce ovlivňován uvnitř přibližně 2 m širokých příkmenných pásů (Falta a Pražák, 2004). V těchto příkmenných pásech se musí odstraňovat plevele, aby nekonkurovaly ovocným dřevinám o důležité životní podmínky (faktory). Regulace vytrvalých plevelů je složitější než u jednoletých plevelů. Vytrvalé plevele se mohou rozmnožovat generativně (pomocí semen), tak i vegetativně (kořenové výběžky, oddenky, šlahouny, atd.). Vytváří mohutný kořenový systém v mnoha případech s kořenovými výběžky či oddenky, které jsou zdrojem zaplevelení. Pražák (2004) a Voborníková (1998) řadí k nejčastěji se vyskytujícím plevelům ovocných sadů pampelišku lékařskou (Taraxacum officinalis), pýr plazivý (Elytrigia repens), svlačec rolní (Convolvulus arvensis), pcháč rolní (Cirsium arvense), turan kanadský (Erigeron canadensis) aj. Ke způsobům regulace plevelů v sadech Staněk (2004) řadí buď mělkou kultivaci nebo okopávku, sežínání plevelů, nastýlání půdy, aplikaci herbicidů nebo kombinaci chemických a mechanických metod regulace plevelů. K nejúčinnějším způsobům regulace plevelů patří aplikace doporučených herbicidů. Vhodné je využívat herbicidy povolené pro integrované systémy pěstování ovoce. Dalšími způsoby regulace bychom měli využívat a nahrazovat aplikaci herbicidů, z důvodů snížení vstupu pesticidních látek do pěstitelských systémů.

Materiál a metodika
Ve VŠÚO Holovousy, s. r. o., jsme založili poloprovozní pokus pro porovnávání různých metod integrované regulace plevelů. Pokus probíhal ve výsadbě jabloní u odrůdy ´Idared/M 9´, která byla vysázena v roce 1986 ve sponu 4,5 x 1,8. V meziřadí bylo sežínané zatravnění, které se mulčovalo (4–6x) během roku. V řadách stromů se sledovalo a hodnotilo celkem pět pokusných variant: 1) kontrola bez herbicidů (3x sežínání plevelů), 2) herbicidy aplikované 2x ročně, 3) herbicidy aplikované na jaře, v létě sežínání plevelů (2x), 4) herbicidy aplikované systémem CDA (Controlled Droplet Application), 5) mulčování kůrou. Dalším způsobem omezení vstupu pesticidních látek do pěstitelských systémů je snížení ošetřované plochy příkmenných pásů herbicidy. Cílem tohoto pokusu bylo zjistit míru přijatelnosti omezeného používání herbicidů s hlediska ekonomického zhodnocení pěstování ovoce. Další poloprovozní pokus byl založen v Holovousích u jabloní odrůdy ´Gloster/M 9´. Výsadba byla vysázena v roce 1986 ve sponu 4,5 x 1,8 m. Varianty pokusu byly následující: 1) kontrola bez herbicidů (3x sežínání plevelů), 2) 50 % plochy ošetřeno herbicidy, 3) 75 % plochy ošetřeno herbicidy, 4) 90 % plochy ošetřeno herbicidy, 5) 100 % plochy ošetřeno herbicidy. U sledovaných variant byl hodnocen výnos a také kvalita jablek při sklizni (vliv herbicidních látek). Během pokusu byly sledovány teploty a srážky. Klimatické údaje byly zaznamenávány na meteorologické stanici umístěné přímo ve výsadbě. Tato data byla porovnávána s dlouhodobými hodnotami získanými z meteorologické stanice umístěné v areálu VŠÚO Holovousy. Oba dva pokusy jsou hodnoceny od roku 2004 do roku 2009.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 1/2011.

Text a foto Ing. Jan Náměstek, Ph.D., VŠÚO Holovousy, s. r. o.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *