Skleníky bez podpor

Poptávka po okrasných rostlinách v naší zemi, jako jedné z mála z členských států Evropské unie, neustále stoupá. Přestože květiny a okrasné dřeviny patří mezi zemědělskou produkci, jejich pěstitelů se unijní podpory dotknou jen okrajově. Na modernizaci přestárlých skleníků, což je velká slabina tuzemského květinářství, příspěvky nebudou.

Setkání na jarním olomouckém květinářském veletrhu Flora ukázalo, že pěstitelé jsou velmi rozdílně informováni o možnostech dotací, jaké se jim vstupem do unie naskýtají. Někteří také nevěděli, že nezbytnou podmínkou pro platbu na hektar je zaevidovat užívanou půdu.
Pěstitelé se již mohli přihlásit o národní platbu na hektar orné půdy, nyní mohou žádat o unijní plošnou platbu na zemědělskou půdu. „Chápu, že je to pro ně marginální záležitost vzhledem k tržbám z produkce ze skleníkových ploch. Do systému se ale zapojit mohou,“ říká náměstek ministra zemědělství Zdeněk Růžička. Upozorňuje ale, že zatímco pozemků pod fóliovníkem jako přenosné stavby se platba na plochu týká, půdy ve sklenících coby stálých staveb už nikoli. „Nelze také zaregistrovat zpevněné plochy, na nichž se produkují květiny a okrasné dřeviny v kontejnerech. Chápu sice, že i na nich vzniká zemědělská produkce, platba na plochu se ale vztahuje výhradně na zemědělskou půdu,“ dodal Růžička.
Květiny se u nás pěstovaly v roce 2002, ze kterého jsou poslední dostupné údaje ze situační a komoditní zprávy MZe z loňského října, na 89 hektarech venkovních ploch a 126 hektarech krytých ploch, z toho je 115 ve sklenících. Meziročně se produkce okrasných rostlin zvýšila o 14 procent, přičemž nejvýraznější nárůst byl u záhonových a hrnkových květin. Potřebu tuzemského trhu naplňují naši pěstitelé jen asi ze 40 procent. Ani školkaři zdaleka nestačí pokrýt poptávku, která se každoročně zvyšuje zhruba o deset až dvacet procent. U výměry školek udává MZe asi 1087 hektarů. Nedostatečnou domácí produkci okrasných dřevin doplňují výpěstky zejména Holanďanů, Němců, Italů, Belgičanů a Maďarů.
Průměrné stáří skleníků pro pěstování květin je kolem 35 let. Ve srovnání se zahraničními typy mají zastaralé technologické vybavení, nevyhovující energetické parametry a vyžadují oproti EU nejméně dvakrát více pracovníků na jednotku produkce či pěstební plochy. „České květinářství tak nemůže konkurovat evropskému a bude vyžadovat celkovou modernizaci,“ konstatuje ministerská komoditní zpráva. Operační program se však na modernizaci skleníků nevztahuje. Potvrdila to Zuzana Nováková z řídícího orgánu pro tento program na MZe. „Finanční prostředky jsou omezené a Česká republika si stanovila priority, které chce podporovat,“ vysvětlila. Jedinou možností, kdy by projekt v operačním programu mohl být úspěšný, je podle Novákové zažádat na titul diverzifikace činností – podopatření 1.1.2. Jinými slovy, kdo chce ke svým aktivitám přibrat pěstování květin ve skleníku, má alespoň naději získat příspěvek na jeho rekonstrukci nebo stavbu nového. Pěstitelé květin tuto šanci nemají.
„Takové chování k okrasné produkci zažíváme od roku 1990. Podniky teď věřily, že s pomocí operačního programu budou moci modernizovat zastaralé skleníky. Informace, které od ministerstva zemědělství dostávají, si ale protiřečí,“ kritizuje Zdeněk Nachlinger, dřívější předseda Svazu květinářů a floristů. Neutěšený stav ve skleníkovém hospodářství přičítá státní správě a pomalé privatizaci. „Ta se táhla i déle než pět let. Ale rok nevyužívaný skleník se stává ruinou. Nyní květináři zažívají další podvod,“ poznamenal.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *