Skleníkové plochy v ČR

Skleníkový způsob hospodaření představuje nejproduktivnější odvětví zemědělské výroby s výnosností překračující desetinásobek úrovně běžného zemědělského hospodaření. Skleníky zajišťují dostatek zeleniny během celého roku a trh květin by se bez nich dnes již neobešel.

Stavba skleníků včetně tepelného hospodářství je však investičně nákladná. Provozní náklady jsou relativně vysoké a v nich značným podílem se projevují náklady na energie v rozmezí 25 –50 %. Zejména v posledních letech se ceny fosilních paliv podstatně zvyšují, což významně ovlivňuje závislost na dovozu skleníkových produktů. Nová zemědělská politika, uspořádání majetkových a podnikatelských poměrů i přechod na využívání levnějších energetických obnovitelných zdrojů by měly přispět k renesanci hospodaření ve sklenících tak, aby se Česká republika zařadila mezi průměrné evropské státy v okrasném zahradnictví.
Skleníky v České republice
Česká republika se svými přibližnými 0,11 m2 zasklené plochy připadající na jednoho obyvatele patří mezi poslední evropské státy. Bezmála 6 m2 skleníkové plochy na obyvatele mají v Nizozemsku, 3 m2 v teplém Řecku a 2,5 m2 v Japonsku, což je podstatně více než u nás. Větší podíl z těchto zastřešených pěstebních ploch je dlouhodobě vytápěn. Například v Itálii se z více než 16 000 hektarů skleníků vytápí 12 500 ha. V tabulce je uvedena výměra pěstitelských ploch v časové řadě od roku 1980 do roku 2000 v okrasném zahradnictví (mimo okrasné školkařství).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *