Skleník v režii česko – polské spolupráce

Repasovaných skleníků typu Venlo je po celé České republice mnoho, jeden zcela nový byl ale v loňském roce dostavěn na Moravě nedaleko Brna. Na ojedinělý skleník svého druhu u nás jsme se tentokrát vydali na reportáž do Zahradnictví Ing. Romana Koupého v Doubravicích nad Svitavou.

Skleník vznikal za spolupráce partnerských společností Agro–Sur a Pasič, spol.s r.o. Tato kooperace trvá již několik let a firma Pasič, spol. s r.o. zastupuje polskou společnost na českém trhu a tím zároveň usnadňuje mezinárodní komunikaci.

“Voják se stará, voják má”
Své zahradnictví založil Roman Koupý v srpnu roku 1989, tedy těsně před revolucí a úslovím z mezititulku se řídí neustále. V roce 1991 se mu podařilo zakoupit rozlehlý, ale zdevastovaný areál v Doubravicích nad Svitavou, kde svou živnost provozuje dodnes. Celé zahradnictví zaujímá plochu pět hektarů, z čehož zhruba jeden hektar je zastřešen skleníky. Společnost se specializuje především na pěstování kvetoucích hrnkových květin, kromě balkónových rostlin to jsou například prvosenky, bramboříky, chryzantémy či vánoční hvězdy. V areálu se kromě krytých i nekrytých pěstebních ploch nachází prodejna s květinářstvím a také pštrosí farma. V zahradnictví pracuje nastálo asi 10 zaměstnanců, v sezóně je potom najímáno ještě zhruba 10 až 15 pracovníků, tento počet se majitel snaží snížit postupnou automatizací pracovních technologií.
Pro stavbu nového skleníku bylo v roce 2008 požádáno o dotaci na podporu podnikání, konkrétně o titul na stavby nových areálů. Pro splnění tohoto titulu oslovil Ing. Koupý tři společnosti, z nichž se jako nejlepší ukázala nabídka firmy Agro–Sur. S dotacemi bylo podle Ing. Koupého spojeno dlouhé vyřizování všech náležitostí, přičemž finanční podporu obdržela společnost až po kolaudaci celé stavby. Podle dotačních tabulek byla cena stavby spočítána na 15 milionů korun. Nárok na čerpání dotace byl pak zhruba 38 % z této hodnoty, což znamená asi 5,6 milionů korun. Finální cena celé stavby včetně úpravy ploch, parkoviště, srovnání terénu a inženýrských sítí se však vyšplhala asi na 25 milionů korun. Jen samotné skleníky stály 5,7 milionu, technologie posuvných stolů sedm milionů, clony dva miliony, po jednom milionu korun potom podlahy, topení a voda.

Technické údaje skleníku
Celý skleník zabírá plochu 0,4 hektaru, šíře jeho lodi, sestávající se ze dvou stříšek je osm metrů. Rozteč vnitřních sloupků činí standardních 4,5 metru, výška do žlabu 4,5 m, ale dnešním trendem jsou však výšky pět, šest i sedm metrů. Hliníková konstrukce střechy pochází z Nizozemí, ocelová žárově pozinkovaná byla vyrobena v Polsku. Součástí vybavení jsou zatemňovací, stínící a termoizolační clony vyrobené švédskou společností Svensson a dodané firmou Agro–Sur. Černé zatemňovací clony se využívají především pro pěstování chryzantém, které pro svůj růst potřebují zkrácený den. Automatickému zatahování předcházelo zatahování ruční, které bylo časově náročné a rostlinám hrozilo pod fóliemi zapaření. Nové clony jsou vyrobeny z difúzní tkaniny, která dýchá a nehrozí tím přehnaná vlhkost. Díky moderní automatické technologii se dnes dá proces vývoje chryzantém spočítat přesně na den.
Závlahy jsou ve skleníku řešeny systémem příliv – odliv, který dodala jiná polská společnost Danuta Woznica. V České republice jsou tyto soustavy finančně nákladné a proto jsou s jejich dodávkou oslovovány většinou zahraniční firmy. Na posuvných stolech jsou pro zavlažování určeny speciální kohouty ve tvaru fajfky, pro přebytečnou vodu potom slouží postranní koryta. Skleník je rozdělen na sekce pro zalévání, nemusí se tím pádem zavlažovat vše najednou. Zdrojem vody je v tomto případě déšť, klasický vodovodní řad a vrtaná studna. Díky tomu je možné mít v zásobě pro závlahy téměř 100 m3 vody. Součástí závlahového systému jsou tři nádrže, jedna určena pro čistou vodu, druhá přečerpávající přebytečnou vodu ze zalévání a ze třetí je distribuován živný roztok.
Kontejnerové stoly byly vyrobeny v Německu firmou Otte a do této stavby je dodala už zmíněná společnost Pasič, spol. s r.o. Ve skleníku je jich celkem 444 a každý je o velikosti 3,5 m x 1,8 m. Pohyb těchto hliníkových, kontejnerových stolů je na bázi vzduchotechniky, pomocí kompresoru. Celý posuvný systém je přizpůsoben k jednoduché manipulaci, v případě hrnkování se například jen napojí výhybka a rostliny určené k hrnkování se lehce dostanou do prostor s hrnkovacím strojem.
Nový skleník je technologicky připraven pro plnou automatizaci, v Doubravicích chybí dodat pouze řídicí počítač a myčku. Ve chvíli kdy se tyto přístroje doplní, bude stačit na obhospodaření pouze jeden zaměstnanec. Ve sklenících tohoto typu se jinde ještě využívají roboty na rozestavování kontejnerů či jeřáby na převoz stolů.

Text a foto Jana Klečková

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 10/2010.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *