Skládkové hniloby kořenové zeleniny

Nejčastější a současně nejzávažnější skládkovou chorobou mrkve, ale částečně i petržele, pastináku a celeru je černá hniloba mrkve, kterou způsobuje houba Alternaria radicina (syn. Stemphylium radicinum). Hlavním zdrojem šíření choroby jsou infikovaná semena a kromě nich i napadené posklizňové zbytky (na nich původce může přežívat až sedm let) nebo napadené kořeny.

Z nadzemních částí, na kterých se choroba vyskytuje ve formě ostře ohraničených hnědých až černých drobných skvrn se konidie dešťovou nebo zálivkovou vodou smývají na kořeny. Tyto skvrny se objevují nejen na již uvedených druzích zeleniny, ale i na fenyklu, kmínu, kopru a některých dalších druzích čeledi miříkovitých (Apiaceae). Na kořenech se pak choroba projevuje typickými černými propadlými skvrnami, především na vrcholcích kořenů („hlavách“) a špičkách kořenů. Skvrny se postupně rozšiřují jak do šířky, tak do hloubky a napadené pletivo vypadá jako zuhelnatělé. U celeru se projevuje infekce rezavě hnědými trhlinami na bulvách. Příbuzná houba Alternaria dauci (syn. A. porri f. sp. dauci) je především původcem závažné skvrnitosti listů mrkve, avšak v ojedinělých případech může být příčinou i hnědočerných strupovitých skvrn, které se kořenech, především jejich horních částí, vytvářejí v průběhu skladování.

Hniloby kořenů
Skládkových hnilob kořenové zeleniny je však více druhů. Kromě šedé a bílé hniloby, o kterých bylo podrobněji pojednáno v úvodní části (viz Zahradnictví 10/2010, strana 63–65), je to např. fialová hniloba kořenů miříkovitých, jejíž původcem je houba Helicobasidium brebissonii (syn. H. purpurem, anamorfa Rhizoctonia crocorum, syn. R. solani) a pro kterou je typický nejen sametový fialový porost houby na povrch napadených částí ale i intenzivní fialové zbarvení vnitřních pletiv, které se postupně přeměňuje v kašovitou hmotu. Poměrně častá je i modrá (též penicilinová) hniloba kterou způsobují houby z rodu Penicillium. Dalšími původci skládkových hnilob jsou houby Mycocentrospora acerina syn. Centrospora acerina) – původce hnědá hniloba kořenů mrkve, Rhizopus stolonifer (syn. R. nigricans) pro kterou je typický hustý, poměrně vysoký černý porost houby s černými plodničkami na poměrně dlouhých svazovitých sporangioforech. Houba Thanatephorus cucumeris (anamorfa Rhizoctonia solani) je příčinou vločkovitosti, která dříve byla nazývána kořenomorkou. Na kořenech způsobuje tmavohnědé propadlé skvrny a typická je především tvorba plochých tmavohnědých sklerocií. Tato houba je především známá z hlíz bramboru. Stále častěji se vyskytuje pythiová hniloba kořenů petržele a pastináku, jejíž původcem je blíže neurčený druh rodu Pythium. U pastináku pak hnilobu kořenů může způsobovat i houba Itersonilia pastinacae

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2011.

Text a foto Ing. Jaroslav Rod, CSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *