Skládkové choroby houbového původu u jablek

Napadení plodů skládkovými houbovými chorobami je častou příčinou významných ztrát během skladování jablek a zejména v následném období po jejich vyskladnění před jejich vlastním konzumem.

Ze široké škály skládkových chorob se na jablkách po sklizni, v průběhu skladování a po vyskladnění nejčastěji vyskytují čtyři níže uvedené druhy hnilob:
Šedá hniloba – patogen Botryotinia fuckeliana (de Bary ex de Bary), konidiové (anamorfní) stadium Botrytis cinerea (Pers. Fr.).
Moniliová hniloba – patogen Monilinia fructigena (Schröt. ex Aderh. et Ruhl.), konidiové stad. Monilia fructigena (Pers. ex Pers) Pers. ex Steudel.
Modrá hniloba – patogen Penicillium expansum (Link. Thom).
Kruhová hnědá hniloba – patogen Pezicula alba (Guthrie), anamorfní stadium Phlyctaena vagabunda Desm, syn. Gloeosporium album Osterw. Pezicula malicorticis (H.S. Jackson), anamorfní stadium Cryptosporiopsis curvispora (Peck), syn . Gloeosporium perennans (Zeller et Childs).
Poslední z těchto chorob nabývá stále většího významu s mírou prodlužování skladovacího období jablek, protože se příslušný patogen nejlépe vyvíjí v rozmezí teplot od – 1 do 4 °C, které jsou nejčastěji používány v moderních skladovacích technologiích. Naproti tomu moniliová hniloba, která byla v minulosti považována za nejškodlivější, se v tržních výsadbách pravidelně ošetřovaných fungicidy a řezem vyskytuje již méně často.
Výzkum odolnosti
Pěstované odrůdy jabloní se značně liší svou citlivosti nebo odolností vůči patogenům způsobující hniloby plodů. Hodnocením jejich škodlivosti u odrůd se zabýval poměrně velký počet prací a to ať již na základě pozorování jejich přirozeného výskytu nebo po umělých infekcích. Údaje o citlivosti odrůd vůči skládkovým chorobám bývaji nejčastěji uváděny v rámci podrobnějších popisů těchto odrůd v řadě pomologií.
Cílem našeho výzkumu v posledních letech bylo zjistit stav odolnosti vůči skládkovým chorobám houbového původu především u novějších odrůd jabloní, u kterých tyto údaje nejsou zatím příliš známy. V návaznosti na předcházející práci, která se zabývala vyhodnocováním výskytu těchto chorob po přirozených infekcích, zde byly použity umělé infekce příslušnými patogeny. Ze širšího souboru testovaných odrůd a pespektivních novošlechtění zde uvádíme výsledky u standardních a významněji rozšiřovaných odrůd.

Testované vzorky
Testování odrůd a genotypů probíhalo po sklizni plodů v letech 2005 a 2006. Testováno bylo celkem 28 odrůd, nicméně pouze u 18 z nich se uskutečnily testy opakovaně v obou letech. Celkový počet testovaných genotypů byl přibližně stejný, avšak tyto z kapacitních důvodů byly kromě několika výjimek testovány pouze jen v jednom roce.
Vzorky plodů o velikosti jedné přepravky jsme sklízeli v optimální sklizňové zralosti ze dvou různých výsadeb založených v Holovousích na podnoži M 9. Obě výsadby byly ošetřovány podle zásad definovaných metodikou pro integrované pěstitelské systémy. Sklizené vzorky plodů jsme následně skladovali v chlazeném skladě při teplotě 1 až 2°C až do začátku ledna, kdy byly postupně v laboratoři inokulovány skládkovými patogeny. V prvním sklizňovém roce to bylo šedou, modrou a hnědou kruhovou hnilobou a ve druhém roce ještě navíc hnilobou moniliovou a to ve dvou různých inkubačních režimech. Izoláty patogennních hub jsme pro tento účel střídavě kultivovali na PDA a sladinkovém agaru. Z čistých kultur byly odebírány malé kousky mycelia (zhruba 2 mm2), které byly vpraveny sterilní jehlou pod slupku plodu povrchově desinfikovanou čistým lihem.

Postup testování
Od každé odrůdy jsme každým patogenem inokulovali 10 zdravých plodů, přičemž každý plod byl inokulován dvěma vpichy umístěnými na protilehlých stranách. Inokulované plody jsme vkládali do čistých papírových sáčků a ukládali zpět do chlazeného skladu. Napadení plodů jsme vyhodnocovali po 5 až 10 týdenním inkubačním období. Nejdelší interval mezi inokulací a hodnocením napadení bylo nutno použit v případě kruhové hnědé hniloby, zatímco u ostatních patogenů postačilo k dostatečnému vývinu hniloby pět až šest týdnů.
Po infekci moniliovou hnilobou došlo během uložení plodů v chladírně u některých odrůd ke spontánnímu napadení modrou hnilobou. Plody takto napadené nemohly být z hlediska moniliové hniloby hodnoceny. Proto byly inokulace moniliovou hnilobou u všech odrůd znovu zopakovány a plody ponechány k inkubaci v laboratoři při teplotě 22°C. Ve výsledcích je toto testování uvedeno jako varianta A. V tomto případě stačilo k uspokojivému vývinu choroby pouhých šest dnů. Původní testování na moniliovou hnilobu, kdy byly plody uloženy v chladírně, je ve výsledcích označeno jako varianta B.

Vyhodnocení pokusů
Rozsahy napadení u jednotlivých plodů byly bonitovány na základě odhadu procentního podílu povrchu zachváceného hnilobou, dále podle velikosti (průměru) hnilobných lézí a podle jejich hloubky. Tyto tři ukazatele byly průměrovány při zachování jejich stejné váhy do jediného, který je označen jako syntetický index napadení. Vyšší hodnota tohoto indexu odpovídá vyššímu napadení a naopak. U plodů zcela shnilých dosáhl index hodnoty 100.
Sumární přehled výsledků u vybraných odrůd je uveden v tabulce. U zařazených odrůd jsou k dispozici vždy výsledky alespoň z jednoho roku, kromě odrůd, ´Jonalord´, ´Melrose´ a ´Rosana´, jejichž plody z technických důvodů v druhém sklizňovém roce nebyly k dispozici, a proto jsme je nemohli testovat na odolnost vůči moniliové hnilobě.

Šedá hniloba
Mezi relativně odolné vůči této hnilobě lze na základě provedených testů zařadit odrůdy ´Gala´, ´Idared´, ´Meteor´, ´Resista´ a ´Starkrimson Delicious´. Jako odolnější se dále jeví také odrůdy ´Golden Delicious´, ´Gloster´ a ´Angold´. Naproti tomu nejvyšší hodnoty indexu napadení byly zaznamenány u odrůd ´Jonalord´ a ´Jarka´. Mezi citlivé k šedé hnilobě dále patří ´Rubín´, ´Rubinola´, ´Selena´ a ´Topaz´. Ostatní hodnocené odrůdy lze na základě testů považovat za středně citlivé k této chorobě.

Moniliová hniloba
Nejnižší napadení po obou inokulacích bylo zjištěno u odrůdy ´Meteor´. Mezi odolnější vůči moniliové hnilobě lze dále zařadit odrůdy ´Angold´, ´Gala´ a ´Jarka´. Naproti tomu jako nejcitlivější k této chorobě byla hodnocena odrůda ´Gloster´. Mezi citlivé k moniliové hnilobě podle našich testů dále patří ´Golden Delicious´, ´Resista´, ´Rubín´, ´Topaz´ a ´Zuzana´.

Modrá hniloba
V průměru dvouletého testování jsme nejnižší hodnoty indexu napadení zaznamenali u odrůd ´Gala´ a ´Meteor´. Mezi poměrně odolné dále patřily odrůdy, ´Idared´, ´Melrose´, ´Rucla´, ´Starkrimson Delicious´ a ´Zuzana´. Za citlivé lze naopak považovat odrůdy ´Jonalord´, ´Rosana´, ´Rubín´ a ´Vysočina´.

Kruhová hnědá hniloba
Nejnižší napadení po inokulacích touto hnilobou jsme zjistili u odrůd ´Meteor´, ´Idared´, ´Zuzana´, ´Starkrimson Delicious´ a ´Angold´. Vyšší odolnosti se také vyznačovaly odrůdy ´Rucla´ a ´Rubinola´. Nejvyšší napadení naproti tomu jsme zaznamenali u odrůdy ´Jonalord´. Mezi citlivé dále patří odrůdy ´Jarka´, ´Rubín´, ´Topaz´ a ´Zvoša´.
Pokud porovnáme rozsahy napadení po umělých infekcích s našim hodnocením přirozeného výskytu těchto chorob je míra shody dosti odlišná u jednotlivých chorob. Výsledky napadení po umělých infekcích se často liší od výskytu přirozeného napadení především u moniliové hniloby. Lze předpokládat, že v případě přirozeného výskytu této choroby nebyl infekční tlak patogena dostatečný, což prokazují nízké frekvence napadených plodů u většiny odrůd. Z praktických zkušeností je totiž známo, že se tato choroba vyskytuje především ve starších zanedbaných výsadbách. U ostatních hodnocených chorob výsledky napadení v obou pracích většinou navzájem korelují poměrně dobře. Některé rozdíly v intenzitě napadení zřejmě souvisejí také s charakterem slupky daných odrůd, protože mezi hodnocenými odrůdami existují významné rozdíly v její tloušťce a pevnosti. Ve zde aplikovaných inokulačních testech byla vždy infikována dužnina plodů. V případě přirozených infekcí musí nejdříve dojít k poškození slupky nebo musí patogen touto slupkou nejdříve do dužniny prorůst. U odrůd s tlustou slupkou je proto možnost infekce touto cestou významně snížena. Tento faktor může např. vysvětlit rozdíly mezi nižším přirozeným napadením a úrovní citlivosti indikovanou inokulačními testy u odrůd ´Melrose´ nebo ´Zuzana´.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *