Skalkové plamenky

Rod Phlox L., plamenka, (Polemoniaceae), čítá na 70 druhů rostoucích až na výjimku v severní Americe. Jde zejména o vytrvalé a jednoleté byliny, zřídka i polokeře. V zahradách se uplatňují jak vysoké vytrvalé druhy (P.paniculata, P. maculata), tak i málo vzrůstné druhy a kultivary, které nacházejí své místo na skalkách, suchých zídkách, při okrajích trvalkových rabat a některé druhy i v bylinném podrostu vyšších dřevin, poskytujících polostín či rozptýlené světlo.

Nízké druhy floxů lze ze zahradnického hlediska, dle základních nároků, rozdělit do dvou skupin. První skupinu tvoří většinou velmi nízké, kobercovitě rostoucí druhy, pocházející z vyšších poloh severní Ameriky, kde rostou na propustných substrátech či skalách na plném slunci. Podobné podmínky pak vyžadují i v kultuře – tedy slunné stanoviště a velmi dobře drenážovaný substrát. Do této skupiny patří P. douglasii, P. subulata, P. condensata či P. bifida.
Druhou skupinu lze nazvat velmi zjednodušeně ´lesní´ či ´prérijní´ floxy, v přírodě rostou často ve světlých lesích a travnatých společenstvech, na stanovištích, která ani přes léto zcela nevysychají a kde je větší podíl humusu. Podobně pak i v kultuře lépe prospívají v podrostu vyšších dřevin na stanovišti dostatečně zásobeném vodou s větším podílem humusu v půdě. Mezi typické zástupce patří P. divaricata, P. glaberrima ssp. interior, P. ´Chattahoochee´. Blízko k této skupině má i P. stolonifera. Řada druhů toleruje poměrně širokou amplitudu podmínek a poměrně dobře prospívá jak na plném slunci, tak snáší i podmínky lehkého polostínu, zde je možno uvést např. P. adsurgens nebo P. amoena.
P. adsurgens Torr., p. vystoupavá. Vytváří poměrně velké, ale volně rostoucí polštáře. Poléhavé lodyhy koření v nodech. Barva květů růžová až purpurová. Kvete V – VII. Preferuje mírně vlhké, humózní stanoviště na plném slunci či v lehkém polostínu. Jedním z nejlepších kultivarů je ´Wagon Wheel´ s velkými, čistě růžovými květy.
P. amoena Sims. p. půvabná. Roste v rozvolněných trsech. Lodyhy jsou 10 – 20 cm dlouhé, chlupaté, kořenující. Květy až 2cm v průměru v odstínech růžové, levandulové i bílé barvy. Dává přednost humóznímu substrátu a odklonu od slunce. Při stále mírně vlhké půdě snáší i plné slunce. Kultivar ´Variegata´ (P. amoena var. variegata hort.) má pestře panašované listy (bílo-žluto-růžové) a kvete růžově. Kvete V – VI.
Občas se objevuje i P. bifida Beck. p. písečná s vystoupavými kvetoucími lodyhami. Nápadná je květy s hluboce vykrojenými petaly v barvách levandulové a bílé. Kvete IV – V.
Phlox x hybrid ´Chattahoochee´ – mimořádně zdařilý přírodní kříženec P. divaricata a P. pilosa. Někdy ale považován pouze za klon P. divaricata ssp. laphamii. Má vystoupavé, až 20 cm dlouhé lodyhy nesoucí výrazné, modrofialové květy s červeným ústím. Dává přednost polostinnému stanovišti a humózní, dostatečně vlhké půdě. Kvete V – VI.
Phlox divaricata L., p. rozkladitá. Tvoří řídké koberce až 40 cm vysokých, vystoupavých lodyh. Kvete v květnu až červnu. Roste ve východní polovině USA ve světlých lesích. Vyžaduje humózní, neutrální až kyselou půdu a odklon od slunce. Nejlépe prospívá v podrostu vyšších dřevin. Barva květů od světle fialové po bílou. Odrůda ´May Breeze´je čistě bílá.
P. douglasii Hook. p. Douglasova, kobercovitě rostoucí, nízká plamenka. Lodyhy jsou bohatě větvené, stěsnané s jehlicovitými listy. Roste na štěrkovitých a kamenitých svazích severozápadu USA. Vyžaduje plné slunce a propustnou zem. Kvete IV – V. S pěstovaných odrůd např. ´Crackerjack´ se svítivě červenými květy nebo česká ´Karkulka´ rovněž s výrazně červenou barvou květů.
P. subulata L. p. šídlovitá rozrůstá se do rozsáhlých koberců vysokých 10 cm. V době kvetení (IV – V) jsou zcela pokryty květy v odstínech růžové, červené, fialové i bílé. Listy čárkovité, špičaté ale jemnější než u P. douglasii. Dává přednost stanovišti na plném slunci, s dobrou drenáží. Jinak na půdu nenáročný. Pěstuje se mnoho kultivarů, např. ´Atropurpurea´ s tmavočervenými květy, ´Candy Stripe´ s růžovými květy bílým pruhem, ´Purple Beauty´ s fialovými květy či ´Benita´ s levandulovou barvou květů. Zajímavý je i kultivar ´Vivid´ s velmi kompaktním, bochánkovitým růstem.
P. stolonifera Sims. p. výběžkatá. Kvetoucí lodyhy přímé, téměř bezlisté, vysoké až 20 cm. Kvete IV – VI. Květy v odstínech růžové, fialové, levandulové i bílé barvy. Preferuje humózní, nevysychavé půdy v polostínu i na plném slunci.
Z méně často pěstovaných drobnějších druhů plamenek lze dále uvést např. P. aculeata, P. brittonii, P. condensata či P. hoodii.

Plamenky jsou v době kvetení neobyčejně atraktivní trvalky. Jejich výhodou je nenáročnost na stanoviště a u mnohých druhů a odrůd značná odolnost vůči suchu téměř bez potřeby zálivky na stanovišti. Rozmnožují se v naprosté většině vegetativně – řízkováním ze stonkových či vrcholových řízků. Řízkování je možné po celou dobu vegetace a při zimování rostlin ve studeném či mírně temperovaném skleníku (5 – 8 °C) i během zimy. Řízky koření při teplotě 15 – 20 °C během 2 – 4 týdnů. Velmi dobře je lze použít i pro hrnkovou kulturu s přirychlením a s jarním prodejem (březen – duben). Pro jarní prodej je možno řízkovat rostliny v pozdním létě a přes zimu pěstovat v nevytápěném skleníku či fóliovém krytu.
Bylo by jistě možné uvést i mnoho dalších, velmi atraktivních nízkých druhů plamének. Jejich rozšíření v kultuře je ale malé a nacházejí se většinou jen u specializovaných pěstitelů skalniček či v sortimentech botanických zahrad.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *