Rozhovor s tajemníkem Svazu školkařů České republiky Ing. Janem Procházkou

Jak hodnotíte letošní školení školkařů? I letos mohu konstatovat, že jednání školkařů bylé velice úspěšné, což dokazuje stále se zvyšující počet účastníků školení. Letošního již patnáctého ročníku se zúčastnilo 105 zástupců z 58 školkařských firem, kteří jsou členy svazu. Každoročně se našeho setkání zúčastňují i nečlenové, kterých letos přijelo do Skalského Dvora osmnáct.

V čem vidíte úspěšnost stále se zvyšující účasti na vašich setkání?
Pro všechny účastníky setkání se v dlouhodobém předstihu snažíme zajistit co nejzajímavější program. Formou přednáškových bloků jsou posluchači seznámeni s nejnovějšími informacemi v oblasti např. registrace nových přípravků na ochranu rostlin, výskytu nových škůdců a chorob, půdních substrátů, nových technologií pěstování, právních předpisů, legislativy atd. Ve spolupráci s předními domácími i zahraničními pracovníky výzkumných ústavů a vysokých škol zaručujeme vysokou odbornost těchto poskytovaných informací.
V příjemných prostorách hotelu Skalský Dvůr, kde se setkání koná, umožňujeme prezentaci firmám, které jsou zaměřeny svojí produktovou nabídkou na školkařský sektor. Letos této příležitosti navázat jak pracovní, tak obchodní kontakty využilo 25 vystavovatelů.

Co je hlavní náplní Svazu školkařů ČR?
Hlavním cílem Svazu je zvyšovat úroveň školkařství a zajistit plynulý rozvoj tohoto oboru na úseku hospodářském, technickém a kulturním, jakož i hájit a prosazovat společné zájmy školkařských podniků bez ohledu na formy vlastnictví vůči řídícím a správním orgánům a institucím a to jak na půdě domácí, tak zahraniční. Tyto závazky svazu jsou zakotveny v našich stanovách a veškerá činnost Svazu školkařů směřuje k jejich naplňování. Dosáhnout těchto cílů lze pouze jako organizovaná skupina, která bude viditelnější nežli samotný jednotlivec.

V čem vidíte dosavadní úspěch svazu ?
K těm nejdůležitějším, které jsme s velkými obtížemi dosáhli, je zařazení oboru okrasného školkařství přímo do zemědělského zákona při jeho novelizaci. Pěstitelé okrasných rostlin jsou po letech jejich stále se zvyšující produkce konečně bráni, jako součást zemědělské prvovýroby, což jim umožní dosáhnout na dotace do tohoto odvětví do roku 2013.
Mezi další dosažené cíle bylo vrácení DPH do snížené sazby, jako tomu bylo před vstupem ČR do EU v roce 2004. Zaznamenali jsme i nepatrné zlepšení při registraci přípravků na ochranu rostlin pro jejich použití při pěstování okrasných rostlin.

Jaké aktivity vyvíjíte pro zviditelnění svazu?
Především bych se rád zmínil o vydání dvou publikací, Seznam doporučených odrůd rostlin a Katalog trvalek, které vznikly za podpory členů svazu. Vzhledem k úspěšnosti dosavadních publikací připravujeme i další tituly.
K dalším aktivitám se řadí účast na domácích i zahraničních výstavách. Členové svazu prezentovali své výpěstky například na mezinárodních zahradnických výstavách v Německu, Polsku a Rusku. Na domácí půdě úzce spolupracujeme s organizacemi a sdruženími, které mají určitou spojitost se školkařskou výrobou. Významná je i stále užší spolupráce s Agrární komorou, ta nám prostřednictvím Asociace zahradnických sdružení umožňuje přímou účast na jednání komisí v Bruselu. Z našeho svazu je společný delegát, který jedná jménem celé asociace v odborné komisi EU.

Je naše republika soběstačná v produkci školkařských výrobků?
Přestože školkaři měli v minulosti skoro nulovou podporu ze strany státní správy oproti jiným zemědělským oborům, které byly těžce preferovány, každoročně je zaznamenán růst produkce o 12 – 15 %. V současné době jsme soběstační v 60 % školkařských výpěstků, a to zejména u půdopokryvných rostlin a výpěstků menších a středních velikostí. Na pokrytí zbývajících 40 % jsme závislí na dovozu, a to zvláště z Nizozemska a Německa. Stále nejsme schopni pokrýt poptávky ve vzrostlé zeleni, která je čím dál tím více žádaná nejenom ze strany realizačních firem, ale i maloobchodu. Tento problém nebude tak rychle řešitelný, a to především z důvodu časových. Vyprodukovat vzrostlé rostliny trvá několik let a návratnost finančních prostředků z této výroby je až v momentě jejich prodeje. Převážná část školkařů, kteří začínali podnikání buď přímo na „zelené louce“, nebo transformací stávajících provozoven, které byly často v žalostném stavu, byla zaúvěrována a z toho důvodu se začínající produkce musela zaměřit na výrobu rychle rostoucího a mladého materiálu pro rychlejší návratnost vynaložených finančních prostředků. Pevně, ale věříme, že i tato oblast výroby bude do budoucna pokryta našimi výpěstky.

Naše školství v poslední době prochází razantními reformami. Jaké změny by jste uvítal?
Úroveň našeho školství v oborech spojených se školkařstvím je už několik let v dost žalostném stavu. Hlavní příčinou je neposkytnutí dostatečného prostoru ve výuce odborným a praktickým předmětům na úkor všeobecných. Předpokladem dobrého uplatnění absolventů je především jejich schopnost využít svoji odbornost v praktickém provozu. Reformám vzdělávání jsme chtěli věnovat dostatek prostoru během konání školkařských dnů a za tímto účelem jsme přizvali zástupce středních a vysokých škol a členy ministerstva školství. Bohužel z důvodu nemoci všichni omluvili svoji nepřítomnost.

Jakým směrem se podle Vás bude vyvíjet školkařská produkce v budoucích letech v ČR ?
Jak už jsme zmínil, každý rok zaznamenáváme růst výroby, což je pro nás velice pozitivní ukazatel. O náš rostlinný materiály není pouze zájem na tuzemském trhu, ale veliký potenciál pro vývoz našich rostlin je na východě, zejména v Rusku a bývalých státech SSSR. Naše rostliny jsou vypěstovány v klimatických podmínkách, které jsou více podobné místu jejich exportu. Lépe se aklimatizují a nejsou vystaveny nadměrným stresům, kterým naopak podléhají rostliny dovážené například z Nizozemska. Kvalitu našich výpěstků můžeme nejlépe porovnat na mezinárodních výstavách a bez nadsázky mohu tvrdit, že je srovnatelná s výpěstky ostatních vystavovatelů.
Rád bych popřál všem současným i budoucím školkařům hodně úspěchu při jejich každodenní práci, jejíž výsledky můžeme vidět my všichni, nejen návštěvou samotných pěstitelských závodů, ale i v podobě výsadeb na veřejných prostranstvích nebo v zahradách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *