Rozhovor s Petrem Müllerem, ředitelem Odbytového družstva producentů ovoce a zeleniny CZ Fruit

Odbytové družstvo CZ Fruit se už při svém založení v roce 1998 řídilo pravidly Evropské unie. Splňuje všechny platné unijní směrnice pro organizace producentů? Díky tomu, že při vzniku odbytového družstva byl brán zřetel na předpisy EU - nařízení rady č. 2200/96, domnívám se, že nás čekají pouze drobné úprav.

Ve stanovách budeme muset například poupravit ustanovení o vztahu k životnímu prostředí, minimální dobu členství nebo sankce za porušení povinností. Ke zmíněnému nařízení se vztahuje mnoho prováděcích předpisů a tak je možné, že nás v tomto směru čeká nějaké překvapení. V každém případě konáme tak, abychom se po vstupu do EU mohli stát uznanou organizací producentů, což je základní předpoklad pro získání podpor EU. Ty dostávají organizace producentů například za stahování přebytečné produkce z trhu jak svých členů, tak nečlenů. Intervence ale není postup, na kterém chce unijní agrární politika stavět. Z dostupných informací je zřejmá snaha Bruselu upouštět od podpor intervencí. Pozornost se obrací na možnosti ovlivňovat produkci jako takovou, čili změny v pěstování určitých odrůd, přizpůsobovat sortiment požadavkům trhu. Půjde více o to, aby pěstitelé reagovali na potřeby trhu a bylo možné se co nejvíce přiblížit rovnováze mezi nabídkou a poptávkou.
Snaží se takto navigovat ovocnáře také vaše družstvo?
Máme zpracovanou strategii výsadby a obnovy sadů, kterou obdrželi všichni členové. Není pro ně ale závazná, jde jen o doporučení co a kde pěstovat, jaké odrůdy jsou vhodné do určitých nadmořských výšek a srážkových oblastí, jakým směrem by se měla vyvíjet poptávka na trhu. Obnova sadů je velmi nákladná záležitost a je na každém pěstiteli, zda se pro ni rozhodne. Předpokládám však, že každý má snahu obnovit starou výsadbu ve prospěch odrůd, které jsou komerčně výhodné a dají se dobře zpeněžit.
Jak jsou členové CZ Fruit podle vás připraveni na konkurenci v EU?
Panuje trochu obava, co bude po našem vstupu do unie. I přes snahu vládních i nevládních organizací poskytnout maximum informací o vstupu do EU to bude pro každého z nás krok do neznáma. Jde o to, abychom byli co nejdříve schopni se v novém prostředí správně orientovat. Nároky na ovocnáře se budou zvyšovat, trh bude náročnější, bude se orientovat více než dosud na ekologii a pěstování „zdravého“ ovoce. Pro pěstitele bude důležitější i sortimentní zastoupení odrůd. Stěžejním problémem pro některé naše pěstitele bude intenzifikační faktor. Pro mě je velmi těžké si v unii představit pěstitele jablek, který chce přežít a zdravě se rozvíjet s hektarovým výnosem pod 20 tun. Za družstvo určitě očekávám vyšší nároky na kulturu prodeje a větší konkurenční boj.
S konzumními jablky jsme do zemí evropské patnáctky dosud neprorazili, vyvážíme pouze moštová. Jaké budou naše šance na společném trhu?
Z republiky se vyvážejí jablka ke zpracování hlavně do Německa, Rakouska, Španělska a Itálie. Často však nesplňují požadavky těch pravých moštových jablek. Mělo by to být ovoce tak říkajíc ze škarpy, ne šlechtěné ke konzumní spotřebě. Klasická konzumní jablka do zemí unie nevyvážíme, spíše se od nich vzhledem k tamnímu přebytku valí k nám. Významným důvodem, proč nevyvážíme konzumní produkci, jsou ochranářská opatření zemí EU, především minimální vstupní ceny. Za několik měsíců dojde k volnému pohybu zboží. Odběratel si bude vybírat ze širší nabídky bez ohledu na zemi původu. A čím budeme konkurovat? Do hry vstupuje sortimentní nabídka, cena, kvalita a balení. Poslední dva ukazatele, tedy balení a spotřební kvalita ovlivněná způsobem třídění, jsou víceméně technickou záležitostí. Záleží na vybavení příslušným strojním zařízením, což závisí na finančních možnostech. Tady podle mně pokulháváme za konkurencí, ale jak říkám, je to o penězích a ne o tom, že bychom to neuměli.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *