Rozhovor s Jaroslavem Zemanem, předsedou Zelinářské unie Čech a Moravy

Loni po povodních řada zelinářů uvažovala o tom, že skončí. Jak to vypadá nyní? Zelinářství bylo poškozené povodněmi hodně. Pro nás je ale důležité, že pozemky jsou sice zdevastované, ale nejsou kontaminované.

Svými rozbory to potvrdil Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Pole jsou ale stále mokrá a je na nich vysoká hladina spodní vody. To se snad při dobrém jaru podaří eliminovat. Hovořil jsem se zelináři a všichni jsou ochotni pokračovat dále, i když je čeká řada problémů. Po povodni se ale zdálo, že jich mnoho skončí.
Vstup do Evropské unie je na dohled, co to bude pro vás znamenat?
Zmizí hranice, to je nejpodstatnější. Je ale otázka, jak se to projeví na trhu. Pokud se budou držet ceny, které jsou v současné době vcelku srovnatelné se západní Evropou, neměly by nastat problémy. Nesmějí se ale objevovat dumpingové dovozy. Myslím, že větší problém bude s nekontrolovatelnými dovozy, například z Polska. Je to obrovská zem, kde je mnoho zelinářů a mohla by pro nás být i nebezpečná. Prodávají svoje výrobky velice levně, protože hospodaří převážně v rodinných podnicích a nepočítají pracovní sílu. Mají proto na svoji produkci minimální náklady.
A co další země, například Maďarsko?
To je také významný producent zeleniny, ale na trhu se s nimi do střetů nedostáváme. Náš trh ovlivňuje již zmíněné Polsko, ale také Slovensko a jižní státy, které dodávají levnou produkci a my přesně nevíme, jak moc je dotovaná.
Klíčem k dobrému zpeněžení jsou odbytová družstva. Fungují u nás dostatečně?
Snaha dostat pod kůži lidí podvědomí, že to bez nich nepůjde, trvá již čtyři roky. Musejí k tomu ale přijít z vlastní vůle. Existující družstva dokáží být do určité míry partnerem pro obchodní řetězce. Pokud hospodaříte samostatně a máte 20 ha zeleniny, nemáte prakticky žádný vliv. Řetězec chce široký sortiment zboží během celého týdne, tedy i o víkendu. Zboží musí být dostatek a musí být přichystané a zabalené. Velcí odběratelé jsou ochotni navázat pevnější kontakt, ale musíte mít zboží k dispozici, případně ho někde sehnat a zajistit lepší servis. Druhý moment je ten, že zástupce družstva si již může říci o lepší cenu, protože hovoří za větší skupinu. V neposlední řadě, když Evropská unie jednoznačně uvedla, že jedině přes tyto organizace půjdou jakékoliv dotace, tak pochybuji, ze se nám budou přizpůsobovat. To bude podle mě největší motor k zakládání dalších družstev.
Jak by mělo být družstvo velké, aby se již dokázalo prosadit?
To záleží na tom, jak velké má členy. My jsme členy družstva Litozel a pěstujeme zeleninu asi na dvě stě padesáti hektarech. Jsou tam ale členové, kteří mají jen pět hektarů. Družstvo by mělo být tak veliké, aby se mohlo stát partnerem obchodních řetězců. Podstatné je aby bylo schopné vždy pokrýt všechny jejich požadavky. Členové se musejí dohodnout, co a v jakém množství a termínu budou pěstovat. V družstvu tedy musí být určitá vnitřní organizace, nestačí jen zboží dodat. U některých komodit, kde se tak často nemění ceny, jsou pak obchodníci schopni jít po určité jistotě a uzavřít dlouhodobější smlouvu nebo objednávku.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *