Rostlina měsíce – kvetoucí Prunus

Každé jaro se hlásí plejádou různorodých květů. V letošním dubnu chceme věnovat zvláštní pozornost slivoním. Zástupci obsáhlého botanického rodu mohou při promyšlené výsadbě rozkvést v zahradách postupně v průběhu roku.

Avšak jaro je jaro. Ještě jsme nezapomněli na sychravou zimu a o to lépe vnímáme každičký květ. Navíc skupina slivoní je neobyčejně bohatá. Kromě známých ovocných stromů třešní, višní, meruněk, broskví a všech těch švestek, slív a rynglod, sem patří celá řada dalších zástupců. V dubnu ještě květy nemusejí soupeřit s listy, nic nestíní jejich kráse. Naopak, lesklé kmeny stromů anebo větévky keřů ještě podtrhují jejich půvab. Slivoně poskytují mnoho rozmanitých možností. Rostlinný druh vyniká právě ve své proměnlivosti. Ve větší zahradě můžeme jednotlivé druhy a odrůdy kombinovat. Do malé najdeme spíš keřového zástupce s půvabným květem. Příkladem může být již zmíněná mandloň trojlaločná z obrázku. Větší stromy obdivujeme v přírodě. Jako černooká krasavice v bělostném závoji bude působit rozkvetlá planá třešeň. Houštiny jsou zase propleteny střemchou a četné remízky a polní cesty lemují trnky.

Charakteristika rostliny
Převážně opadavé, výjimečně stálezelené keře a stromy pocházejí většinou z mírného pásma, známe kolem 200 druhů.
Podle druhu kvetou od dubna až do října. Stromové slivoně rostou středně rychle, v dospělosti dosahují až 15 m. Keřovité typy rosou pomalu. Sledujeme-li uspořádání koruny, najdeme řadu možností. Také vzrůst kolísá, nejnižší typy se pohybují kolem jednoho m (např. Prunus pumila – višeň písečná, Prunus microcarpa – višeň maloplodá). Najdeme i rostliny záclonového vzhledu. U opadavých slivoní je celkový dojem lehčí, ani v době olistění nepůsobí těžce. Důstojný těžký dojem vyvolávají stálezelené druhy, u nás bývá nejčastěji zastoupena bobkovišeň lékařská (Prunus laurocerasus).
Květ botanicky řadíme k růžokvětým, a proto je u původních druhů pětičetný. Podle stavby rozlišujeme květy jednoduché, poloplné, plné a zvonkovité. Květy se mohou shlukovat v květenství. V barvě převažují nejrůznější bílé a růžové odstíny. Většina sadovnicky pozoruhodných slivoní kvete před rašením listů anebo v době, kdy jsou lístky ještě drobné. Střídavé listy jsou často podlouhle vejčité, mohou být až elipčité či okrouhlé. Okraj je pilovitý někdy až skoro celokrajný. Velikost je různá. Podzimní vybarvení většiny zástupců není příliš výrazné, převažuje žlutohnědá až načervenalá barva. O to více vynikají četné plody různých velikostí, jednotlivé nebo ve svazcích. Základní tvar bývá kulovitý nebo vejčitý, broskvovitý, nebo uspořádaný do hroznu (střemcha). Plody mají vždy pecku a četné jsou jedlé, co ještě znásobuje celoroční význam slivoní.
Kmeny stromovitých druhů jsou rovné, štíhlé, s výraznými lenticelami (světlými tečkami). U některých druhů se ve stáří kůra loupe v pásech a vytváří další zdobný prvek. Některé slivoně mají i trnité větvičky (např. trnka, mahalebka). Jejich kořenový systém je bohatý. Dosahuje značné hloubky a je rozvětven i do stran. Právě proto se také používají pro upevnění svahů a břehů.
Nároky na pěstování
Potřebují slunečnou polohu, snesou případně mírný polostín. Pouze stálezelenou bobkovišeň vysazujeme do polostínu až stínu. (Na slunci může docházet k poškození listů a v zimě snadněji namrzá). Nároky na půdu a obsah vápníku se liší. Žádná z nich však neroste v půdách studených a těžkých, jílovitých, zamokřených. Běžně pěstované slivoně dobře snášejí zimy, pouze pro meruňky, broskve a mandloně vybíráme teplé a chráněné polohy. Také stálezelená bobkovišeň ve vyšších polohách namrzá, i když zase obráží. Okrasné slivoně dobře snášejí i zakouřené prostředí.
Vysazujeme je v bezlistém stavu na podzim nebo zjara. Po výsadbě seřízneme korunku až o dvě třetiny. U okrasných mandloní a třešní po odkvětu seřízneme všechny větévky poměrně nakrátko, abychom zajistili dostatek květů pro další rok. Jinak zbytečně neřežeme, nesprávný a hluboký řez je jednou z příčin častého onemocnění klejotokem.
Použití
Díky mnohosti zástupců je i použití velmi různorodé. Stromy zařazujeme jako solitéry či předsazujme před skupiny dřevin. Jistě si každý dovedeme představit nádhernou třešeň v trávníku anebo alej sakur. Poblíž vstupů, u budov nebo v zákoutích se uplatní také převislé typy. Střemchy či mahalebky používáme do skupin a přechodů do volné krajiny. Nízké keřovité typy se hodí zase k oživení skalek, vřesovišť nebo skupin drobných jehličnanů a stálezelených keřů. Neopadavá bobkovišeň vynikne jako podrost do řidších výsadeb a lze ji v teplejších plochách použít i do volných živých plotů. Také většina nižších slivoní se hodí pro volné živé ploty a plůtky. Naopak mahalebka zase patří do plotu stříhaného.
Mnohé později kvetoucí slivoně již nemají díky pokrývce listů tak výjimečný vzhled, ale přesto jsou oživením zahrady v pozdním létě anebo na podzim. Mandloň trojlaločná (Prunus triloba) je oblíbená v květinářství, kde se přirychluje a prodávají se kvetoucí větévky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *