Roketa setá – opomíjená listová zelenina

Roketa (Eruca sativa (L.) Mill.) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae), která je oblíbenou zeleninou zvláště v mediteránní kuchyni, u nás stále více získává na popularitě. Článek se zabývá nejen biologií a ekologií této opomíjené listové zeleniny, ale současně shrnuje dostupné poznatky týkající se jejího využití, pěstování a ochrany genofondových kolekcí.

Otevřením trhu na začátku 90. let minulého století dochází ke zlepšování výživové úrovně obyvatel, neboť jsou k dispozici nové druhy zelenin z jiných geografických oblastí, a současně se zvyšuje zájem o zeleniny málo známé nebo již opomenuté. Mezi méně známé druhy salátové zeleniny, jejíž lístky jsou lehce nakyslé a příjemně ostré a která se k nám dováží, patří roketa. Roketa (Eruca sativa (L.) Mill.) z čeledi brukvovitých (Brassicaceae) je oblíbenou zeleninou zvláště v mediteránní kuchyni, u nás v posledních letech stále více získává na popularitě. V literatuře můžeme roketu nalézt pod názvy rocket, salad rocket, garden rocket, salatrauke, rucola, oruga, oruga común, roquette, ruchetta, eruca a arugula. Jde o souhrnný název pro rostliny tvořící růžici typických jasně zelených dělených listů s výraznou štiplavou chutí (díky obsahu glukosinolátů), jež je velmi proměnlivá a závisí na druhu, stáří a mikroklimatických podmínkách, ve kterých rostlina roste. Pojmenování roketa sensu stricto, se běžně používá pro druhy rodu Eruca Mill., přičemž rod zahrnuje celkem čtyři druhy: E. setulosa Boiss. et Reuter, E. loncholoma (Pomel) O. E. Schulz, E. pinnatifida (Desf.) Pomel a E. vesicaria (L.) Cav. Tři z nich se vyskytují pouze lokálně v Maghrebské oblasti (Maroko, Alžír, Tunisko), zatímco E. vesicaria má širší rozšíření v Mediteránu a byla introdukována do jiných zeměpisných oblastí a kontinentů. Tento druh by neměl být zaměňován s některými vytrvalými druhy rodu křez (Diplotaxis DC.) např. D. tenuifolia (L.) DC. a D. muralis (L.) DC., s nimiž se můžeme setkat pod názvem Wild rocket, a které se také využívají jako zelenina, ovšem v tomto případě se název roketa používá pouze lokálně. E. vesicaria je synonymum druhu E. sativa, často je uváděná jako její planá forma nebo je některými autory považována přímo za poddruh E. vesicaria subsp. sativa (Mill) Thell., odlišitelný časně opadajícími kališními listy. Eruca sativa je známá pod dalšími synonymy, Brassica vesicaria L., Raphanus eruca (L.) Crantz a Euzomum sativum (Mill.) Link.

Původ a rozšíření
Roketa setá má svůj původ v Mediteránu a jihozápadní Asii. Je to jedna z nejstarších kulturních rostlin, která se rozšířila jako plevel v kulturách lnu a obilí. Zdomácněla ve střední Evropě, na Blízkém východě a v centrální Asii, na východě se vyskytuje až po Afghánistán a severní Indii. Zplaněla v Severní Americe, jižní Africe, jihovýchodní Asii a Austrálii. Na našem území se v současné době vyskytuje jen vzácně, zplaněle jako neofyt.
Roketa setá je typickou rostlinou míst narušených člověkem – opuštěných zahrad a okrajů cest, roste ve štěrku a v sutinách. Dává přednost teplému a suchému klimatu, je tolerantní vůči suchu (vláha je nutná v počátečních fázích vývoje) a mrazu až do –4°C. V České republice se objevuje ojediněle např. na dvorech továren na zpracování lnu, v prostorách přístavů apod.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 5/2011.

Text a foto RNDr. Ivana Doležalová, Ph.D., VÚRV, v. v. i., Olomouc

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *