Autor
Kategorie:
Nezařazené

Rojení chroustů a škodlivost ponrav v roce 2006

V České republice jsou tři tříleté a čtyři čtyřleté kmeny chrousta obecného. Rozhraní mezi tříletými a čtyřletými kmeny je vytyčena průměrnou 50ti letou teplotou vzduchu v době vegetační (duben - září) 14 0C, ve Slovenské republice 13 0C. Rozdíl o 1 0C je způsoben kontinuálním průběhem počasí směrem na východ. Oblasti s uvedenou teplotou nad touto hranicí jsou osídleny kmeny tříletými (jižní Morava), pod touto hranicí čtyřletými.

Pojmem chroustí kmen rozumíme populaci chroustů v daném územním celku, která vykazuje pravidelně se opakující roky výskytu brouků. Pro rozlišení chroustích kmenů používáme mezinárodní označení, které doporučil Schneider-Orelli (1949). Generace s tříletým vývojem označujeme římskou číslicí III, se čtyřletým římskou číslicí IV. K rozlišení chroustích kmenů podle let výskytu brouků se používá arabské číslo, které se přidá k římské číslici. Tímto označením zanikly různé dřívější názvy pro rojení jednotlivých chroustích kmenů v daném roce, neboť šlo o stejnou populaci (např. kmen III0 byl označován ve Švýcarsku jako bernský, ve Francii baloiský, v Rakousku hornorakouský, u nás moravský).

Bionomie chroustů
Pokud jde o bionomii chroustů, brouci se líhnou z kukel koncem léta (srpen-září) a přezimují v půdě. Jakmile teplota půdy v hloubce 5 cm dosáhne 10 0C hromadně vystupují k povrchu. Zde vyčkávají do doby, kdy střední denní teplota vzduchu dosáhne 15 0C, vylézají z půdy a hromadně odlétají k lesům (rojení) na žíroviště (část lesa, nejčastěji jeho okraj, popřípadě aleje, sady), kde se shromažďují ve velkém množství. V našich podmínkách spadá rojení od poloviny dubna do začátku května (může být narušeno chladným počasím). Na žírovišti prodělávají brouci úživný žír na stromech (potřebují pro dokončení pohlavních orgánů a rychlý vývoj vajíček po páření) a odlétají klást vajíčka do polí. Koncem června a v červenci se z vajíček líhnou ponravy, které se během svého vývoje dvakrát svlékají (rozeznáváme tři vzrůstové stupně ponrav). Rozlišovacím znakem pro jednotlivé vzrůstové stupně je šířka hlavové schránky (1. stupeň – 2,5 mm, 2. stupeň – 4 mm, 3. stupeň šířka hlavové schránky 6,5 mm). Délka vývoje jednotlivých vzrůstových stupňů záleží na teplotě. O tom, zda na určitém území je cyklus tří nebo čtyřletý se rozhoduje již na podzim v roce rojení chroustů. Při tříletém vývojovém cyklu se ponravy poprvé svlékají v témže roce po vylíhnutí a to v srpnu nebo do září, takže přezimují ponravy druhého vzrůstového stupně. U čtyřletého vývojového cyklu se ponravy v prvním roce po vylíhnutí nesvlékají a přezimují jako ponravy prvého vzrůstového stupně.

Situace v letošním roce
V letošním roce dojde tedy k rojení dvou kmenů chrousta obecného (Melolontha melolontha) na území České a Slovenské republiky. Rojit se budou dva kmeny III2 (s periodicitou výskytu 2006, 2009, 2012) a IV2 (s periodicitou výskytu 2006, 2010, 2014).
Rojení bude zabírat následující oblasti: v Čechách jde o velkou oblast zabírající jižní část okr. Kladno, východní polovinu okr. Beroun, okr. Praha – západ, Praha – východ, většinu okr. Kutná Hora (mimo Čáslavsko), okr. Kolín, Nymburk, jižní polovinu okr. Mladá Boleslav, okr. Mělník, východní polovinu okr. Litoměřice a jižní část okr. Ústí nad Labem. Dále ostrůvky zabírající severozápadní část okr. Rakovník, Podbořansko (okr. Louny), jihozápadní část okr. Chomutov (Kadaňsko), malý ostrůvek západně od Příbrami a v okolí Jičína. Na Moravě dvě malé oblasti, jihovýchodní část okr. Brno- venkov pokračující směrem na Slavkov u Brna, Bučovice, Vyškov, Prostějov až k Olomouci, dále oblast zabírající okolí Břeclavi, jihozápadní část okr. Hodonín a pokračující směrem na Kyjov až k Uherskému Hradišti.
Na Slovensku se jedná o dvě velké oblasti a jednu malou oblast. První zasahující do východní poloviny okr. Bratislava, dále okresy Senec, Galanta, Hlohovec (mimo západní části), jižní polovinu okresu Topoľčany, okresy Nitra (mimo východní část), okr. Šala, Nové Zámky (mimo severovýchodní část), východní část okresu Galanta a Dunajská Streda. Druhá oblast zabírá okr. Košice, Trebišov, Vranov, Humenné a Snina (mimo severní část těchto okresů). Dále se jedná o ostrůvek zabírající střední část okresu Ilava, jižní polovinu okr. Púchov, střední část okr. Považská Bystrica a jižní polovinu okr. Bytča.
V uvedených oblastech očekáváme následující intenzitu rojení:
Střední až silný výskyt: ve Slovenské republice se jedná o oblast okr. Nitra zasahující do jižní části okr. Topoľčany, v jižní polovině okr. Vranov zasahující do jižní části okr. Humenné, většinu okr. Sobrance (mimo severní části) přecházející do střední části okr. Michalovce (okolí Michalovců). V České republice se tento výskyt neočekává.
Slabý až střední výskyt: v České republice se jedná pouze o malé ostrůvky severně od Nymburka, střední část západní poloviny okr. Litoměřice a v okolí Mělníka. Na Moravě v okolí Vyškova, Slavkova a Židlochovic. Na Slovensku ve zbývající západní polovině okr. Nitra, ve střední části okr. Povážská Bystrica, ve zbývající části okr. Sobrance a Michalovce zasahující do jihovýchodní poloviny okr. Trebišov.
Ojedinělý až slabý: ve zbývajících oblastech rojení.

Ochranná opatření
Jsou vedena jednak proti broukům a jednak proti ponravám. V období od začátku 60tých až do poloviny 80tých let bylo doporučováno použití insekticidů v oblasti silného až kalamitního výskytu brouků na žírovištích (okraje lesů), v době kdy většina samiček již nalétla na žíroviště, zásadně však před jejich odletem k první snášce vajíček do polí. Provedeným zásahem v této době byla značně snížena škodlivost ponrav v příštích letech. Tam, kde není použití chemických přípravků povoleno (sady, aleje), hubíme chrousty pouze mechanicky setřásáním a sběrem.
V uvedených oblastech letošního rojení je velmi účinná i preventivní ochrana proti ponravám desinsekcí pozemků, kam samičky odlétají klást vajíčka. Tento způsob ochrany je doporučován pouze na těch pozemcích, kde budou v letech 2006 a 2007 založeny ovocné nebo révové školky, jahodníkové plantáže a prováděna výsadba vinic. Používané přípravky se ihned po aplikaci zapravují do půdy. Na takto ošetřených pozemcích je zákaz pěstování kořenové zeleniny v tomto i následujícím roce. Je to nejúčinnější způsob ochrany, neboť hyne 80 – 90 % líhnoucích se ponrav. V pozdější době, jakmile ponravy dosáhnou 2. a 3. vzrůstového stupně, jsou již značně odolné vůči chemickým přípravkům a ošetření selhává.
V současné době jsou možnosti využití insekticidů velmi omezené. Registrovaný Dursban 10 G (chlorpyrifos) má povolení proti chroustu obecnému pouze v lesních školkách a okrasných rostlinách. Vzhledem k těmto okolnostem je významné provádění výše uvedených preventivních opatřeních.
Na Slovensku jsou povoleny proti ponravám v zelenině a lesních porostech přípravky na bázi účinné látky diazinon (Basudin 10 G a Diazinon 10 G). V okrasných rostlinách Dursban 10 G (chlorpyrifos).
Uvedený přípravek je nutno používat v souladu s platným Seznamem registrovaných přípravků na ochranu rostlin a s pokyny na etiketě daného přípravku. Použité přípravky pro ošetření na Slovensku musí být vždy v souladu s platným Prehľadom prípravkov na ochranu rastlín, mechanizačných prostriedkov na ochranu rastlín, ich výrobcov a držiteľov registrácie a za dodržení ochranných lhůt pro daný rok.
Kromě brouků budou vážnými škůdci i ponravy. V roce 2006 od jara do konce července očekáváme škody způsobené 3. vzrůstovým stupněm ponrav (šířka hlavové schránky 6,5 mm) místy v následujících oblastech: v Čechách místy na Lovosicku a Roudnicku (okr. Litoměřice), v okolí Brandýsa nad Labem (okr. Praha – východ). Na Moravě místy v okr. Hodonín a v jihovýchodní části okr. Břeclav. Ve Slovenské republice místy v celém kraji Bratislavském, v severní polovině kraje Trnavského, v jižní polovině kraje Trenčianskeho a Banskobystrického, v okr. Dolný Kubín a dále místy v okr. Košice – vidiek, ve východní polovině okr. Prešov zasahující do jižní části okr. Bardejov.
Ve jmenovaných oblastech abychom zabránili škodám na speciálních plodinách doporučujeme zejména v blízkosti žírovišť chroustů zjistit před jejich výsadbou na jaře kontrolními výkopky početnost ponrav v půdě. Do výměry 0,3 ha je nutno kopat 5 – 10 sond, na větších pozemcích na každých 0,1 ha 2 – 5 sond o rozměrech 100 x 100 x 60 cm (hloubka). Zjistíme-li více než 0,5 ponravy 3. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 6,5 mm) nebo 1 ponravu 2. vzrůstového stupně (šířka hlavové schránky 4,0 mm) v průměru na 1 m2 nedoporučujeme zde zakládat ovocné a révové školky, neboť by došlo k jejich poškození. Rovněž již nedoporučujeme žádný chemický zákrok, neboť ošetření se míjí účinkem.V tomto případě je nutno hledat náhradní parcely se slabším výskytem ponrav.
Zjistíme-li ve výkopech pouze ponravy 3. vzrůstového stupně, lze pozemek použít k výsadbě ovocných školek, révových školek nebo jahodníkových plantáží již letos na podzim, neboť koncem července se ponravy zakuklí. V případě, že ve výkopech najdeme i ponravy 2. vzrůstového stupně (při hustotě jedné a více ponrav na 1 m2 ) nelze pozemky použít k výsadbě těchto kultur ani letošního roku, ani na jaře roku 2007.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *