Autor
Kategorie:
Nezařazené

Renesance kamélie

Poněkud neobvyklé téma měla výstava kamélií na renesančním zámku v Bučovicích ve dnech 27. února až 2. března 2003. Záměrem pořadatelů - pracoviště Národního památkového ústavu v Brně, správy Státního zámku Bučovice a Rájec nad Svitavou, Střední zahradnické školy Brno-Bohunice i Květinové galerie Brno - měla výstava podnítit zájem občanů o návštěvu zámku jako celku i jednotlivých zajímavých sálů pomocí kamélií jako vzácného květinového doplňku.

Záměr pořadatelů se podařil, neboť během výstavní doby
několika málo dní zámek navštívilo přes sedm tisíc návštěvním, tj. o 40 % více než v roce 2002.
Zámek byl vystavěn v druhé polovině 16. století a nemá u nás téměř obdoby jako renesanční dílo svým rozsahem výstavností a zejména úpravou interiérů, např. císařského sálu s plastikami krále Karla V. v boji s Turkem, nebo Zaječího sálu atd. V létě je také zajímavá částečně zrekonstruovaná renesanční ornamentální zahrada.
Kamélie byla v minulosti součástí sortimentu květin pěstovaných ve šlechtitelských a
panských zahradách. Květy se používaly při slavnostních příležitostech, a proto je nazýváme
často „královna plesů“. Své významné postavení si udržela do konce 19. století, kdy její sláva
téměř zanikla, i když se udržela v botanických a v omezené míře i zachovaných zámeckých
zahradách. V druhé polovině 20. století se však někteří zahradníci začali o kamélie znovu zajímat, hledat a soustřeďovat odrůdy, začali s množením a postupně s úspěšným pěstováním.
V 17. století ji objevil český jezuita Jiří Kamel v Japonsku a v r. 1739 byly první rostliny
dovezeny do Anglie. Na plesové slavnosti u dvora francouzského krále Karla I. roku 1820
byly kamélie poprvé předvedeny jako ozdoba plesové róby vévodkyní de Berry, vdovy
králova syna. Poté začali bílé květy nosit herci Comedie de France na kabátě. Poněvadž se
podíleli na směrech módy, našli následovníky a bílé květy kamélie, i když velmi drahé, se
rychle šířily po Evropě.
Již roku 1852 se uvádí, že ve sklenících zámku Sychrov byl soustředěno asi 630 kultivarů. Hospodářské a politické změny, nákladné a obtížné pěstování kamélií v dalších
několika desetiletích vedly k úpadku a výraznému omezení v pěstování. Až po roce 1965 se
zahradník J. Dvořák na zámku Rájec nad Svitavou do kamélií zamiloval. Začal znovu soustřeďovat sortiment a v posledních letech Správa zámku získala finance na rekonstrukci
skleníku pro jejich pěstování.
Kamélie, citlivé na světelné, tepelné i vlhkostní podmínky, mají dnes v Rájci výborné prostředí. Skleník má ústřední topení, vzdušnou vlhkost a vhodné rozptýlené světlo s regulací.
Kaméliím se výborně daří a vzrostlé rostliny v kbelících a květináčích bohatě a krásně
rozkvetly jako zřídkakdy předtím.
Proto vznikla a realizovala se myšlenka jejich výstavy na zámku v Bučovicích, doplněná vhodnými aranžérskými pracemi Dany Felklové, Jiřího Greguše a dalších
spolupracovníků. V prostorách areálu ve třech podlažích byly rozmístěny různě velké rostliny
kamélií v plném rozkvětu. Vedle nich v sálech, např. v Zaječím byla vytvořena zajímavá
úprava celého prostoru s rostlinami, několika aranžmá, ptáky v klecích a vhodnými doplňky,
která každého zaujala. Velmi zajímavá byla aranžmá stolů z květin, ovoce, hroznů a zeleniny. Byl použit květák, brokolice, kapusta, zelí, pór, mrkev, cibule, jablka, banány, pomeranče, citróny, kiwi, ananasy, na různě velkých podnosech a stůl tvořil poutavý obrázek. Vzhledem k nedostatku dobového nábytku se musela tvořit do jednotlivých sálů velká aranžmá s použitím listů palem, kapradin, svazků břečťanu, filodendronů a velká květenství lilií, chryzantém, růží i celých rostlin dracén apod. V některých sálech byla aranžmá sestavena po dvou i třech do velkých skupin a tak mohla v prázdném prostoru vyniknout a návštěvníky upoutat. Potom přišla na řadu prohlídka zajímavých scenérií a výjevů na stěnách a stropě sálu. Aranžmá byla pečlivě technicky zpracována, pojetím tvary vkusně bez současných přízdob a trojrozměrného tvaru, vyvážena a na vhodných vyvýšených podestách umístěná. Zvláštností byla inscenace bývalé kaple použitím bílé barvy, kde partnerem kamélií zde byly především liběnky – Eucharis, lilie a chrazantémy, dále velké listy, které bílou barvu květů nápadně zvýraznily. Na poměrně malém prostoru působila inscenace zvláště přitažlivě a měla velký ohlas u návštěvníků.
Na úspěchu výstavy se podíleli také zahradníci pan J. Dvořák z Rájce a E. Kopecký z Lysic. Zahájení se účastnili kasteláni a pracovníci mnoha zámků republiky. Jistě se zamýšleli nad podobnými akcemi ve svém působišti, jak podpořit zvýšení zájmu našich i zahraničích návštěvníků o návštěvu objektů a ke zvýšení znalostí bohatých, krásných, historických památek republiky.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *