Regulace plevelů v cibuli

Ochrana cibule proti plevelům má rozhodující vliv na výnos a snadnost sklizně. Udržení bezplevelného porostu až do sklizně bývá často problémem, neboť porost cibule není schopen zapojit řádky, a tak plevele mohou vzcházet a konkurenčně se uplatňovat po celé vegetační období.

Cibule bývá zaplevelována téměř všemi plevely, a to jak jednoletými (jarními i ozimými), tak vytrvalými. Systém regulace zaplevelení je tedy třeba volit podle konkrétního zaplevelení daného pozemku. Nejčastější chybou bývá nesprávná volba přípravku nebo nevhodný aplikační termín.
V osevním postupu je nejvhodnější řadit cibuli po hnojené okopanině. Vhodné jsou i jiné předplodiny, které nebyly významně zapleveleny vytrvalými plevely. Na pozemcích s vysokým zaplevelením vytrvalými plevely (pcháč oset, mléč rolní, svlačec rolní, atd.) je pěstování cibule vysoce rizikové. Na takových pozemcích lze pěstování cibule doporučit pouze, je-li před výsevem, provedena dostatečně hluboká půdní příprava.
V letech 2000 a 2001 probíhaly na dvou lokalitách ve středních a východních Čechách maloparcelkové herbicidní pokusy. Cílem pokusů bylo otestovat biologickou účinnost některých půdních a listových herbicidů registrovaných do cibule. Popis jednotlivých zkoušených variant udává tabulka Aplikace půdních herbicidů (Gesagard 80, Stomp 400 SC) byla provedena preemergentně před vzejitím cibule i plevelů. V obou pokusných letech byla preemergentní aplikace provedena na vlhkou půdu. Postemergentní aplikace byla provedena měsíc po vzejití cibule, ta měla v době aplikace vytvořeny 3 – 4 listy. Jednoleté plevele měly vytvořeny 4 až 8 pravých listu. Pcháč oset a mléč rolní byly na počátku prodlužovacího růstu. Hodnocení biologické účinnosti zkoušených přípravků bylo prováděno 3 týdny po jejich aplikaci. K hodnocení byla použita odhadová procentní metoda.

Účinnost testovaných herbicidů na sledované plevele
Nejvyšší účinnosti (95 %) na merlík bílý bylo dosaženo u preemergentní aplikace půdních přípravků (Stomp 400 SC, Gesagard 80). Postemergentní aplikace vykázala na merlík bílý horší účinnost (pod 85 %). Nejnižší účinnost byla zaznamenána u přípravku Starane 250 EC (50 %). Naopak, nejvyšší účinnost postemergentní aplikace byla zaznamenána u kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC (2 kg/ha + 0,3 lt/ha). Účinnost postemergentní aplikace je silně ovlivněna růstovou fází merlíku, který je spolehlivě huben do čtyřech pravých listů.
Pěťour srstnatý je obecně velmi citlivý vůči herbicidům. Nejvyšší účinnosti (99 %) bylo dosaženo u preemergentně aplikovaného přípravku Gesagard 80 a postemergentně aplikované kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC (2 kg/ha + 0,3 lt/ha). Naopak nedostatečný účinek (70 %) byl zaznamenán u kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC (1 kg/ha + 0,3 lt/ha). I pro pěťour platí, že citlivost vůči herbicidům je vysoce ovlivněna jeho růstovou fází.
Nejvyšší účinnosti na laskavec ohnutý bylo dosaženo u preemergentně aplikovaného přípravku Stomp 400 SC (98 %) a postemergentně aplikovaného přípravku Lentagran WP a kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC (2 kg/ha + 0,3 lt/ha) (99 %). Nedostatečný účinek (60 %) byl zaznamenán přípravku Starane 250 EC.
Účinnost preemergentní aplikace půdních přípravků (Gesagard 80, Stomp 400 SC) na bažanku roční byla pouze dostatečná až uspokojivá (80, resp. 85 %). Výborné účinnosti (99 %) dosáhla postemergentní aplikace Lentagranu WP. Starane 250 EC vykázal zanedbatelnou účinnost (30 %).
Výborná účinnost (přes 99 %) na svízel přítulu byla zaznamenána u postemergentní aplikace kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC v obou zkoušených dávkách. Dobrá účinnost (95 %) byla zaznamenána u přípravku Stomp 400 SC. Gesagard 80 vykázal na svízel přítulu nulovou účinnost.
Na zemědým lékařský a violku rolní vykázal 100 % účinnost preemergentně aplikovaný Gesagard 80. Z postemergentních aplikací vykázala nejvyšší účinnost (98 %) kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC (2 kg/ha + 0,3 lt/ha). Dobré, resp. dostatečné účinnosti (95, resp. 90 %), dosáhl i samotný Lentagran WP v dávce 2 kg/ha.
Účinnost preemergentní aplikace přípravku Stomp 400 SC a Gesagard 80 na všechny sledované vytrvalé plevele byla nulová. Nejvyšší účinnosti na pcháč oset bylo dosaženo u přípravku Lentagran WP a Starane 250 EC (85, resp. 80 %). Účinnost kombinace Lentagran WP + Starane 250 EC v obou zkoušených dávkách byla velmi slabá (30 %).
Nejvyšší účinnosti na mléč rolní bylo dosaženo u přípravku Starane 250 EC (90 %). Ostatní postemergentní varianty vykázaly nedostatečnou účinnost (pod 70 %).
Nejvyšší účinnost na svlačec rolní byla zaznamenána u přípravku Starane 250 EC (75 %). Přípravek Lentagran WP vykázal 60 %. Účinnost obou zkoušených kombinací Lentagran WP + Starane 250 EC byla velmi slabá až nulová.
Závěr
Základem regulace jednoletých plevelů v cibuli by mělo být preemergentní ošetření půdními přípravky (prometryn, ethofumesat, pendimethalin, propachlor) v době, kdy plevele mají vyvinuty maximálně dva pravé listy. Je-li na pozemku ve větší míře rozšířen svízel přítula, není vhodné používat prometryn. Aplikaci půdních přípravků bychom měli provádět za vyšší půdní vlhkosti. Na suché půdě se účinnost většiny půdních přípravků snižuje. Z těchto důvodů je vhodná před nebo krátce po aplikaci slabá závlaha. Délka reziduálního působení půdních herbicidů bývá 5 – 12 týdnů v závislosti na přípravku, jeho dávce, půdním druhu a průběhu počasí. Zejména vysoké srážky ke konci tohoto období, které se pravidelně objevují začátkem června a jsou typické pro tzv. Medardovské období, proplavují půdní herbicidy do spodních vrstev půdy a semena plevelů tak mohou klíčit. Toto období je třeba včas zaznamenat a chceme-li použít opakovanou aplikaci půdních herbicidů, musíme tak učinit dříve než citlivé plevele vytvoří více než čtyři pravé listy a odolnější dva pravé listy. Kontaktními listovými herbicidy (pyridate, oxyfluorfen) lze citlivé plevele úspěšně regulovat do fáze 6 až 8 pravých listů, systemicky působícími listovými herbicidy (fluroxypyr, clopyralid) dokonce ještě v pokročilejších fázích. Nicméně i u těchto přípravku klesá účinnost s pokročilejší růstovou fází plevelů.
V případě silnějšího výskytu vytrvalých plevelů (pcháče osetu, mléče rolního a svlačce rolního) se neobejdeme bez opakované aplikace fluroxypyru při horní hranici povolené dávky do cibule (0,5 litru Starane 250 EC/ha). Při velmi vysokém zaplevelení pcháčem osetem lze použít clopyralid, který však není do konzumní cibule registrován a působí na cibuli i v nižší dávce částečně fytotoxicky (kroucení listu). Cibule však během 1 – 2 týdnu regeneruje a pokračuje v růstu.

Komentáře ke článku 2

  • Ludvík Mráz

    Dobrý den.
    Jsem z Břeclavi a na zahrádce pěstuji cibuli.Trápí mne však plevel.Vyzkoušel jsem několik postřiků ale na jeden druh nic nezabírá.Jde o nízký plevel s malými lístečky,který později vytváří placaté „koláče“ o průměru až 20-30 cm a má malé žluté květy.Je velmi odolná i po vytrhnutí ,stačí jenom malá vlhkost a nechce uschnout a snaží se znovu zakořenit.Lístky mají hodně vody a dlouho trvá než uschnou.Tady se jí říká Lednická tráva,oficiální název neznám.Trhám ji ve stavu velmi malém.když je asi 5 cm vysoká ale je to v té cibuli moc pracné.Musím ji trhat alespoň 2x.roste dost rychlé.Prosím o radu,jaký druh posrřiku by na ni mohl zabrat.
    Za odpověď předem děkuje Mráz

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *