Recept na zvýšení půdní úrodnosti

Úrodná půda přispívá k ziskovému hospodaření každého pěstitele. Hnojení statkovými nebo minerálními hnojivy obohacuje pozemek o důležité organické a anorganické látky. Dalším klíčem ke zvyšování půdní úrodnosti jsou pomocné přípravky.

Francouzská pomocná půdní látka PRP SOL svým složením vychází z dolomitického vápence, vápence a vápenatých sedimentů těžených z mořského dna. Obsahuje vápník, mořskou sůl, malé množství hořčíku a stopové prvky jako přirozenou složku původních hornin. Návštěvníci se o možnostech jejího využití mohli dozvědět na polním dnu pořádaném začátkem září v Šakvicích na Břeclavsku.

Omezuje vliv sucha
Jak prohlásil Bernard Zueger z mateřské společnosti Procédés Roland Pigeon (PRP), přípravek PRP SOL napomáhá zvyšovat půdní úrodnost tím, že příznivě ovlivňuje půdní strukturu a biologickou aktivitu v půdě. Klimatické změny podle něj v minulosti přinesly evropským zemědělcům přibližně patnáctiprocentní snížení výnosů. „Podpora přirozené úrodnosti půdy může krátkodobý nedostatek vody překonat, protože větší a výkonnější kořenový systém rostlin dokáže snáze čerpat vláhu z hlubších vrstev,“ zdůraznil.
„Pomocné půdní přípravky jdou úplně jinou cestou než hnojení,“ upozornil Ing. Ivan Petrtýl z české pobočky PRP. „Neodstraňují následky, ale vytvářejí příznivé podmínky pro biologický život v půdě, což se projevuje mimo jiné nižším tlakem na použití agrochemie. Proto je PRP SOL vhodný do minimalizace, která podporuje biologický život v horní vrstvě půdního profilu.“
PRP SOL využívají zákazníci upřednostňující kvalitu produkce a dlouhodobou dobrou kondici půdního substrátu. Jak však trefně poznamenal Jiří Tischler, obchodní zástupce společnosti Agrocom Invest, právě tento fakt může rozšíření tohoto pomocného přípravku komplikovat. Nájemce zemědělské půdy nemá patent na budoucnost a sleduje spíše krátkodobé přežití než dlouhodobé zušlechťování cizích pozemků.

Zachovat dávkování dusíku
Přípravek se aplikuje rozmetadlem minerálních hnojiv nejlépe před setím nebo po sklizni plodin přímo do rostlinných zbytků. Rozpouštění ve vodě a foliární aplikace není možná. Startovací dávka by se podle Ivana Petrtýla měla pohybovat kolem 250 kilogramů na hektar v závislosti na plodině.
Aplikace PRP SOL neznamená přímou dotaci živin. Jedná se však o podporu efektivnějšího využití prvků, které jsou v půdě po letech hnojení nashromážděny. Nesmí se však zapomenout na zachování minimálně stejného množství dusíku jako při konvenčním hnojení. Po letech používání pomocného půdního přípravku by však jeho potřeba měla klesnout.
„Naši zákazníci jsou velice různorodí,“ řekl Bernard Zueger. „V Belgii jsme oslovili malé pěstitele zeleniny, v Polsku velké farmáře, ve Švýcarsku jsme obsadili už 20 procent trhu. Pozadu nezůstáváme ani ve Francii. Navíc pět procent našich zákazníků hospodaří v ekologickém režimu.“
„Jak pestré je složení našich zákazníků, tak bohaté získáváme jejich reakce a odezvy,“ prohlásil Ivan Petrtýl. „Zkušenosti z Polska hovoří o tom, že použití PRP SOL zlepšuje půdní strukturu a na pozemcích lze zahájit jarní práce až o deset dnů dříve.“ Lépe strukturovaný substrát totiž snáze odvádí vodu do nižších pater půdního horizontu a rychleji vysychá. V Belgii si tamní svaz producentů zeleniny zajistil národní podporu na nákup PRP SOL z prostředků Evropské unie. Snaží se tak udržet úrodnost půdy, která se intenzivně využívá stovky let. Belgičtí pěstitelé hledají další cesty ke zvyšování výnosů, když všechny konvenční možnosti už vyčerpali“.

Výsledky z jižní Moravy
Nové směry vedoucí ke zvyšování půdní úrodnosti zkouší na jižní Moravě Ing. Zdeněk Jakubčík. Na svých pozemcích v okolí Šakvic pěstuje zejména zeleninu (okurky nakládačky, salátovky, cibule a rajčata). V posledních letech se dále zaměřil na pěstování jahod. Přípravek PRP SOL nejprve vyzkoušel na podzim před setím ozimé pšenice (odrůda Contra). Na třetinu pokusného stanoviště aplikoval 200 kg/ha, na další 400 kg/ha a zbylá třetina představovala kontrolu. Informace o výnosech se bohužel nepodařilo zjistit, protože počasí v době sklizně naprosto změnilo logistiku nasazení sklízecích mlátiček. V Šakvicích se tudíž nepodařilo zajistit stroj vybavený monitorem sklizně.
Za účelem zjištění biologické aktivity v půdě nechal Zdeněk Jakubčík na každém ze tří stanovišť vyhloubit dva metry hlubokou jámu. Ivan Petrtýl a Zdeněk Jakubčík zjistili největší počet žížal do hloubky 20 centimetrů na pozemku s dávkou 200 kilogramů přípravku (89 jedinců). Dále následovala kontrola (50 jedinců) a stanoviště se 400 kg/ha (46 jedinců). Naopak v případě žížal v hloubce od 20 do 30 centimetrů stanoviště 400 kg PRP SOL naprosto vedlo (10 jedinců) proti čtyřem žížalám z 200 kilogramového stanoviště a jedné žížaly z kontroly. V případě provzdušnění půdy jednoznačně uspěly plochy vyhnojené PRP SOL s trojnásobkem kapilár vytvořených rousnicemi v hloubce 40 centimetrů.
Letošní jarní dávku PRP SOL Zdeněk Jakubčík vyzkoušel na keříčkových rajčatech Tritonex. Na první pozemek aplikoval 200 kg pomocného půdního přípravku a 200 kg dusičnanu amonného, kontrolu hnojil konvenčně s dávkou 100 kg dusičnanu amonného. Přestože první pozemek osázel o čtyři dny později než kontrolu, porost nebyl tak hustý, plody na něm byly vyzrálejší, vyrovnanější a dosáhly o třináct procent vyššího výnosu.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *