Autor
Kategorie:
Nezařazené

Recept na hrozící krizi moravského vinařství

Problému s odbytem v současnosti musí čelit téměř každý pěstitel. V současné době jsou potíže s výkupem důsledkem zahraniční cenové konkurence. Nejen pro moravské vinaře se možná nabízí řešení v podobě členství ve zpracovatelském družstvu. Úspěšným příkladem z praxe může být zatím jediné vinařské družstvo v České republice – Vinařské družstvo Templářské sklepy Čejkovice (TSČ), které uplatňuje speciální odběratelskou politiku vůči svým členům z řad malých a středních vinařů.

Členové družstva mají, za předpokladu dodržení kvalitativních podmínek, smluvně stanovený výkup významné části své produkce. Pro vstup do čejkovického družstva hovoří i skutečnost, že jeho členové mu mohou své hrozny prodat celkově výhodněji, neboť kromě nadstandardní výkupní ceny ještě každoročně obdrží doplatek v závislosti na výsledcích prodeje vína.
O členství v čejkovickém vinařském družstvu je mezi drobnými a středními vinaři velký zájem. Na poslední valné hromadě přijalo družstvo 115 nováčků, celkově má již 361 členů. Pro posílení své pozice na trhu učinily Templářské sklepy Čejkovice významný krok, když letos v létě nakoupily za 12,7 milionů korun v dražbě zpracovatelskou a výrobní kapacitu zkrachovalých Družstevních vinných sklepů Hodonín o objemu tří milionů litrů. Tím došlo ke zdvojnásobení celkové zpracovatelské kapacity.
Letošní situace ve výkupu hroznů je poznamenána silnou cenovou konkurencí levných zahraničních vín po vstupu Česka do EU, která konkurují tuzemským vinařům a nutí producenty vykupovat suroviny za zhruba poloviční ceny oproti posledním rokům. K situaci se v rozhovoru vyjádřil generální ředitel vinařského družstva Templářské sklepy Čejkovice, Ing. Pavel Pastorek.

Kolik se letos chystá vinařské družstvo TSČ vykoupit hroznů?
Počítáme s tím, že bychom vykoupili 260 – 300 vagónů hroznů, jeden vagón je 10 tisíc kilogramů.
Za jaké ceny letos vykupujete? Je to více než konkurence?
Ve výkupu jsme mírně nad konkurenčními výkupními cenami. V těchto dnech to dělá 12,50 až 14 Kč za kilogram závislosti na odrůdě a cukernatosti. Další doplatek smluvní ceny obdrží členové našeho družstva příští rok podle toho, jak se nám podaří víno prodat.
Jaký podíl tvoří tento bonus z celkové výkupní ceny?
Tato část smluvní ceny dosahuje v posledních letech úrovně deset až dvacet procent nad základní výkupní cenu.
Hodláte vzhledem k velkému zájmu o členství ve vašem družstvu přibírat v budoucnu nové členy? Máte stanovený limit počtu členů?
Naše vinařské družstvo se nechce stát nějakou masovou organizací, zájem o členství totiž projevují i vinaři ze vzdálenějších oblastí než jen Čejkovic a blízkého okolí. Naposledy jsme do družstva přibrali 115 vinařů. Nemáme stanovený horní strop, ale do budoucna se ještě více zaměříme na zpřísnění podmínek členství zejména ve vztahu ke kvalitě dodávaných hroznů, výměře obdělávaných vinic a jejich odrůdové skladbě.
Daří se vám konkurovat zahraniční produkci?
Producenty vína se snažíme porážet na jejich vlastním hřišti, daří se nám totiž určité množství vyvážet do zahraničí včetně tradičních vinařských zemí. V tuzemsku jdeme od počátku cestou nabízení kvalitních vín s přívlastkem a budování značky Templářské sklepy Čejkovice.
Hrozí za současné situace moravskému vinařství zánik?
Letos se skutečně naše vinohradnictví dostalo do vážné krize, ale úplný zánik mu snad nehrozí. Musíme se za každou cenu snažit a nezbývá nám nic jiného, než zvyšovat kvalitu našich vín. Kdyby se letošní situace ale měla ještě jednou dvakrát opakovat, měl bych však o osud tradičního moravského vinařství obavu. Pokud by se na jižní Moravě přestalo vyplácet révu pěstovat, ztratil by se tím kus naší moravské duše i kulturního odkazu, na němž stojíme. Jde také o sociální aspekt, okres Hodonín trápí 13% nezaměstnanost. Přesto dbáme o svoji reputaci dobrého zaměstnavatele, například v naší chráněné dílně našlo uplatnění pět zaměstnanců se změněnou pracovní schopností.
Pro vinohradnictví má jižní Morava vynikající podmínky, půdní a klimatické. Máme zde vybudovány zpracovatelské a skladovací kapacity, dostatek profesně zdatných lidí, takže se ani z těchto daností nemůžeme jen tak přeorientovat na jiný druh zemědělské produkce. Na vinařství jsou také navázána další odvětví, jako například turistika a gastronomie. V posledních letech se vynaložily nemalé prostředky na podporu agroturistiky, konkrétně na cyklistické vinařské stezky.
Jaký recept nabízíte na tuto krizi?
Cestu z krize vidím v hledání rovnovážného stavu mezi pěstiteli révy na straně jedné a schopností z této suroviny vyrobit kvalitní víno na straně zpracovatelů, které se za konkurenceschopnou cenu dostane ke spotřebitelům při zachování rozmanitého výběru. My se o to snažíme všudypřítomnou snahou o zvyšování kvality našich templářských vín. Velkým dlužníkem vinařů je však Vinařský fond, do kterého povinně přispíváme padesáti haléři z každého vyrobeného litru a stát tuto částku dorovnává na rovnou korunu. Ač se už ve Vinařském fondu nashromáždil velký balík peněz, fond doposud nevypsal žádný dotační titul, jelikož dosud neproběhla vinou úředních průtahů notifikace. Dotace začaly a skončily podporou výsadby vinic. Také marketingová podpora našich vín na zahraničních trzích je nulová, naše zahraniční konkurence má díky podpoře státu zcela jiné podmínky, a tak se nesmíme divit, že se jim zde dobře daří. To je ovšem na úkor našich vinařů. Velmi bychom stáli o koncepční podporu ze strany státu a Vinařského fondu právě v oblasti podpory marketinku. Zdůrazňuji, že nechceme nic víc, než dostávají naši kolegové – vinaři ve státech původní EU.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *