Autor
Kategorie:
Nezařazené

Reakce dřevin na půdní kondicionéry

Vhodnou volbou pro zlepšení vlastností půd (substrátů) při pěstování rostlin je použití půdních kondicionérů, látek zlepšujících fyzikální, chemické a biologické vlastnosti půd. Pokusili jsme se zjistit, jak dřeviny na půdní kondicionéry reagují.

Půdní kondicionéry lze dle zákona č. 156/1998 Sb. o hnojivech, pomocných půdních látkách, pomocných rostlinných přípravcích a substrátech a o agrochemickém zkoušení půd, z velké části zařadit do kategorie pomocných půdních látek. Na rozdělení těchto látek existuje více názorů. Důležitá je jejich funkce a rozhodující je složení. Mohou být umělé (syntetické) nebo přírodní.
Půdní kondicionéry lze zařadit do několika následujících skupin:
Hydroabsorbenty – jedná se o polymery a kopolymery na bázi propenamidu nebo propenamid-propeonátu. Vyrábí se ve formě suchého prášku nebo granulí. Tyto látky mají schopnost poutat vodu, jejich jednotlivé částečky po kontaktu s ní rychle bobtnají, absorbují ji a vytvářejí gelové částice. Kořeny rostlin do těchto gelových částic prorůstají a vodu z nich čerpají. Hlavní funkcí hydroabsorbentů je vázat vodu v době jejího nadbytku (srážky, závlaha) a potom ji postupně uvolňovat rostlinám. Hydroabsorbenty poutají i živiny. Některé z nich jsou obohaceny o pomalu rozpustná hnojiva, stimulátory růstu a popřípadě i další látky, čímž vznikají komplexní přípravky. Mezi zástupce hydroabsorbentů lze zařadit například Agrogel, Hydrogel, Stockosorb a TerraCottem.
Vlastní půdní kondicionéry jsou látky na bázi silikátových koloidů. Vyrábějí se ve formě suchého prášku. Hlavní funkcí půdních kondicionérů je vytvářet stabilnější a větší půdní agregáty, mají tzv. tmelivé účinky. Rovněž mohou poutat vodu i živiny. Mezi hlavní představitele patří Agrosil LR. Do této skupiny lze zařadit i další látky organického původu.
Půdní stabilizátory – jedná se o látky většinou na bázi polyvinylacetátu. Jejich hlavní využití je v protierozních opatřeních. Mezi zástupce patří Terra-Control a Terravest.
Látky zvyšující infiltraci vody zajišťují rovnoměrné zasakování vody do půdy (substrátu). Do této skupiny patří například Aqua-Cell nebo Aquanova.
Založení pokusu a metodika
Půdní kondicionéry jsou využívány jak při pěstování rostlin v kontejnerech, tak ve volné půdě. V rámci výzkumu na Mendlově zemědělské a lesnické univerzitě v Brně jsou zkoušeny různé druhy těchto látek. Reakci dřevin na půdní kondicionéry lze dobře demonstrovat na pokusu založeném na jaře roku 2004 na zkušebních plochách v areálu účelové činnosti Zahradnické fakulty v Lednici. Jako modelovou rostlinu jsme pro tento experiment vybrali Ligustrum vulgare L. V pokusu byly použity půdní kondicionéry TerraCottem, Gefa Fabrosan, Stockosorb, Agrisorb a pěstební substrát RKS II, Profesional od výrobce Agro CS a. s., Česká Skalice.
Rostliny byly kontejnerovány na jaře roku 2004 do dvoulitrových nádob. Jednalo se o semenáče (1/0). Půdní kondicionéry v dávce 6 g/l jsme těsně před kontejnerováním promíchali se substrátem. Při aplikaci hydroabsorbentu Agrisorb jsme nejdříve připravili roztok (10 g/l), do kterého byly máčeny kořenové systémy kontejnerovaných rostlin. Následovalo zavlažení sloužící k aktivaci půdních kondicionérů. Reakce dřevin byla sledována na čtyřech variantách a jedné kontrole ve třech opakováních.
Rostliny byly v průběhu vegetace ošetřovány standardním způsobem. Všechny pokusné varianty jsme zavlažovali stejně s využitím mikropostřikovačů. Během vegetace jsme třikrát aplikovali hnojivo Kristalon (jedenkrát Kristalon modrý a dvakrát Kristalon bílý).
U rostlin jsme sledovali několik základních parametrů. Během vegetace jsme měřili obsahu chlorofylu v listech a průduchovou vodivost s cílem zjistit, zda mají půdní kondicionéry vliv na tyto parametry (oproti kontrole). Měření bylo prováděno ve čtrnáctidenních intervalech pomocí přístrojů CCM 200 (obsah chlorofylu v listech) a Porometrem AP 4 (průduchová vodivost [mol m-2 s-1]). Na konci vegetace jsme dále zjišťovali délku a počet přírůstků. Na podzim bylo provedeno vizuální zhodnocení kořenové soustavy. Na konci vegetace jsme odebrali vzorky substrátů a zjistili pH/H2O a vodivost vodního výluhu.
Výsledky experimentu
Z výsledků pokusu vyplývá, že největších přírůstků za vegetační období 2004 dosáhla varianta TerraCottem. Delší přírůstky než kontrolní varianta byly ještě u přípravků Agrisorb a Stockosorb. Téměř všechny přípravky měly jednoznačný vliv na délku přírůstků. Největší počet přírůstků jsme zjistili u varianty TerraCottem, ostatní varianty také ovšem dosáhly většího počtu přírůstků než varianta kontrolní (graf č.1).
Dalším kritériem pro zhodnocení vlivu půdních kondicionérů na rostliny byl obsah chlorofylu v listech. Dostatek chlorofylu je důležitý pro fotosyntézu. Čím vyšší je obsah chlorofylu, tím může fotosyntéza probíhat intenzivněji, což je předpokladem k vyšší tvorbě biomasy. Vyšší obsah chlorofylu v listech měly jen varianty TerraCottem a Gefa Fabrosan (graf č. 2).
Důležitým zkoumaným parametrem byla také průduchová vodivost, která je vypovídajícím faktorem o průběhu fotosyntézy a transpirace. Jestliže jsou hodnoty vodivosti vysoké, můžeme předpokládat, že i rychlost fotosyntézy a rychlost transpirace bude vyšší. Vysoká průduchová vodivost byla naměřena během celé vegetace u varianty TerraCottem. U ostatních variant byl průběh vodivosti za celou vegetaci podobný jako u kontrolní varianty (graf č. 2). U těchto variant nebyly změřeny prokazatelně delší přírůstky ani vyšší obsah chlorofylu, ale u všech byl ve srovnání s kontrolou zaznamenán vyšší počet přírůstků.
Velmi zajímavé bylo hodnocení kořenové soustavy. Na první pohled byl patrný nejvyvinutější a nejmohutnější kořenový systém u varianty TerraCottem (obrázek č.1). Po ukončení vegetace jsme provedli rozbor substrátu. Rozbory prokázaly, že aplikace půdních kondicionérů neovlivnila pH substrátů, ale oproti kontrolní variantě vzrostla vodivost vodního výluhu až o 28 %.
Závěr
Statistické vyhodnocení pokusu téměř ve všech případech ukázalo na přednosti půdních kondicionérů a jejich pozitivní vliv na růst a vývoj dřevin. Velká část výsledků byla statisticky průkazná nebo statisticky vysoce průkazná. Dřeviny pěstované v kontejnerech s použitím půdních kondicionérů měly celkově delší přírůstky a vyšší počet přírůstků než kontrolní varianta. Na obsah chlorofylu v listech a na průduchovou vodivost neměly půdní kondicionéry tak jednoznačný vliv. Dřeviny pěstované v substrátu s přípravkem TerraCottem měly jednoznačně delší přírůstky, větší počet přírůstků, vyšší obsah chlorofylu a vysokou průduchovou vodivost oproti kontrolní variantě. Výrazně mohutnější kořenový systém byl zjištěn opět u varianty TerraCottem. Použité půdní kondicionéry neovlivnily pH substrátu, ale výrazně zvýšily vodivost vodního výluhu. Závěrem je možné konstatovat, že rostliny na půdní kondicionéry reagovaly pozitivně.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *