Původce červené sypavky borovice (Mycosphaerella pini) na jižní Moravě

Původce červené sypavky borovice, houba Mycosphaerella (syn. Scirrhia) pini E. Rostrup ap. Munk (Fungi, Eumycota, Ascomycotina, Ascomycetes, Dothideales, Mycosphaerella), je škodlivým organismem borovic (Pinus). V roce 1999 byl zjištěn výskyt této houby na jížní Moravě.

Náchylnými hostitelskými rostlinami houby M. pini je borovice černá (Pinus nigra), borovice kleč (Pinus mugo), borovice pokroucená (Pinus contorta), borovice rumelská (Pinus peuce), které jsou také nejčastěji napadenými rostlinami v ČR (České republice). Mezi další náchylné hostitelské rostliny patří borovice těžká (Pinus ponderosa), borovice Jeffreyova (Pinus jeffrey), borovice Banksova (Pinus banksiana), borovice bělokorá (Pinus heldreichii), borovice blatka (Pinus rotundata), borovice osinatá (Pinus aristata), borovice vejmutovka (Pinus strobus), aj. Ty jsou napadány ojediněle nebo postrádají příznaky napadení.
Dalšími nenáchylnými hostitelskými rostlinami mohou být i borovice lesní (Pinus sylvestris), smrk ztepilý (Picea abies), smrk pichlavý (Picea pungens), modřín opadavý (Larix decidua), douglaska tisolistá (Pseudotsuga menziesii) a jedlovec (Tsuga).

Příznaky
Vizuálními příznaky choroby jsou žlutavé, žlutohnědé, později rezavé až hnědé skvrny (obr. 1 a 2), které se rozšiřují na již odumřelých jehlicích v červenohnědé proužky (červenec až září, obr. 3). V dalších letech se vytváří načernalé plodnice (acervuli) nadzvedávající pokožku jehlic, ze kterých se uvolňují konidie (od poloviny května). Jehlice odumírají od konců a opadávají, zejména pak ve spodní třetině až dvou třetinách koruny (obr. 4, 5 a 6). Při silném napadení dřevin může dojít k opadu všech starších ročníků jehlic a objevuje se tak příznak lion tails (lví ocasy, obr. 7).

Přenos a šíření
K přenosu a šíření původce choroby z dřeviny na dřevinu dochází prostřednictvím dešťových kapek. Na větší vzdálenosti hostitelskými rostlinami určenými k pěstování, zbytky jehlic a osivem. Infekce rostlin nastává obzvláště za vlhkého počasí. Konidie vnikají do rostlin průduchy a jejich klíčení probíhá při teplotách od 5 do 25 oC, s optimem 18 oC.

Výskyt na jižní Moravě
V roce 1999 byl v ČR zjištěn výskyt houby M. pini v zásilkách borovic černých (Pinus nigra ssp. austriaca), dovážených z Maďarska. Ve vzorcích odebraných Státní rostlinolékařskou správou (SRS) ověřil přítomnost původce choroby Ústav ochrany lesů a myslivosti Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně (ÚOLM MZLU). Likvidace již realizovaných dodávek dřevin byla provedena na území jižní Moravy například ve veřejné zeleni města a obvodu Prostějov.
V roce 2000 byly první výskyty choroby zaznamenány ve veřejné zeleni, plantáži vánočních stromků, lesních výsadbách, lesní a okrasné školce v katastrech Jedovnice, Rudice u Blanska, Olomučany obvodu Blansko, Veverská Bítýška, Židlochovice obvodu Brno-venkov, Jackov, Moravské Budějovice obvodu Třebíč a Koroužné obvodu Žďár nad Sázavou.
V roce 2001 SRS kromě soustavné rostlinolékařské kontroly v lesních i okrasných školkách a jejich okolí, provedla také detekční průzkum v zahradách, veřejné i rozptýlené zeleni, plantážích vánočních stromků, rekultivovaných výsypkách a lesnicky využívaných plochách. Výskyt choroby byl ověřen ve veřejné zeleni a okrasných školkách v katastrech Dolní Smržov obvodu Blansko a Jalubí obvodu Uherské Hradiště. SRS byly ohlášeny ÚOLM MZLU další výskyty na soukromých pozemcích, ve veřejné zeleni a lesních porostech v katastrech Bystrc, Soběšice obvodu Brno-město, Adamov obvodu Blansko a Ujčov obvodu Žďár nad Sázavou.
V roce 2002 byly výskyty choroby zjištěny ve veřejné zeleni, okrasných školkách a soukromých pozemcích v katastrech Bořitov, Rájec nad Svitavou obvodu Blansko a Záříčí obvodu Kroměříž.
V letech 2003 až 2004 SRS zaznamenala šíření původce choroby v plantážích vánočních stromků, okrasných i lesních školkách, veřejné zeleni a soukromých pozemcích v katastrech Borotín u Boskovic, Boskovice obvodu Blansko, Želešice obvodu Brno – venkov, Buchlovice, Kunovice u Uherského Hradiště, Vlčnov obvodu Uherské Hradiště, Moravský Písek obvodu Hodonín, Tasov, Valdíkov, Kojatín obvodu Třebíč a Rychlov u Bystřice pod Hostýnem obvodu Kroměříž.
Další výskyty houby M. pini nebyly v pozdějších letech SRS ve školkách u registrovaných osob zaznamenány. Ve veřejné zeleni v katastru Věžnička obvodu Jihlava tomu bylo až v roce 2007.
V uvedených katastrech a obvodech byly nejčastěji napadány rostliny borovice černé, borovice kleče a borovice lesní. Ojediněle také borovice osinatá, borovice těžká, borovice Jeffreyova, borovice zakrslá (Pinus pumila) a borovice blatka. Vzhledem k početnému a rychlému nárůstu zjištěných lokalit s výskytem v letech 2000 až 2004 je zřejmé, že houba M. pini byla v minulosti přehlížena a zaměňována s jinými sypavkami (Lophodermium pinastri a L. seditiosum). Významným zdrojem šíření původce choroby byly s největší pravděpodobností dovážené zásilky rostlin určených k pěstování, lesní a okrasné školky.
Na území jižní Moravy v katastru Lelekovice obvodu Brno-venkov byl zjištěn v roce 2000 v dovezených zásilkách z Maďarska i výskyt původce hnědé sypavky borovice, houby Mycosphaerella dearnessii (syn. Scirrhia acicola) M. E. Barr. Vizuální příznaky napadení houbou M. dearnessii, které lze zaměnit s příznaky červené sypavky borovice, jsou žluté, později hnědé příčné skvrny se žlutooranžovým okrajem (obr. 8 a 9), zhnědnutí celých jehlic a olivové až tmavě zelené acervuli. Původce hnědé sypavky borovice napadá široké spektrum druhů borovic. Nejčastěji je to borovice pokroucená, borovice halepská (Pinus halepensis), borovice bahenní (Pinus palustris), borovice přímořská (Pinus pinaster), borovice pinie (Pinus pinea), borovice vejmutovka, borovice lesní, ale i smrk sivý (Picea glauca) a smrk omorika (Picea omorika).

Fytosanitární opatření
V letech 1999 až 2000 byly dovážené zásilky rostlin napadené houbou M. pini likvidovány nebo vráceny zpět do země původu. Ve zjištěných ohniscích výskytu byly nařízenými mimořádnými rostlinolékařskými opatřeními (MRO) rostliny nejprve ošetřeny fungicidy a poté zlikvidovány spálením. Povrch pozemku s opadanými jehlicemi byl rovněž fungicidně ošetřen.
Od roku 2001 SRS nařizovala MRO pouze u registrovaných osob ve školkách a jejich bezprostředním okolí. Kromě likvidace napadených rostlin bylo zakázáno uvádět do oběhu náchylné hostitelské rostliny po dvě vegetační období a nařízeno jejich preventivní ošetřování. Borovici lesní nebylo možné uvádět do oběhu ve vegetačním období s prokázaným výskytem. Nenáchylné hostitelské rostliny bylo zakázáno uvádět do oběhu v roce zjištění výskytu a bez provedené kontroly SRS v roce následujícím. Výjimkou byl kusový prodej příjemcům pro užití k neobchodním a nevýrobním účelům. Odstraňovány byly rovněž náchylné hostitelské rostliny s příznaky napadení. Od roku 1999 byla na území jižní Moravy nařízena MRO u celkem 12 registrovaných osob a 5 dalších subjektů.
Podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve zněních pozdějších předpisů, je houba M. pini škodlivým organismem, na který se vztahuje ohlašovací povinnost. Jeho zavlékání a rozšiřování na území Evropské unie (EU) je zakázáno na rostlinách Pinus L., určených k pěstování, jiných než osivo. Při dovozu uvedených rostlin z nečlenských zemí EU i přemísťování z členských zemí, nesmí být na rostlinách v místě produkce a v jeho bezprostředním okolí pozorovány během posledního ukončeného vegetačního období žádné příznaky napadení.
Od roku 2004 dle rozsahu výskytu choroby MRO nebo úřední opatření ve školkách spočívají v likvidaci napadených rostlin i opadaného jehličí spálením, v zákazu uvádět na trh rostliny borovic určené k pěstování bez vizuálních příznaků napadení do konce vegetačního období roku, v němž nebude výskyt choroby zjištěn SRS. Zákaz se nevztahuje na rostliny prosté výskytu choroby a zkontrolované SRS, které nemusejí být opatřeny rostlinolékařskými pasy, tzn. jsou určeny ke kusovému prodeji (zahrádkářské využití). Výjimkou jsou také rostliny borovice lesní bez výskytu původce choroby, určené k obnově lesních porostů. Tyto musí být opatřeny rostlinolékařskými pasy, vystavenými SRS s platností pro území ČR. Dalším opatřením je ničení všech hostitelských rostlin s vizuálními příznaky napadení a průběžné každoroční ošetřování hostitelských rostlin i opadaného jehličí fungicidy na produkčních plochách (od poloviny května do poloviny srpna) v intervalu 10 až 14 dnů. Účinné látky je nutné střídat, při teplotách nad 25 °C a vysoké vlhkosti vzduchu se používá mancozeb. Za deštivého počasí oxichlorid mědi, který lze však použít jen dva až třikrát za sebou.

Ochrana
Doporučenou ochranou proti původci choroby ve volných výsadbách je nejčastěji ošetřování fungicidy, vyžínání podrostu a odstraňování spodních pater větví.
Vzorky odesílané k determinaci by měly obsahovat větvičky o délce 10 až 30 cm s jehlicemi vykazujícími příznaky napadení. Při slabém napadení je třeba hledat příznaky na odumřelém jehličí při kmeni, starších větvích nebo opadaném jehličí na zemi. Při silném napadení postačí odebrat 10 až 20 jehlic s červenými proužky a plodnicemi z celé koruny. Odebrané vzorky se odesílají k diagnostice v libovolném sáčku.

Závěr
V současnosti je houba M. pini rozšířena v celé České republice a je zde usídleným organismem. Na jižní Moravě byl její výskyt ověřen již ve všech obvodech s výjimkou obvodu Zlín. Původce choroby způsobuje hospodářské škody na borovici černé a borovici kleči. Nejvíce ohrožuje defoliací hostitelské rostliny do stáří 10 let. Poškozeny však mohou být i starší přehoustlé porosty borovice černé rostoucí na nevhodných stanovištích.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *