Autor
Kategorie:
Nezařazené

Původce bakteriální spály jabloňovitých

Výskyt původce bakteriální spály jabloňovitých, bakterie Erwinia amylovora (Burril) Winslow et al. (Bacteria, Gracilicutes, Proteobacteria, Gamma Proteobacteria, Enterobacteriales, Enterobacteriaceae, Erwinia), na území jižní Moravy byl Státní rostlinolékařskou správou (SRS) poprvé zjištěn v obcích a katastrech Bedřichov u Jihlavy a Vílanec obvodu Jihlava v roce 1998. Další výskyt byl v uvedeném obvodu zaznamenán v obci a katastru Hruškové Dvory v roce 2000.

V roce 2002 SRS požádala prostřednictvím Ministerstva zemědělství Evropskou unii (EU) o uznání chráněné zóny pro škodlivý organismus E. amylovora v obvodech Brno – město, Brno – venkov, Břeclav, Hodonín, Kroměříž, Třebíč, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín a Znojmo. Z tohoto důvodu byl proveden rozsáhlý detekční průzkum ve volné krajině, který měl ověřit, zda není bakterie E. amylovora na tomto území již usídleným organismem. Průzkum proběhl od července do října v 902 (75,4 %) katastrech z celkového počtu 1196 (100 %) katastrů uvedených obvodů. Zejména v blízkosti dopravních komunikací bylo vyhledáno 2629 pozorovacích bodů (nejméně 3 pozorovací body v katastru) s volně rostoucími hostitelskými rostlinami. V případě nalezení příznaků choroby byly odebírány vzorky, které byly odesílány k diagnostice. Pro opětovné vyhledání a kontrolu výskytu choroby v příštích letech byly rostliny na pozorovacích bodech také označeny barvou, zaměřeny GPS a zakresleny do map v měřítku 1 : 50 000. Na celkem 2629 (100 %) pozorovacích bodech byl zastoupen v 1332 (50,6 %) případech hloh (Crataegus), 611 (23,2 %) případech hrušeň (Pyrus), 509 (19,4 %) případech jabloň (Malus), 104 (3,9 %) případech jeřáb (Sorbus), 68 (2,6 %) případech skalník (Cotoneaster), 4 (0,2 %) případech hlohyně (Pyracantha) a 1 (0,1 %) případě strangwaysovka Davidova (Stranvaesia davidiana).
Ohniska výskytu choroby byla nalezena v okolí železniční trati Brno – Přerov, v katastrech Rousínov u Vyškova, Čechyně, Drnovice u Vyškova, Habrovany, Kobeřice u Brna, Komořany na Moravě, Královopolské Vážany, Luleč, Nemojany, Tučapy u Vyškova a Vyškov obvodu Vyškov. Časově velmi náročný průzkum nebyl v následujícím roce dokončen, vzhledem ke zjištění přítomnosti původce choroby v obvodu Vyškov, příhraničních oblastech Rakouska a stažení návrhu o uznání chráněné zóny.

Postupný rozvoj choroby
V roce 2003 SRS zaznamenala nové výskyty choroby v ovocných, okrasných školkách a jejich okolí, okolí železničních tratí, obcích a volné krajině v katastrech Boskovice, Lysice a Šebrov obvodu Blansko, Chrlice obvodu Brno – město, Sokolnice obvodu Brno – venkov, Dobronín, Jihlava, Věžnička a Žďírec na Moravě obvodu Jihlava, Čížov, Dobšice u Znojma, Mašovice u Znojma, Podmolí a Suchohrdly u Znojma obvodu Znojmo, Biskupice u Luhačovic a Jaroslavice u Zlína obvodu Zlín.
V roce 2004 byl výskyt choroby diagnosticky ověřen kromě ovocných, okrasných školek a obcí i v nárazníkových zónách v katastrech Blansko a Borotín u Boskovic obvodu Blansko, Litenčice, Morkovice a Záříčí obvodu Kroměříž, Budišov obvodu Třebíč, Slup a Znojmo – město obvodu Znojmo a Město Žďár obvodu Žďár nad Sázavou.

Boj proti napadeným organizmům
Z podnětu SRS byla na území jižní Moravy do roku 2004 všechna zjištěná ohniska výskytu choroby eradikována (obr. 1 – 2). Napadené nebo podezřelé starší dřeviny byly likvidovány pokácením a spálením, řezné plochy pařezů a rašící výhony ošetřeny totálními herbicidy. Likvidace školkařských výpěstků byla rovněž prováděna spálením. Po vstupu České republiky (ČR) do EU SRS postupuje podle zákona č. 326/2004 Sb., o rostlinolékařské péči a o změně některých souvisejících zákonů a vyhlášky č. 330/2004 Sb., o opatřeních proti zavlékání a rozšiřování škodlivých organismů rostlin a rostlinných produktů, ve zněních pozdějších předpisů. Bakterie E. amylovora je podle uvedené legislativy škodlivým organismem, na který se vztahuje ohlašovací povinnost. Pokud se vyskytuje na rostlinách určených k pěstování, jiných než osivo, muchovníku (Amelanchier), kdoulovce (Chaenomeles), skalníku, hlohu, lokvátu (Eriobotrya), kdouloně (Cydonia), jabloně, mišpule (Mespilus), strangwaysovky Davidovi, hlohyně, hrušně a jeřábu, je jeho zavlékání a rozšiřování na území Společenství zakázáno. Dle rozsahu výskytu choroby SRS nařizuje mimořádná rostlinolékařská opatření nebo úřední opatření pouze u registrovaných osob ve školkách a jejich bezprostředním okolí. Opatření spočívají v likvidaci napadených i podezřelých rostlin a preventivním ošetřování pesticidy.

Požadavky při dovozu rostlin
Při dovozu z nečlenských zemí EU, musí uvedené rostliny pocházet ze zemí nebo oblastí prostých škodlivého organismu. Pokud tento požadavek nelze splnit, musí být rostliny s příznaky napadení na produkčním pozemku a jeho bezprostředním okolí odstraněny. Uvedené opatření platí i pro rostliny přemísťované z členských zemí EU, které nepochází z nárazníkových zón.
Při dovozu nebo přemísťování uvedených rostlin, kromě plodů, osiva, ale včetně živého pylu do chráněných zón, musí pocházet ze zemí nebo oblastí prostých, některých kantonů Švýcarska, chráněných nebo nárazníkových zón. V současnosti jsou chráněné zóny vymezeny na celém území Estonska, Finska, Irska, Litvy, Lotyšska, Portugalska, Španělska a částech území Francie, Itálie, Rakouska, Slovinska, Slovenska, Spojeného království Velké Británie a Severního Irska (podrobněji viz www.srsbrno.cz nebo www.sweb.cz/srs.brno, Erwinia amylovora). Rostliny musí doprovázet rostlinolékařský pas s kódem ZP (b) 2.

Kontrola v nárazníkových zónách
Na základě žádosti registrovaných osob SRS v obvodech Blansko, Brno – město, Brno – venkov, Kroměříž, Prostějov, Uherské Hradiště, Vyškov, Zlín a Znojmo vymezila celkem 15 nárazníkových zón. V těchto úředně vymezených zónách o rozloze nejméně 50 km2 (obr. 3), musí být rostliny pěstovány nebo udržovány na pozemku umístěném nejméně 1 km od jejich hranic od 1. dubna do 31. října posledního ukončeného vegetačního období. SRS zde od června do listopadu provádí alespoň dvě soustavné rostlinolékařské kontroly pozemku a jeden průzkum v okolí do 500 m, přičemž choroba se zde nesmí vyskytovat. Nedílnou součástí kontroly je i testování rostlin určených k pěstování na latentní infekci. V okolí od 500 m do 4 km je prováděn alespoň jeden průzkum a při nalezení rostlin s příznaky musí být neprodleně odstraněny. Nárazníkové zóny tedy omezují riziko šíření původce choroby z rostlin pěstovaných v této oblasti.
V roce 2005 byl zjištěn pouze omezený výskyt choroby v okolí železničních tratí, nárazníkových zónách a obcích Čehovice obvodu Prostějov, Holubice a Velešovice obvodu Vyškov. Zrušeny byly dvě nárazníkové zóny v obvodech Brno – venkov a Vyškov.
V roce 2006 došlo k rozsáhlému šíření choroby v okrasných školkách, okolí ovocných a okrasných školek, nárazníkových zónách, obcích a volné krajině v katastrech Drválovice, Kunštát na Moravě, Vanovice a Velké Opatovice obvodu Blansko, Brněnské Ivanovice obvodu Brno – město, Mělčany u Ivančic obvodu Brno – venkov, Zdounky obvodu Kroměříž, Prostějov obvodu Prostějov, Bánov a Kunovice u Uherského Hradiště obvodu Uherské Hradiště, Slavkov u Brna obvodu Vyškov, Jaroslavice a Kadov obvodu Znojmo. Vymezeny byly 3 nové nárazníkové zóny v obvodu Kroměříž a zrušeno 5 nárazníkových zón v obvodech Blansko, Brno – město, Brno – venkov.

Napadením ohrožené druhy rostlin
Hostitelskými rostlinami bakterie E. amylovora z čeledi jabloňovitých (Malaceae) je muchovník, jabloň, kdoulovec, skalník, hloh, kdouloň, lokvát, mišpule, hrušeň, hlohyně, jeřáb a strangwaysovka Davidova, přičemž nejnáchylnějšími z uvedených rostlin jsou hlohy, kdouloně, skalníky, hlohyně šarlatová (Pyracantha coccinea), jeřáb muk (Sorbus aria) a strangwaysovka Davidova. Za hostitele nejsou považovány hlohy Crataegus arnoldiana, C. phaenopyrum, C. viridis a jeřáb prostřední (Sorbus intermedia). V ČR jsou nejvíce ohroženy později kvetoucí rostliny hlohů, skalníků a hlohyní. Jabloně a hrušně kvetou v chladnějším období a jsou proto většinou ušetřeny infekce květů. Výjimkou jsou však později kvetoucí odrůdy jabloní a odrůdy hrušní, u kterých dochází k sekundárnímu kvetení. Na území jižní Moravy byl v letech 1998 až 2006 z celkem 59 (100 %) zjištěných napadení rostlin pozitivně diagnostikován v 35 (59,3 %) případech hloh jednosemenný (Crataegus monogyna) a hloh obecný (Crataegus laevigata), 8 (13,5%) případech hrušeň obecná (Pyrus communis) s jedinou výjimkou hrušně asijské (nashi, Pyrus pyrifolia), 7 (11,9 %) případech jabloň, 5 (8,5 %) případech skalník, 2 (3,4%) případech kdoulovec, 1 (1,7 %) případě hlohyně šarlatová a 1 (1,7 %) případě jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia).

Přenos choroby
K přenosu a šíření původce choroby na kratší vzdálenosti dochází hmyzem (Insecta), obzvláště včelou medonosnou (Apis mellifera), ptactvem (Aves, Passeriformes), větrnými dešti (bakteriální aerosol) a mechanickým přenosem nářadím. Na větší vzdálenosti vzdušnými proudy (vzdušné provazce) způsobenými i dopravními prostředky a hostitelskými rostlinami určenými k pěstování, včetně jejich částí (vegetativním množením). Za příznivých klimatických podmínek a při vysoké potenciální aktivitě se bakterie E. amylovora rychle šíří a poškozují rostliny. Infekce rostlin nastává obzvláště v období kvetení (při teplotách od 18oC a relativní vlhkosti vzduchu nad 60%), dále během prodlužovacího růstu letorostů a ve fázi nezralých plodů. Bakterie vnikají do rostlin zejména květy, průduchy, lenticelami, hydatodami, poraněními a osídlují korová pletiva i svazky cévní. Nejnáchylnějšími orgány rostlin k infekci jsou květy, letorosty ve fázi prodlužovacího růstu, kořenové a kmenové výmladky.

Příznaky choroby
Pěstitelé hostitelských rostlin by měli provádět vizuální kontroly pěstovaných rostlin v období od konce kvetení do pozdního léta, ve kterém jsou příznaky choroby viditelné. Soustavná rostlinolékařská kontrola SRS probíhá u registrovaných osob v ovocných a okrasných školkách v červenci až říjnu. Kontroly v sadech a okolí je vhodné provádět od května do poloviny srpna, obzvláště pak v období kvetení a na začátku léta. Běžnými a typickými příznaky (obr. 4 – 7) je vodnatění, vadnutí a usychání květů, letorostů, plodů, které hnědnou až černají. Vrcholy letorostů se většinou ohýbají charakteristickým způsobem, vytvářející symptom pastýřské hole (obr. 8). Listy hnědnou od okrajů listové čepele nebo dochází k černání řapíku a hlavní žilky. Odumřelé květy, listy i plody obvykle neopadávají a zůstávají na rostlinách. Od napadených orgánů se bakterie E. amylovora šíří staršími výhony do kosterních větví i kmene. Způsobují nekrózy kůry vedoucí až k odumření větví nebo celého kmene. Nekrotické spálové léze mají mírně propadlý povrch s nepravidelnými prasklinami na okrajích (neaktivní ložiska) nebo hladký povrch bez zřetelného ohraničení (aktivní ložiska). V teplých a vlhkých podmínkách je z napadených orgánů vylučován bakteriální sliz (inokulum, obr. 9), jehož bělavé zbarvení získává tuhnutím jantarovou až zlatou barvu.
Bezpříznakovou latentní i epifytickou infekci nelze zjistit vizuálními kontrolami. Za vhodných klimatických podmínek a pěstebních postupů může po dosažení kritického množství inokula choroba propuknout až po několika letech. Také příznaky bakteriální spály jabloňovitých lze zaměnit s příznaky jiných chorob. Proto by měla být její přítomnost diagnosticky ověřena např. metodou imunofluorescence (IFA), enzymovou imunosorpční analýzou (ELISA), polymerázovou řetězovou reakcí (PCR), popř. testem patogenity na indikátorových pletivech (hruškový test na nezralých plodech). Vzorek odesílaný k diagnostice obsahuje 3 až 5 částí výhonů z míst přechodu viditelně napadené části do části již napadené o délce 30 cm. Při ověření latentní infekce je to 50 segmentů, včetně listů, odebraných z báze letorostů o délce 10 cm. Vzorky se odesílají v pevném papírovém obalu. U vzorků ověřujících latentní infekci je nutná přeprava v chladícím boxu. V nekrózách je možné orientačně ověřit přítomnost bakterií E. amylovora roztokem jodjodkalia (8 g jodidu draselného, 1,5 g jodu a 300 ml sterilní vody). Roztok se nanáší na čerstvé řezné plochy výhonů rostlin. V případě napadení bakteriemi zůstává řez nezbarven, při jejich absenci se reakcí roztoku se škrobem řez zabarví modře (obr. 10).

Ošetření proti chorobě
Ochrana proti chorobě spočívá nejčastěji v chemické kontrole, využívání rezistentních nebo tolerantních odrůd, úpravě výživy rostlin, využívání předpovědních systémů a prořezávání rostlin.
Podle aktuálního Seznamu registrovaných přípravků a evidovaných prostředků na ochranu rostlin lze ve školkách i výsadbách hrušní a jabloní preventivně aplikovat účinnou látkou oxichlorid mědi, ve školkách hrušní a jabloní hydroxid měďnatý. Ošetření ve výsadbách se provádí na začátku kvetení, při dokvétání, na počátku růstu plodů, ve školkách před odlisťováním. V zahraničí je úspěšně používána účinná látka prohexadion kalcium. V ČR je však registrována pouze k retardaci letorostů jabloní.
Při zakládání sadů je nutné přihlížet k náchylnosti odrůd a podnoží k chorobě. Velmi náchylné odrůdy hrušní jsou Clappova, Williamsova, Konference a Boscova lahvice. Relativně rezistentní odrůdy jabloní jsou Selena, Kordona, Melodie, Quinte, Sir Prize, Karmína a velmi náchylné Průsvitné letní, Lord Lambourne, Delor, Dublet, Vanda, Gloster, Dalila, Topaz, Otava. Relativně rezistentní podnože jsou M 4, J-OH-A, M 26 a náchylné A 2, J-TE-G, MM 106, M 1. Velmi důležitá je volba lokality bez častých inverzí. Rozvoj a šíření choroby kromě deštivého počasí podporují i časté rosy a mlhy. Je třeba se vyhnout také nadměrné a povrchové závlaze. Rovněž nadbytek nebo nedostatek dusíku ve výživě rostlin zvyšuje náchylnost k chorobě. Dalším preventivním opatřením je omezení radikálního udržovacího řezu a eliminace letního řezu. V okolí sadů a školek ve vzdálenosti do 500 m je vhodné nevysazovat a preventivně likvidovat hlohy a jiné vysoce náchylné hostitelské rostliny. Mimo vegetační období je zde nutné odstraňovat napadené rostliny nebo jejich části.
Českým hydrometeorologickým ústavem v Praze ve spolupráci s Výzkumným ústavem rostlinné výroby v Praze – Ruzyni byl vyvinut matematický model SPÁLA_ČR, jehož modifikaci ERW_1S.EXE využívá i SRS k prognóze potenciální aktivity původce choroby (podrobněji viz www.srsbrno.cz nebo www.sweb.cz/srs.brno, Erwinia amylovora). Předpovědní systém analyzuje meteorologická data (teploty, srážky, aj.) z vybraných stanic a poskytuje informace o výskytu dílčích časových období v nichž probíhala infekce. Křivky úspěšných infekčních period znázorňuje grafický výstup (graf 1). Z jejich množství a strmosti lze zjistit hospodářský význam choroby na určité lokalitě, popř. určit vhodný termín ošetření pesticidy. V sadech je již možné využít k signalizaci preventivního ošetření komerčně nabízený program MIS, kompatibilní např. s meteostanicemi VantagePro nebo vlastními.
Při výskytu choroby se v zimním období likvidují celé rostliny nebo odřezávají výhony s nekrotickými lézemi. U výhonů o průměru do 25 mm se provádí řez ve vzdálenosti větší než 30 cm od zjištěného okraje červenohnědého zbarvení korových pletiv, u výhonů o průměru nad 25 mm ve vzdálenosti větší než 50 cm. Při časné infekci květů a výhonů se odřezávají výhony s plodonoši pod viditelnými příznaky napadení ve vzdálenosti 15 cm. Dalším opatřením je odstraňování plodonošů před sekundárním kvetením. Důležité je také odstraňování kmenových i kořenových výmladků, plodonošů na kosterních větvích a kmenech. Jsou velmi náchylné k infekci a způsobují úhyn rostlin jejím šířením do podnože. K nezbytné dezinfekci nářadí se používá chlornan sodný (např. SAVO) nebo 70% ethylalkohol. Mimo vegetační období při teplotách pod 4oC však není třeba dezinfekci provádět.

Nejdůležitější je prevence
Z výše uvedeného je zřejmé, že bakterie E. amylovora je na jižní Moravě na volně rostoucích hostitelích již usídleným organismem (mapka 1). Územím bez úředně prokázaného výskytu jsou obvody Břeclav a Hodonín. Šíření původce choroby bylo většinou zaznamenáno v blízkosti silničních a železničních komunikací. Jeho výskyt byl zjištěn v 8 okrasných a ovocných školkách v obvodu Blansko, Brno – město, Kroměříž. K hospodářským škodám však došlo kromě školek i ve veřejné a rozptýlené zeleni. V ovocných sadech nebyl výskyt dosud potvrzen ani pěstiteli ohlášen. SRS doporučuje zejména školkařům, ovocnářům a zahrádkářům provádět preventivní ošetření pesticidy, sledovat příznaky choroby, využívat prognostických systémů a tím omezit případné ztráty na pěstovaných rostlinách.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *