Průhonické zahradní odrůdy rododendronů a azalek

V minulých dvou dílech jsme se věnovali stálezeleným rododendronů. V tomto dílu si představíme poloopadavé azalky, které se staly do jisté míry typickými představiteli průhonického šlechtění. V povědomí široké veřejnosti jsou často známy jako tzv. Jelínkovy azalky. K jejich značné oblibě přispěl, vedle bohatého kvetení, také nízký vzrůst ceněný zejména v omezených prostorech malých zahrádek a skalek.

Následující text navazuje na informace obsažené již v prvním dílu.

Poloopadavé azalky (podrod Tsutsusi)
Pěnišníky, kterým v době vegetačního klidu opadává část jejich olistění, jsou v zahradnickém členění nejčastěji nazývány poloopadavými azalkami. Jedná se o skupinu v rámci celého rodu Rhododendron L., která je poměrně málo diverzifikovaná. Původní druhy poloopadavých azalek (podrod Tsutsusi, sekce Tsutsusi) pocházejí z východní Asie, v celém areálu je popsáno jen kolem 24 druhů, které jsou si do značné míry podobné. Proto mají i kříženci v rámci tohoto podrodu ve srovnání např. s velkolistými stálezelenými rododendrony relativně menší variabilitu jak ve velikosti keřů či listů, tak ve zbarvení a tvaru květů. Jedná se o velice populární rostliny, které jsou malého vzrůstu (většinou do výšky 0,5–1,5 m), velmi často pravidelného kompaktního habitu a nápadně a bohatě kvetou. Nezanedbatelný je na rostlinách také výrazný podzimní aspekt ve formě zbarvení listů před opadem, nejčastěji do vínových, jasně červených, bronzových nebo zlatožlutých tónů (odrůdově typický znak). Část nejmladších listů zůstává na keřích i přes zimu během níž získávají tmavozelenou, hnědočervenou nebo tmavě vínovou barvu.

Skupina obtusum–hybridů
Jedná se o početně rozsáhlou skupinu složitých zahradních kříženců poloopadavých azalek, kteří jsou někdy souhrnně vědecky popisováni jako Rhododendron x obtusum. Kříženci jsou různě odolní k mrazu, takže choulostivější z nich je někdy nutné zimovat ve studeném skleníku. Na vzniku odolnějších odrůd se většinou alespoň zčásti podílely osvědčené botanické druhy R. kaempferi, R. kiusianum, R. mucronatum a R. yedoense var. poukhanense. V rámci této skupiny je české šlechtění poměrně bohaté na odrůdy jak starší generace, tak i nově registrované. Všechny domácí odrůdy patří k odolným typům poloopadavých azalek, poškození mrazem se vyskytuje jen v krutějších zimách, avšak vždy záleží na množství sněhu v daném roce (holomrazy způsobují větší škody). Mrazem bývají nejčastěji poškozeny listy, méně často pak i některá květní poupata a letorosty. Bezesporu dosud nejodolnější českou azalkou je odrůda ´Ledikanense´, která prakticky nenamrzá. Vždy však platí, že škody na rostlinách jsou závislé především na mikroklimatu daného stanoviště (ideální je mírný zástin a chráněná závětrná poloha). Často je patrný i rozdíl v poškození mladých a starších rostlin. Mladší rostliny namrzají zpravidla snadněji, nejspíše pro svůj intenzivnější růst a tím i horší vyzrávání dřeva před příchodem mrazů. Doba květu je u všech průhonických odrůd obdobná – nejčastěji vykvétají od konce dubna do poloviny května (rozdíly mezi uvedenými odrůdami jsou jen minimální, nanejvýš v řádu dnů). Proto jsou díky takřka současnému nakvétání tak působivé plošně rozsáhlejší partie složené z více odrůd poloopadavých azalek.
´Ledikanense´
Tato velkokvětá odrůda se světle fialovými květy s velkou, purpurově fialovou kresbou byla získána z křížení R. yedoense var. poukhanense x R. mucronatum. Rostliny získané z prvního předválečného křížení B. Kavky se však nedochovaly, proto v padesátých letech 20. století M. Opatrná toto křížení zopakovala. V rámci poloopadavých azalek je odrůda ´Ledikanense´ významná zejména svojí mrazuvzdorností, pro kterou je dosud ceněna nejen u nás, ale i v zahraničí. Díky tomu je odrůda jak v Průhonicích, tak i například v Německu, dále používána ke šlechtění nových odolných odrůd. Keře jsou silně vzrůstné, kompaktní a zejména v mládí bujně rostoucí.
´Profesor Jeršov´
Odrůda B. Kavky je vyššího vzrůstu a středně velkých květů, které mají sytě růžově červenou barvu a slabší hnědou kresbu. Odrůda má v mládí poměrně rychlý růst, olistění může v některých tužších zimách namrzat.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 8/2010.

Text a foto Mgr. Michal Severa, VÚKOZ Průhonice, v. v. i.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *