Provozní bezpečnost stromů III.

V minulém díle jsme se věnovali nejrozšířenějším typem staticky významných defektů, které vznikají v důsledku nevhodného typu růstu stromu – tlakovými vidlicemi. Ty ovšem nejsou jediným typem defektu, který vzniká zanedbáním péče v mládí stromu.

Sekundární výhony
Jako sekundární (proventální) výhony označujeme ty výhony, které vznikají prorašením spících či adventivních pupenů. Tento typ výhonů se nejčastěji vytváří jako reakce na určitý stres (ztráta části koruny, snížení vitality, oslunění apod.) nebo jako následek pěstebního zákroku (tvarování korun).
Vliv na stabilitu mají tyto výhony v důsledku často nerovnovážného tloušťkového přírůstu ve srovnání s přírůstem kmene (či větve nižšího řádu), na který nasedají. Zatímco tloušťkový přírůst sekundárních výhonů je často velmi dynamický, kmen či větev na níž nasedají přirůstá jen velmi málo. Důsledkem je skutečnost, že nedochází k adekvátnímu vytváření větevního límečku a větev vznikající jako sekundární výhon není dostatečně fixovaná. Zcela evidentní je tato skutečnost především v mládí, kdy lze sekundární výhony na rozdíl od výhonů primárních bez potíží vylomit.
Z toho vyplývá fakt, že sekundární výhony na rozdíl od výhonů primárních od určité velikosti začínají představovat významné statické riziko. Nejzávažnější jsou případy, kdy dojde k opuštění pravidelné realizace tvarovacích řezů a kdy je z přerostlých sekundárních výhonů tvořená celá koruna. V takovýchto případech je navíc nutné počítat s rozvojem houbové infekce v oblasti kosterního větvení.
Z pohledu diagnostiky je tedy nutné přistupovat zcela jinak k výhonům (a celým korunám) primárním a sekundárním. Hlavním požadavkem je striktně tyto dva stavy rozlišovat a přizpůsobovat jim rozsah a intenzitu navrhovaných zásahů.
Stabilizace sekundárních výhonů spočívá především v redukci jejich délkového růstu. Dochází tak ke snížení momentu namáhání oblasti větvení a tím i ke snížení namáhání všech níže položených nosných prvků. V optimálním případě, pokud výhony nejsou příliš přerostlé, lze opět navrhnout zapěstování tvarovacího řezu (řez na hlavu, řez na čípek) ve vyšší úrovni koruny. V případech více přerostlých korun se postupuje systémem stabilizace sekundární koruny – tedy radikální obvodovou redukcí v postupných krocích. Tento postup ovšem má často značně rušivý vliv na habitus koruny, byť je nutný z pohledu zajištění její stability. Proto je v rámci Standardu péče o přírodu a krajinu A02 002 – Řez stromů tento postup označován jako „nestandardní“.

Habituální defekty
Stromy se svými rozměry a dimenzí svých nosných prvků průběžně přizpůsobují zátěži, která na ně působí.
Jinak tedy vypadá výška a průměr kmene stromu, který roste v porostu a jinak pokud roste soliterně. Habitus stromu má vliv na dva základní parametry týkající se úrovně vznikající zátěže:
výška těžiště koruny rozhoduje spolu s plochou koruny o výsledném ohybovém momentu, který vzniká na bázi kmene,
umístění těžiště vzhledem k ose kmene určuje, zda bude vznikat při větrném náporu kromě ohybového i torzní zatížení (krut).
Z opačného pohledu tak ovšem můžeme konstatovat, že pouhou změnou okolí stromu může dojít k jeho destabilizaci. Pokud odstraníme okolní jedince, bude strom, původně rostoucí v porostu, exponovaný zátěži, na kterou není adaptovaný. Obdobně tomu bude u stromu, který si v důsledku pozitivně fototropního růstu vytvořil korunu vykloněnou mimo zástin okraje porostu. Náklon tak nemusí působit potíže až do okamžiku, kdy dojde k jeho uvolnění ze zápoje a asymetrická koruna začne podléhat vlivu přímého větrného náporu.
Je třeba zdůraznit, že vznik habituálních defektů může souviset i s nevhodně provedenými pěstebními zásahy, především řezem. Pokud v rámci řezu dochází k výraznému vyvětvování (zvyšování koruny), je nutné zvážit fakt, že současně dochází i ke zvýšení těžiště koruny. Ten samý efekt může vzniknout i v rámci koruny při příliš silném proředění, kdy může obdobným způsobem docházet ke zvyšování těžiště jednotlivých větví (v angličtině se podobný jev označuje jako „lion-tailing“ neboli „vytváření lvích ocasů“). Obdobně negativní vliv mohou mít neuvážené lokální redukce koruny, jejichž důsledkem je vznik výrazně asymetrické koruny.
Habituální defekty je v konkrétních případech velmi obtížné postihnout pouze v rámci vizuálního průzkumu.

Text a foto Ing. Jaroslav Kolařík, Ph.D., Ing. Andrea Szórádová, Rosice

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 7/2012

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *