Prostředky pro ekologickou ochranu rostlin

Jedná se o přípravky na ochranu rostlin na bázi mikroorganismů (bakterií, virů, hub a dalších organismů) používaných k regulaci škůdců. Ty však mohou být využívány pouze pokud nebyly geneticky modifikovány ve smyslu směrnice č. 90/220/EHS.

Biologická ochrana se v poslední době velmi rychle vyvíjí. Nezastupitelnou úlohu má zejména při ochraně ekologicky pěstovaných plodin v uzavřených prostorách (např. skleníky, fóliovníky či sklady). Naši odborníci patří v tomto oboru k evropské špičce.

Jak to vypadá v ČR?
Nařízením Rady (EHS) č. 2092/91 o ekologickém zemědělství z roku 1991 jsou tyto přípravky v ekologickém zemědělství použitelné. Problémem je zde zdlouhavé administrativní řízení a schvalování přípravků.
V České republice tedy tyto přípravky nejsou zapsány do úředního registru „Seznam přípravků a dalších prostředků (pomocné prostředky a bioagens) na ochranu rostlin“ povolených v EU a nejsou zde registrovány. Výjimkou je přípravek Neem Azal T/S, který je již v registračním řízení, ale ještě chybí schválení Státní rostlinolékařskou správou. Poté bude volně použitelný v systému ekologické ho zemědělství.

Nynější situace v Evropě
Situace v Evropě také není příznivá, výběr těchto přípravků je dosti omezen. Důvodem jsou velmi přísná pravidla pro jejich zavádění na evropský trh. Přípravky prochází velmi důkladnou, dlouhodobou a nákladnou cestou schvalování Registrace přípravků na ochranu rostlin. Jde o maximální ochranu spotřebitele samotného i životního prostředí.
Přísné předpisy byly původně vytvořeny na rostlinné jedy, které je nutno tímto způsobem velmi důsledně hlídat. I vysoké náklady nutné pro testování a následnou možnou registraci často odrazují výrobce biopesticidů. Časté problémy s udržením neměnné kvality, závislé na kvalitě rostlinného materiálu, již mnoho výrobců odradilo. I přes tyto problémy v Evropě několik odvážných firem existuje.
Asi nejvíce rozvinutý je trh v Německu, kde se tradice používání biopesticidů udržela dodnes. Funguje zde lepší informovanost a dostupnost těchto látek na trhu i pro běžného zahrádkáře. K dispozici je mnoho překladů německých knižních publikací, které právě na biologický boj proti chorobám a škůdcům upozorňují. Zde je však nutné zohlednit spolu s používáním těchto látek a užitečných organismů celkový přístup k zahradničení v zahradách. Tento boj je uplatňován především v rodinných zahradách, kde je druhová rozmanitost a možnost smíšených výsadeb, což je na velkých plochách problematické.

Extrakt z rostliny křídlatka sachalinská
Křídlatky (Reynoutria) jsou obecně původem z Japonska. U nás je tento rod zastoupen třemi druhy: R. sachalinensis, R. japonica a u nás vzniklým křížencem R. x bohemica. Jedná se o velmi invazní druhy, které byly v 19. století pěstované jako okrasné rostliny. V dnešní době se úřady snaží jejich pěstování zakázat a stávající porosty jsou nákladně likvidovány. Na druhé straně jsou to ale rostliny s vysokým výnosem sušiny využitelné jako energetické plodiny. Křídlatky lze v současnosti bezproblémově pěstovat jen na základě zvláštního povolení příslušných orgánů.
Další možností využití této rostliny je výroba extraktu. V Německu se prodává pod obchodním názvem Milsana a je používaný proti plísni okurkové (Pseudoperonospora cubensis), která je stále velkým problém při pěstování tykvovité zeleniny. Zkracuje dobu pěstování kultury, čímž snižuje i výnos. Výrobek Milsana má preventivní použití, jeho účinnost je vyšší než 55 %. U nás bohužel není zatím povolen ani volně prodejný.
Německá firma Compo GmbH (údaj z 20. března 2008) uvedla na trh fungicidní přípravek Milsana flüssig. Přestože přípravek nepůsobí přímo fungistaticky, vyvolává v rostlinách obranné reakce a má např. na padlí u okurek stejný účinek jako Benomyl.

Proti savému hmyzu
Ze semen tropické dřeviny Azadirachta indica se vyrábí výtažek Azadirachtin. Rostlina je až 30 metrů vysoký strom pocházející z oblastí jihovýchodní Asie. Plodí desátý rok po výsadbě. Výtažek se vyznačuje vysokou insekticidní účinnost na hmyz i roztoče, konkrétně na hmyz savý (mšice, třásněnky). V ČR je přípravek v procesu registrace. V zahraničí je k dostání běžně pod obchodním názvem NeemAzal T/S. Účinná látka Neem Azal T/S vniká do listů a proudí cévními svazky. Hmyz ji pozře při saní a umírá. Účinný je hlavně proti mšicím, třásněnkám, mandelince bramborové a také proti svilušce chmelové. Pro užitečný hmyz a běžně se vyskytující živočichy je přípravek šetrný.

Další rostlinné výtažky a oleje
Z květů rostliny Chrysanthemum cinerariaefolium se průmyslově připravuje extrakt zvaný Pyrethrum extract. Používá se při výrobě neselektivních insekticidních prostředků, a to jak pro domácnosti (spreje), tak i pro zemědělství. Jeho účinnost je vysoká a působí okamžitě. Pro hmyz jde o velmi účinný kontaktní jed a ničí i populace užitečných organizmů. V ČR není registrován.
Ze stromů druhu Pongamia glabra (syn. Derris indica) se vyrábí Pongam oil s insekticidními účinky proti molici skleníkové. Rostlina pochází z indického subkontinentu. V Indii se květy, listy i plody používají v lidovém léčitelství.
Z rostlin Derris spp., Lonchocarpus spp. a Terphrosia spp. se vyrábí přípravek s názvem Rotenon. Kořeny rostliny Derris elliptica obsahují insekticidně účinný isoflavonový derivát. Jedná se opět o insekticid, který není v ČR registrován.
Z dalších rostlinných výtažků jmenujme insekticid a repetent Quassia, který je výtažkem z Quassia amara a v ČR není registrován. Využívá se na ochranu proti pilatce švestkové. K potírání škůdců a chorob u rostlin se využívají i extrakty z Ryania speciosa, mazlavá draselná mýdla, přípravky na bázi Bacillus thuringiensis či rostlinné a živočišné oleje.
Řepkový olej (např. Biool, Folio) je účinný proti sviluškám, larvám molic, puklicím a některým dalším, především savým škůdcům.
Řepkový olej s lecitinem, registrovaný jako přípravek Bioton, působí proti padlí na okrasných a ovocných rostlinách a na zelenině.

Porovnání přípravků
Pokus byl založen v rámci řešené bakalářské práce na Zahradnické fakultě v Lednici
Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. V letech 2007 a 2008 proběhlo vlastní sledovaní škůdců a chorob. Na ředkvičkách (Raphanus sativus var.radicula) a salátu (Lactuca sativa) se monitorovala mšice broskvoňová (Myzus persicae) a na okurkách (Cucumis sativus) plíseň okurková (Pseudoperenospora cubensis).
Zkoušenými přípravky byly Vermitec 8C a Kuprikol 50. Metodika postupu se řídí podle platné normy EPPO (European and Mediterranean Plant). Pokus je řešen jako experimentální studie uskutečňovaná v řízených (skleníkových) podmínkách za účelem získání informací o účincích, vlastnostech a podmínkách používání přípravků na ochranu rostlin (tj. pokusy na účinnost, pokusy na fytotoxicitu).
Vysety byly dvě odrůdy salátu (´Lento´ a ´Amur´) a ředkviček (´Teko´ a ´Granát´), a to varianta s biologickým ošetřováním, s chemickým ošetřováním a kontrolní varianta. Byl sledován rozdíl v účinku působení přípravků na ochranu rostlin – biologických a chemických. Hodnocení probíhalo ve tří až pětidenních intervalech. Dvouleté výsledky ukazují srovnatelnou účinnost s běžně používanými chemickými přípravky na ochranu rostlin.

Komentáře ke článku 3

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *