Propagace českého ovoce je na vzestupu

Hradec Králové se i letos stal místem konání tradičních Ovocnářských dnů pořádaných Výzkumným a šlechtitelským ústavem ovocnářským Holovousy s. r. o. (VŠÚO) a Ovocnářskou unií České republiky. Dvoudenního lednového setkání se kromě samotných producentů ovoce a školkařských výpěstků zúčastnili zástupci výzkumných ústavů, univerzit a státní správy.

Účastníky letošních Ovocnářských dnů přivítal v kulturním centru Aldis a. s. v Hradci Králové ředitel VŠÚO Holovousy s. r. o. Ing. V. Ludvík. V úvodní řeči se zmínil o historii pořádání Ovocnářských dnů, která sahá do roku 1958 kdy se v Novém Bydžově konalo první oficiální setkání ovocnářů.
V průběhu svého vystoupení seznámil účastníky akce s posláním VŠÚO, jeho aktivitami jak na domácí, tak i zahraniční půdě, které se děje především prostřednictvím účasti zaměstnanců ústavu na mezinárodních seminářích a kongresech (např. USA, Francie, Itálie). Vyzdvihl vědecko-výzkumnou a šlechtitelskou činnost ústavu – v loňském roce proběhla registrace pěti nových odrůd třešní a jedné odrůdy slivoně. Ústav se rovněž aktivně podílí na řešení výzkumných programech Ministerstva zemědělství, v letošním roce je zapojen do devatenácti projektů. Ing. V. Ludvík se rovněž zmínil o Národním programu konzervace a využívání genetických zdrojů, který v Holovousích probíhá na ploše 27 ha v zastoupení více jak 2250 odrůdami ovocných druhů. Neméně důležitou roly zastává ústav vedle výzkumné a šlechtitelské činnosti i v oblasti poradenské a vzdělávací.

Ovocnářská unie a její aktivity
Předseda Ovocnářské unie České republiky (OUČR) J. Muška blíže seznámil účastníky setkání se strukturou OUČR, která vznikla jako svobodná profesionální organizace. Její základnu tvoří především regionální ovocnářské unie České republiky spolu s VŠÚO Holovousy. Od roku 1993 se OUČR postupně rozrostla o odborné jednotky a složky, mezi které například patří Svaz pro integrované systémy pěstování ovoce nebo Svaz skladovatelů ovoce. Ze spolupracujících institucí byly jmenována např. Agrární komora ČR, Státní zemědělský a intervenční fond, Zelinářská unie a Svaz vinařů a květinářů. Dalším bodem programu se stala propagace OUČR a informovanost obyvatel o domácí produkci ovoce. Ta je široké veřejnosti prezentována především prostřednictvím expozic na několika významných domácích výstavách, jako je Salima Brno, Flora Olomouc, Země živitelka, Zahrada Čech v Litoměřicích nebo Zemědělec v Lysé nad Labem. V loňském roce se OUČR podílela na akci nazvané Zdravá snídaně, která se konala v devíti krajských městech. Domácí pěstitelé ovoce dodali na tuto akci více jak 50 000 jablek. Více jak 109 t domácího ovoce také bylo rozdáno v rámci akce České jablko – dobrý skutek do 160 zdravotnických ústavů. Z dalších aktivit unie jmenujme například distribuci 100 000 letáků na propagaci českého ovoce, poskytující cenné informace konečnému konzumentovi o kvalitě domácího ovoce. Součástí letáku jsou například porovnání množství použitých chemických prostředků na ochranu rostlin v ovocnářství u domácích a zahraničních pěstitelů. Pěstitelé ovoce v Německu a Francii například používají ve své produkci až čtyřikrát více chemických látek ve srovnání s našimi pěstiteli. Velice pozitivní ohlas veřejnosti mají akce Slavnosti květů a plodů a Putování rozkvetlými sady, prostřednictvím kterých se veřejnost může blíže seznámit s úspěchy i problémy našich ovocnářů.
Přestože unie vynakládá maximální úsilí o propagaci a konzumaci ovoce, spotřeba ovoce v ČR mírně klesla. Zatímco v roce 2006 byla spotřeba 88,1 kg na osobu, v roce 2007 to bylo 82 kg. Mírný pokles byl zaznamená i u spotřeby jablek, z 26,6 kg na osobu v roce 2006 na 24 kg v roce 2007.

Čeští ovocnáři v Evropě
Konkurence schopnost domácích ovocnářů s ostatními evropskými pěstiteli pokulhává především z hektarovém výnosu. Zatímco zahraniční pěstitelé dosahují 30 t/ha jablek, náš průměrný výnos je pouze 19 t/ha. Důvodem nižšího výnosu je především přestárlost našich sadů, které zabírají 47 % z celkové plochy. V plné plodnosti se nachází 37 % sadů, na začátku plodnosti 12 % a 7 % plochy zabírají mladé sady. Dalším krokem ke zvýšení výnosu je změna odrůdové skladby našich sadů. Zatímco v minulosti se upřednostňovaly výsadby rezistentních odrůd v současných výsadbách musíme mít především zastoupení světového sortimentu odrůd, jako je tomu v Nizozemsku nebo Polsku. Dalším krokem, který napomůže naší konkurenceschopnosti je snížení nákladů na výrobu, které mohou klesat se zaváděním nových technologií do výroby – pěstováním nízkých tvarů na slabě rostoucích podnoží se nám výrazně sníží náklady na sklizeň daného ovoce. Přestože skladovací kapacity v ULO se z 5 000 t v roce 1997 rozšířily na dosavadních 25 000 t, stále nepokrývají kapacitní potřeby pro skladování domácí produkce. Uspokojení poptávky skladovacích prostor by vyřešilo rozšíření skladu s ULO na 50 000 t ovoce. Naskladnění jablek u pěstitelů a skladovatelů z výnosů loňské sezóny je 41 333 t, což je o proti pětiletému průměru o 31 % nárůst a ve srovnání s loňským uskladněním zásob dokonce o 74 %.
Nemalou roly v postavení českých ovocnářů v EU hrají také odbytové organizace, prostřednictvím kterých se výroba jednotlivých pěstitelů na trhu nabízí jako produkt jedné firmy. V současné době je v ČR sedm odbytových organizací a se zvyšujícím se ovládání trhu obchodními řetězci narůstá jejich důležitost.

Diskutovaná témata
Na problematikou minoritní registrace pesticidů v ovocných plodinách upozornil tajemní OUČR Ing. M. Ludvík. S rozvojem integrovaný systémů pěstování ovoce rostou požadavky na přípravky, zejména na jejich účinné látky a šetrnost k životnímu prostředí. Firmy bohužel nejsou ochotni investovat do výzkumu nových účinných látek a to zejména v oblasti fungicidů. Z celkového počtu 40 registrovaných insekticidů pro jabloně je pouze 17 povolených pro integrovanou produkci, u slivoní je to z 32 přípravků pouze deset a z celkového počtu sedmi přípravků u rybízu jsou to dva. Možným řešením pro rozšíření přípravků vhodných pro integrovanou produkci je :
– registrace přípravků s novými účinnými látkami,
– registrace přípravků registrovaných v jiných zemích EU,
– rozšířené použití již registrovaného přípravku.
Přestože OUČR v průběhu prosince 2007 a ledna 2008 podala žádost na SRS a Státní zdravotní ústav a Ministerstvo zdravotnictví o rozšíření použití 23 přípravků, teprve až po třinácti měsíčního jednání se dá předpokládá, že by se v průběhu letošního roku rozšířila řada pesticidů o dva nové přípravky – Teldor 500 SC do porostů broskvoní a nektarinek proti monilióze a Roundup Rapid do porostů broskvoní proti plevelům.
Přípravků na ochranu rostlin se také týkala přednáška Ing. P. Mináře, Ph.D., ze SRS Brno, který seznámil posluchače se stavem projednávání a dopady nových předpisů EU v této oblasti. O možnosti čerpání podpory z Programu rozvoje venkova na modernizaci zemědělských podniků, zahájení činnosti mladých zemědělců, ekologické zemědělství a integrovanou produkci ovoce přijela do Hradce poreferovat Ing. Ivana Holá z MZe ČR. Ing. M. Mistr, Ph.D., z MZe ČR se ve přednášce věnoval Cross Compliance – kontroly podmíněnosti, která bude v ČR probíhat v několika vlnách. Zaměřil se především na jejich postupech a vyhodnocování. Velká pozornost byla na letošních Ovocnářských dnech věnována dětské výživě. O průběhu a výsledcích projektu Integrované produkce jablek vedoucí k získání bezpečné suroviny pro výrobu dětské výživy hovořil Ing. M. Lánský z VŠUO Hlovousy. Roční potřeba jablek na produkci dětské výživy je 6 500 t jablek, přičemž celková bioprodukce jablek v ČR je devětkrát nižší. Z testovaných odrůd byly pro tento rok zařazeny do poloprovozních zkoušek výroby protlaku následující odrůdy jablek ´Luna´, ´Opál´, ´Topaz´ a ´Sirius´. O zdravé výživě rovněž pojednávala přednáška Jany Urbanové z VŠCHT Praha, týkající se cizorodých látek v potravním řetězci člověka. Odborným přednáškám byl věnován i druhý den Ovocnářských dnů. V dopoledním bloku vystoupil například Doc. Ing. J. Polák, DrSc., z VÚRV v. v. i., Praha s výsledky hodnocení švestky domácí ´Honey Sweet´s transgenní rezistencí k viru šarky švestky. V odpoledním bloku představil Dr. K. Rutkovski z ISiK Skierniewice z Polska moderní způsoby skladování jablek a hrušek. Neméně zajímavé byly výsledky chemické probírky u jabloní prezentovány Ing. J. Kosinou, CSc., z VŠÚO Holovousy nebo hodnocení uchovatelnosti plodů švestek ve velmi nízké kyslíkaté atmosféře Prof. Ing. J. Goliášem, DrSc., z MZLU Brno.
V rámci konání ovocnářských dnů se prezentovalo více jak padesát firem. Návštěvníci akce tak měli jedinečnou příležitost se blíže seznámit s nabízenými produkty a službami.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *