Promlčení v podnikatelské praxi

Ve vztazích mezi podnikateli občas dojde k tomu, že odběratel má problém se včasným zaplacením dodaného zboží nebo služby. Solidní dlužník by se měl v takovém případě ozvat sám (ideálně s předstihem), sdělit dodavateli, že mu momentální situace neumožňuje zaplatit včas, a navrhnout způsob řešení (např. posečkání se zaplacením nebo splátkový kalendář). Z naší praxe však vyplývá, že část dlužníků své dluhy neřeší, případně s dodavatelem ani nekomunikuje. Někdy pomůže výzva k zaplacení dluhu sepsaná advokátem, jindy nezbude než se obrátit na soud. Dodavatel by však neměl s vymáháním své pohledávky za odběratelem nadmíru otálet, aby se nestala promlčenou.

Promlčení je tradičním právním institutem. Mimo jiné i z důvodu ochrany právní jistoty zajišťuje, že nebude docházet k situacím, kdy se např. věřitel domáhá zaplacení dluhu po nepřiměřeně dlouhé době. Čas je totiž také jednou ze skutečností, která má vliv na naše práva a povinnosti. V promlčení bychom také mohli nalézt odraz staré právní zásady, že práva náležejí bdělým. Občanský zákoník k promlčení uvádí, že nebylo-li právo vykonáno v promlčecí lhůtě, promlčí se a dlužník není povinen plnit. Plnil-li však dlužník po uplynutí promlčecí lhůty, nemůže požadovat vrácení toho, co plnil.*

Mgr. David Šupej,

Mgr. Tomáš Liškutín,

AK Tomáše Liškutína

Celý text článku naleznete v časopisu Zahradnictví č. 12/2016.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *