Proliferace jabloní je stále aktuální

Proliferace jabloní je stále aktuálním problémem nejen v České republice, ale i v celé Evropě. Projevy příznaků tohoto onemocnění způsobují znehodnocení úrody a vysokou hospodářskou škodlivost. Proto je zařazena mezi škodlivé organizmy ovocných druhů a nesmí být přítomna v certifikovaném množitelském materiálu jabloní.

Zavedení molekulárních metod PCR umožňuje rychlý způsob diagnostiky přítomnosti této fytoplazmy při ověřování zdravotního stavu matečnic.

Proliferace jabloně (Apple proliferation) byla jako anomálie popsána již na počátku 20. století a původně byla považována za fyziologické onemocnění. Její infekční původ byl zjištěn až v 50. letech v Itálii. Zprvu byla považována za virózu. Později byla nalezena tělíska podobná mykoplazmám (tzv. MLO organizmy) a dle nejnovějšího názvosloví je proliferace jabloní zařazena mezi fytoplazmy. Je geneticky příbuzná s odumíráním hrušní (pear decline) a evropskou žloutenkou peckovin (ESFY).
V literatuře je podrobně popsána symptomatika tohoto onemocnění (metly v horní třetině jednoletých výhonů, zvětšené palisty v úžlabí řapíků, nápadná maloplodost a snížení odolnosti vůči některým houbovým chorobám, zvláště padlí jabloňovému). Zcela nesporná je její vysoká hospodářská škodlivost, zvláště v době, kdy dochází k šokovému projevu příznaků a znehodnocení úrody. Nebezpečná je i další vlastnost této choroby – přecházení do latentního stavu a variabilní, někdy i několikaleté období latence od infekce rostlin do projevu prvních příznaků. V té době může být nemocný strom vydatným zdrojem infekce pro další z něho množené rostliny. V mnoha zemích bylo zjištěno, že experimentálně infikované plodné stromy nebyly vizuálně postiženy po dobu 5 a více roků po infekci. Jsou známé případy, kdy se symptomy objeví pouze v tzv. šokovém stadiu a ne u všech infikovaných stromů. Někdy po 3 – 6 letech trvání zmizí, aby se později znovu objevily. Příznaky se mohou projevit záhy po provedení hlubšího řezu. Zatím nebyla objevena žádná souvislost mezi projevy příznaků či jejích sílou a citlivostí jednotlivých odrůd. Navzdory existujícímu velkému množství literárních údajů, mnohdy velmi rozporných, nebyla nalezena žádná odolná nebo alespoň tolerantní odrůda jabloní.
Další nepříznivou vlastností proliferace jabloní je variabilní rozložení infekčního činitele v různých částech stromu, čili nesystémový charakter onemocnění. To souvisí s kolísáním přítomnosti fytoplazmy v různých částech stromu v průběhu roku. Tyto vlastnosti, respektive jejich znalost, jsou důležité pro stanovení nejoptimálnějšího období roku (i části rostliny) pro diagnostické testování množitelského materiálu na přítomnost tohoto onemocnění. Během celého roku, a především v zimě, jsou částice fytoplazmy soustředěny v kořenech, bez ohledu na projev nadzemních příznaků. Reinvaze do nadzemních částí nastává v předjaří a pozvolna se zvyšuje až do pozdního léta a začátku podzimu. K částečné degeneraci částic fytoplazem dochází opět v prosinci. Projev příznaků ovlivňují i teploty. Již při kolem + 30 oC dochází k inhibici částic. V kořenech je však možné je nalézt i při – 20 oC.
Již v prvních pracích o této chorobě byly zkoumány různé cesty jejího šíření. Je nesporné, že nejsnadnější cestou je vegetativní množení, tj. očky, rouby a nemocnými oddělky podnoží. Proliferaci jabloní byla věnována pozornost v rámci vývoje certifikačního programu, na kterém se podílel i VŠÚO Holovousy s.r.o. v letech 2001 – 2004. Cílem výzkumu bylo, ve spolupráci s referenčními laboratořemi katedry buněčné biologie a genetiky PřF UP v Olomouci a UMBR ČAV v Českých Budějovicích, propracovat rychlé a spolehlivé metody rutinního testování přítomnosti této fytoplazmy molekulární metodou PCR (polymerase chain reaction). Zavedení této metody umožňuje rychlý způsob detekce fytoplazem při ověřování zdravotního stavu matečnic v rámci certifikace rozmnožovacího materiálu (dle vyhlášky 147/2004 Sb.).

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *