Produkci ovoce opět negativně ovlivnilo počasí

Celková sklizeň ovoce v České republice v roce 2009 dosáhla 417,5 tisíce tun (tj. meziroční 2% zvýšení). Sklizeň v produkčních sadech, které mají rozhodující význam pro pěstování ovoce, dosáhla objemu 178,1 tisíc tun. Nejvíce se zvýšila produkce švestek, meruněk a hrušek, naproti tomu produkce jablek, broskví a rybízů byla nižší. Rozhodující podíl na celkové produkci ovoce měla jablka (62 %), jejich sklizeň v celkovém objemu 258,9 tisíc tun byla o 5,5 % nižší než v roce 2008. Ve vztahu k pětiletému průměru let 2004 – 2008 byla však vyšší o 4 %. Množství sklizených jablek v ČR se podílelo přibližně 2 % na sklizni jablek v zemích EU.

Produkci ovoce v roce 2009 negativně ovlivnilo mimořádně vysoké poškození krupobitím, které zasáhlo různou intenzitou všechny významnější pěstitelské lokality. V důsledku toho byl velký podíl jablek určených pro průmyslové zpracování, o které byl však kvůli krizi ve zpracovatelském průmyslu minimální zájem. Sklizeň ovoce v zahrádkách a v extenzivních sadech byla průměrná, kvalita plodů byla však nízká.
Produkce ovoce v roce 2010 byla očekávána asi o 20 % nižší než v roce 2009. Důvodem bylo zejména deštivé a chladné počasí v době kvetení stromů a vyšší výskyt houbových chorob, což se odrazilo především v nízké sklizni konzumních jablek, hrušek, meruněk a švestek nejen v České republice, ale i v dalších zemích Evropské unie (např. Polsko, Belgie, Německo, Nizozemsko a Itálie).
Celková výměra ovocných sadů v České republice v roce 2010 dosáhla 22 776 ha, z toho 17 777 ha představovaly produkční sady. Podíl přestárlých sadů vykazuje v posledních letech mírně klesající trend – ze 49,7 % v roce 2006 na 46,1 % v roce 2010. Zvýšila se meziročně plocha sadů v plné plodnosti o 33 ha a v roce 2010 se na celkové výměře produkčních sadů podílelo 36,2 %. V období let 1995 – 2010 bylo v České republice nově vysázeno 9 607 ha produkčních ovocných sadů, z toho s podporou v rámci dotační politiky státu 8 326 ha.

Finanční vyjádření sklizně ovoce
V roce 2009 se ceny zemědělských výrobců (CZV) ovoce opět meziročně výrazně snížily (o 24 %), a to především u průmyslových a konzumních jablek, hrušek, meruněk, broskví a nektarinek, k nárůstu ceny došlo pouze u černého rybízu. Světová krize a vyšší zásoby jablek v zemích EU ze sklizně roku 2008 způsobené tím, že se jablka nepodařilo včas vyskladnit, způsobily, že jablka ze sklizně 2009 se v ČR prodávala za cenu nižší, než činí jejich výrobní náklady. Krize rovněž výrazně srazila poptávku po ovoci na zpracování. Jednalo se zejména o višně, rybíz a moštová jablka, lepší situace byla u třešní, hrušek a meruněk. CZV ovoce určeného pro zpracovatelský průmysl klesly v roce 2009 pod úroveň cen roku 1989. V roce 2010 se situace mírně zlepšila. Došlo ke zvýšení CZV u višní vlivem nízké úrody višní v celé Evropě. Velký nárůst cen zaznamenaly meruňky, mírný nárůst ceny broskve a švestky. Červený rybíz je jedinou komoditou, kde zůstaly nízké ceny z minulého roku i letos. O tento produkt je minimální zájem a tak řada firem plochy ani nesklízela a uvažuje o ukončení pěstování tohoto ovoce.
Tržby za celkovou produkci ovoce v roce 2009 klesly v porovnání s předchozím rokem o 8 % a dosáhly 1,6 miliard Kč. Produkce ovoce z produkčních sadů byla zrealizována za necelých 1,0 miliardu Kč (tj. meziroční pokles o 11 %), přičemž tržby za jablka činily 598,6 mil. Kč, což představuje 16% meziroční pokles. V porovnání s předchozí sezónou 2008/09 došlo v sezóně 2009/10 k nejvýraznějšímu propadu tržeb za produkci červeného rybízu, višní a broskví. Vzhledem k vyšší sklizni se tržby zvýšily za produkci hrušek, meruněk a černého rybízu.
Tržby za produkci ovoce z extenzivních sadů v sezóně 2009/10 zaznamenaly mírný pokles na 0,7 mld. Kč, což je snížení o 2 %. Jablka sklizená z těchto sadů byla zrealizována za 147,3 mil. Kč, což je 14% meziroční pokles.

Dovoz a vývoz
V roce 2009 se do České republiky dovezlo 541,1 tisíc tun čerstvého a sušeného ovoce v hodnotě 10,2 miliardy Kč, přičemž dodávky ovoce z ostatních zemí EU meziročně vzrostly o 10 % na celkových 335,6 tisíc tun a na celkovém objemu dovezeného ovoce se podílely 62 %. Nejvíce se k nám dovážela jablka, dále pak banány, mandarinky, pomeranče, stolní hrozny, broskve a nektarinky. Mezi největší dodavatele patřilo tradičně Španělsko (91,0 tis. t) a Itálie (70,3 tis. t), dále pak Německo (48,7 tis. t), Francie (39,0 tis. t), Polsko (20,6 tis. t) a Řecko (19,3 tis. t). Dovoz ovoce z těchto zemí představoval 86% podíl na celkovém objemu dovezeného ovoce v tomto roce ze zemí EU. Dovoz ovoce ze třetích zemí v roce 2009 meziročně klesl téměř o 14 % na 203,7 tisíc tun. Dovážely se zejména banány, citrusové ovoce, ananas, mandle a arašídy. Největšími dodavateli tohoto ovoce byly Ekvádor, Turecko, Kolumbie, Kostarika, Jihoafrická republika, Kamerun a Argentina.
Vývoz čerstvého a sušeného ovoce z ČR včetně reexportu v roce 2009 dosáhl 146 tisíc tun v celkové hodnotě 2,3 miliardy Kč, což je meziroční nárůst o 4 %. Toto zvýšení bylo způsobeno zejména vyšším vývozem jablek konzumních i pro zpracování, dále vyšším vývozem třešní, broskví a červeného rybízu. Export ovoce do zemí EU vzrostl meziročně o 3 % na 145,1 tisíc tun, což představuje 99,4% podíl na celkovém objemu vyvezeného ovoce. Nejčastěji směřoval hlavně na trh Slovenska, Německa, Rakouska a Rumunska. Vývoz do třetích zemí v objemu 867 tun směřoval hlavně do Švýcarska (488,8 t), Ruska (236,8 t), na Ukrajinu (83,3 t) a Chorvatska (35,6 t), kam byla vyvezena zejména jablka, hrušky, třešně, višně, dále arašídy a lískové oříšky.
Celková bilance zahraničního obchodu ČR s čerstvým a sušeným ovocem je stále vysoce pasivní a od roku 1996 se udržovala s malými ročními výkyvy na přibližně stejné úrovni. V roce 2008 došlo k poklesu deficitu o 1,2 % z hlediska hmotnostního, avšak z hlediska finančního došlo k meziročnímu nárůstu o více jak 22 %. Důvodem bylo posílení kurzu koruny vůči euru. V roce 2009 pokračoval trend poklesu deficitu, a to o 1,1 % z hlediska hmotnostního a o 8,6 % z hlediska finančního. K výraznějším ročním výkyvům dochází u bilance zahraničního obchodu ČR se zpracovanými výrobky z ovoce. V roce 2008 se zvýšil deficit z hmotnostního hlediska o 8 % a z finančního dokonce o 44 % v porovnání s předchozím rokem. V roce 2009 došlo k meziročnímu poklesu o 3,2 % z hmotnostního hlediska a z finančního naopak k poklesu o 13,7 %.

Produkce ovoce v zemích EU
Produkce ovoce v Evropské unii dosáhla v roce 2009 mírně vyšší úrovně než v předchozím roce (40 mil. tun). V zemích EU 15 meziročně vzrostla o 1,5 % na 32,5 milionů tun, zatímco v nových členských zemích klesla o 3,8 % na 7,5 milionů tun. Největší nárůst produkce ovoce byl zaznamenán v Itálii a Řecku, nejvýraznější propad ve Španělsku, Polsku a Maďarsku.
Nepříznivý průběh počasí během, ale zejména po odkvětu ovocných stromů a následně suché léto roku 2010 negativně ovlivnily rovněž sklizeň jablek v Evropě. Celková produkce jablek v zemích EU se očekávala druhá nejnižší za posledních deset let v objemu 9,9 milionů tun, což je 11% meziroční pokles a 7% v porovnání s průměrem posledních tří let. V Polsku byla sklizeň jablek ve výši 1,98 milionů tun nejnižší za posledních 10 let, kromě roku 2007, kdy byla úroda jablek poškozena silnými jarními mrazy, a produkce jablek v Německu bude nejnižší od roku 2003. Produkce hrušek v Evropě dosáhla v roce 2010 pravděpodobně nejnižší úrovně za posledních 20 let vlivem chladného vlhkého jara a suchého léta. Z hlavních producentů hrušek jen Španělsko očekávalo vyšší sklizeň, avšak v porovnání s nízkou sklizní roku 2009.
Sklizeň třešní v roce 2010 v evropských zemích se značně liší. Zatímco Turecko, největší světový producent třešní, podle červnových odhadů predikovalo loňskou sklizeň téměř stejnou jako v roce 2009, Itálie očekávala úrodu vyšší a Španělsko naopak asi o 30 % nižší.
V Itálii však silné bouře s krupobitími na konci května způsobily značné škody v hlavních producentských regionech (ztráty mezi 30-50 %), což mohlo zredukovat úrodu až o 20 %. Ve Španělsku únorové záplavy zredukovaly produkci o cca 30 % v porovnání s hojnou sklizní třešní v roce 2009 (93 tisíc tun)
Produkce meruněk měla podle květnových odhadů dosáhnout v roce 2010 téměř stejné úrovně jako v roce 2009, tj. cca 538 tisíc tun. V Itálii, která je největším producentem meruněk v jižní Evropě, se počítalo se sklizní vyšší o 5 % než v předchozím roce. Vzhledem k tomu, že se pěstební plochy neměnily, nárůst se přičítá vyšším výnosům. Druhým největším pěstitelem meruněk je Francie, kde se v roce 2009 sklidilo rekordní množství meruněk, loni se však očekával 10% pokles, a to především u pozdních odrůd. Podobně jako ve Francii očekávali i ve Španělsku nižší sklizeň, což bylo způsobeno zejména nepříznivým deštivým počasím v jarních měsících.

Vzestupná tendence Maďarska
Úroda broskví a nektarinek byla v roce 2009 vyšší o 3 % a meruněk o 9 % z důvodu vysokých sklizní v Řecku, Španělsku, Francii a Itálii. Produkce třešní, višní, švestek a červeného rybízu byla v roce 2009 oproti předchozímu roku vyšší, a to zejména v Německu, Dánsku a Španělsku, nižší sklizeň višní se projevila v nových členských zemích. V roce 2009 se v evropských zemích vyprodukovalo cca 400 tisíc tun višní, přičemž 10 – 15 % úrody nebylo vůbec sklizeno. Sezóna v roce 2009 byla označena jako katastrofická – opakovala se vysoká úroda višní v Evropě, ale spotřeba klesala a konkurenční vztahy se zostřily, což mělo za následek propad cen až na nejnižší úroveň předchozích let. Vzniklé ztráty zrychlily klučení sadů, hlavně v Německu a Polsku. Naproti tomu Maďarsko expandovalo (v posledních čtyřech letech se výsadby višní velmi rozšířily a činily 10 500 ha) a díky výhodě časné zralosti obsadilo trhy. Maďarsko v posledních letech ukazuje vzestupnou tendenci v pěstování ovoce. Plochy ovocných sadů od roku 2004 expandují, v roce 2009 dosahovaly 76 340 ha, tj. o 5 % více oproti roku 2004. Výjimku tvoří např. jablka, broskve, švestky a také maliny, jejichž plochy jsou léta na ústupu. Celková produkce ovoce činila v roce 2009 podle dostupných informací 893 tisíc tun (tj. 4% meziroční pokles), přitom úroda jablek, švestek a višní byla nadprůměrná (+ 9 % nad průměrem let 2004 – 2008).
Polsko se ukázalo jako silná konkurence (vzhledem k nízkým výrobním nákladům), i když zde plochy višní rok od roku klesají a dnes dosahují 30 tisíc ha. V důsledku chladného a deštivého počasí v první polovině roku 2010 se očekávala v Evropě nejnižší sklizeň višní za poslední roky. Zasaženy byly všechny pro trh důležité produkční oblasti s předpokládanou ztrátou 30 – 40 % v porovnání s rokem 2009. Ve střední Evropě se odhadovala celková sklizeň višní v objemu 250 tisíc tun.

Produkce ovoce na Slovensku
Produkce ovoce v roce 2009 dosáhla 69 086 tun, což je v porovnání s rokem 2008 o 8,7 % méně. Nejvíce klesla sklizeň malin, vlašských ořechů a hrušek. Úroda jablek, které představují 72% podíl na celkové produkci ovoce, se snížila o 9 %. Dovoz ovoce na Slovensko v roce 2009 oproti roku 2008 klesl o 3,4 % na 255,3 tisíce tun a byl tak třetí nejvyšší od roku 1994. Nejvíce se dovážely banány, citrusové ovoce, jablka a hrušky. Mezi nejvýznamnější dovozce patřila Itálie, Španělsko a Německo. Vývoz ovoce meziročně klesl o 32 % na 51,5 tisíc tun, největší podíl na tomto poklesu měla (kromě jižního ovoce) zejména jablka, švestky, stolní hrozny, třešně a višně. Vývoz ovoce ze Slovenska směřoval především do České republiky (44,2 % celkového vývozu čerstvého ovoce), dále do Maďarska (30 %) a Francie (5,3 %).

Podle situační a výhledové zprávy MZe ČR „Ovoce“ (říjen 2010) zpracovala Jana Klečková

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *