Produkce hroznů a vína u nás

Od začátku devadesátých let minulého století jsou vinohradnictví a vinařství rozvíjejícími se obory. Rostou plochy vinohradů a stále častěji se naše vína uplatňují na zahraničních výstavách. Povětrnostní podmínky během roku 2010 neprospěly ani vinné révě. Po několika velmi úspěšných ročnících se v loňském roce sklidilo méně hroznů. Kvalita vína by ovšem měla být dobrá.

Produkce hroznů a výroba vína je doménou Moravy, konkrétně oblastí mikulovské, slovácké, velkopavlovické a znojemské. Přibližně pět procent vína se vyprodukuje v Čechách. Jak zaznělo na tiskové konferenci, kterou na začátku října uspořádal Český statistický úřad, v České republice převažují mezi producenty vína malé farmy. Často se jedná o nezemědělské podniky. Naopak u velkých podniků zabývajících se pěstováním hroznů je toto zaměření spíše okrajové a mezi hlavní činnosti nepatří. Vyplývá to z šetření o vinících, které ČSÚ představil na zmíněné tiskové konferenci. Účelem tohoto šetření je aktualizace údajů o vinařích a v neposlední řadě naplnění legislativních požadavků EU, která tyto údaje požaduje. Sledování probíhá jednou za deset let a Česká republika se ho od svého vstupu do Eropské unie zúčastnila poprvé. Na konci minulého roku bylo v registru vinařů s plochou nad 0,1 ha vinic evidování 11 583 subjektů.

Věková struktura vinic
Celková plocha vinic v současné době mírně přesahuje hranici 16 tis. ha. V roce 1950 to nebylo ani šest tisíc hektarů a ještě na konci devadesátých let minulého století to bylo přibližně 10 tis. ha. „Je patrné, že plochy vinic se u nás i nadále zvyšují,“ připustil Ing. Jiří Hrbek, ředitel odboru statistiky zemědělství, lesnictví a životního prostředí ČSÚ „Rozhodně tento nárůst není tak velký jako v sousedním Rakousku nebo Německu.“
Český statistický úřad v rámci šetření zjišťoval mimo jiného také věkovou a odrůdovou skladbu českých vinic. Téměř polovina porostů (45 %) v ČR je dvacet nebo více let stará. „Oproti hlavním evropským producentům jsou naše vinice starší, doplnil Ing. Hrbek. Neznamená to ovšem že by tyto porosty bylo nutné v nejbližší době vyklučit. Rostliny jsou nejproduktivnější ve věku od 10 do 15 let. Vinohradníci a vinaři nesledují jen produktivitu, ale i kvalitu produkce, připomněl Ing. Hrbek, a tak pěstitelé uměle snižují výnos připadající na jednu hlavu.
Ve statistice se výrazně ukazuje státem podporované zakládání porostů révy před vstupem České republiky do EU. Téměř šest tisíc (36 %) hektarů je ve věku od tří do devíti let. Nejmladší porosty do tří let mají čtyřprocentní podíl z celkové výměry.
Z popisovaného šetření vyplývá, že v roce 2009 se na téměř čtyřech procentech plochy produkovaly hrozny podle zásad ekologického zemědělství. Ekologičtí vinaři tvoří asi 2,4 % ekologických zemědělců.

Odrůdová skadba
V poslední době dochází ke změně podílu bílých a modrých odrůd. Na konci devadesátých let zabíraly bílé odrůdy téměř čtyři pětiny (79 %) ploch. V roce 2009 to již bylo méně než dvě třetiny (64 %). Z bílých odrůd pěstují zemědělci nejvíce Müller Thurgau a Veltlínské zelené. Rozlohu tisíc hektarů ještě přesahují Ryzlink rýnský a vlašský. U modrých odrůd tuto hranici překonávají dvě odrůdy – Svatovavřinecké a Frankovka. Až za nimi jsou Zweigetrebe , Rulandské modré a Modrý portugal.

Celý text článku naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví č. 2/2011.

Text Petr Hezký, foto archiv redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *