Proč jsou polská jablka tak levná?

Během posledních let jsem několikrát navštívil Polsko. Protože se profesionálně zabývám výrobou a distribucí ovoce, směřovaly moje cesty do hlavních ovocnářských oblastí. Soustředil jsem se zvláště na otázku, proč je možné prodávat polské ovoce, zejména jablka, u nás za tak nízké ceny.

Farmy na venkově
Především je třeba se podívat na strukturu zemědělství, která v Polsku přetrvává již po staletí. Polsko nikdy nepostihla kolektivizace a soukromá zemědělská malovýroba má historicky nepřerušenou tradici. Základem zemědělské výroby je rodinná farma o velikosti 3 – 8 hektarů půdy. Většina takovýchto hospodářství má za úkol především samozásobení základními potravinami (brambory, obilí, mléko, vejce, vepřové maso a drůbež), dalším úlohou je pěstování tržní plodiny, umožňující rychlé a efektivní získání peněz (jahody, maliny, rybízy, borůvky, ostružiny, případně i další plodiny jako houby, květiny, zeleninu, atp.), nakonec najdeme na takovéto farmě hlavní plodinu danou specializací farmy.
V každé vesnici je jedna nebo několik farem větších s výměrou 10 – 50 ha či velkých obhospodařující 50 až několik tisíc hektarů, které se specializují na jednu, nebo několik plodin typických pro danou oblast. Takové farmy jsou hlavními sezónními zaměstnavateli i zdrojem nových poznatků a informací pro celé okolí. Jsou na ně navázány školy, výzkumné instituce a další různé školící a vzdělávací instituce, které jsou plně či částečně financovány státem. Představitelé větších a velkých farem pravidelně vyjíždějí do světa i několikrát do roka, odkud přivážejí nejnovější poznatky z oboru a předávají je do širokého okolí. Poznatky se nejdříve předávají ústně při práci na farmě, samozřejmě i s názornou ukázkou, později se zpracují a publikují v některém z mnoha odborných časopisů. Byl jsem osobně velice překvapen odborným vzděláním všech zaměstnanců farmy s nimiž jsem mluvil, a včetně znalostí o českém ovocnářství a českém trhu s ovocem.
Největší ovocnářské oblasti se nacházejí jihovýchodně od Varšavy v povodí řeky Visly. Není výjimkou, že ujedete 100 km mezi samými ovocnými sady.
Většina ovocných sadů v Polsku je velice vzorně udržovaných. Minimálně 50 % osázených ploch je ve stáří do pěti let. Z toho lze usuzovat, že produkce ovoce v Polsku nadále poroste. Zajímavé bylo sdělení, jaké hektarové výnosy ovoce zajišťují rentabilitu. Tak například u jabloní je to 40 – 60, černého rybízu 6 – 10 , červeného 8 – 14, višní 15 – 25 a švestek 15 – 30 tun z hektaru. Zemědělci, kteří nedosahují těchto výnosů, nejsou schopni konkurence, ekonomicky se vyčerpávají a proto se svou činností převážně končí. O zpustlé sady nemá nikdo zájem a postupně zarůstají náletem divokých stromů. Lepší než vyklízet přestárlý a zpustlý sad je získat volnou plochu.
Technika je slabou stránkou
Více než polovina ovocných výsadeb, které jsem viděl je vybavena závlahou. O co lépe vypadají výsadby, o to hůře jsou zemědělci vybaveni technikou. U velkých a větších firem je situace odlišná. Zde je technická vybavenost, o které se nám může jen zdát. Rodinná farma vlastní většinou dva traktory různého stáří, slušný mulčovač a postřikovač (rosič). Většina sklizňových prací, včetně veškeré manipulace je prováděna ručně. Pouze asi 50 % rybízu a nepatrná část višní a švestek sklízí u našich severních sousedů mechanizovaně. Také řez a výsadba je prováděna výhradně ruční. Velmi žalostné je vybavení rodinných farem sklady. Převážně se jedná o různě upravené stodoly či kolny. Za luxus se považuje chlazení, sklady s upravenou atmosférou vybudovali jen nejlépe hospodařící sadaři. Není výjimkou vidět venku u domu hromady velice kvalitních jablek zakryté slámou. Přepychem je používání celodřevěných velkoobjemových beden. Jablka se většinou skladují v dřevěných bednách do kterých se vejde přibližně 25 kg jablek (stejné, do nichž sklízí). Tržní úpravu si provádí každý sám, stejně jako prodej.
Změny nastávají i ve způsobu prodeje
Prodej je hlavní výsadou a posezónní prací mužů. Nejvíce obchodů se uskutečňuje na různých tržištích a v tržnicích. Jablka i ostatní ovoce se prodává přímo z ložné plochy automobilu. Například v tržnici u Varšavy jsem napočítal asi 500 malých nákladních automobilů (Žuků) ze kterých se prodávala pouze jablka. Muži, prodejci mohou na tržnici strávit i celý týden, než ovoce prodají. Většinou spí na korbě nákladního vozu, k čemuž mají vozidlo různě zateplené a uzpůsobené. Stejně se prodává ostatní ovoce, zelenina, květiny, houby, atd. Na těchto tržištích také nakupují obchodníci uvádějící ovoce do obchodní sítě.
Teprve s nástupem obchodních řetězců v posledních letech, začínají prvovýrobci vytvářet různé spolky pro jejich zásobování v požadovaném třídění a balení. Také zákazníci z Ruska, kterých je zde mnoho, vytvářejí tlak na soustředěnou nabídku velkých partií kvalitních jablek. Za tímto účelem vznikají odbytové organizace sdružující prvovýrobce a budující třídící a odbytová centra. Nákup jablek na vývoz zajišťují specializované obchodní kanceláře, zprostředkovatelské firmy nebo velcí producenti v rámci vesnice. Vyhledávání kontaktů mimo zaběhlá pravidla vzbuzuje nedůvěru a takovýto obchodník je všeobecně považován za podezřelého. Sdružování prvovýrobců většinou nepřesáhne oblast několika málo sousedních vesnic. Vesnicí se rozumí obec podél silnice o 2 – 5000 obyvatelích. Podobně se odbývá i letní ovoce. V hlavních produkčních oblastech ovoce je také soustředěn zpracovatelský a konzervárenský průmysl. Zpracovatelské firmy, v zájmu zabezpečení surovinu pro výrobu, vytvářejí s prvovýrobci také různá sdružení. Hlavním důvodem je zálohová platba za budoucí surovinu.
Obrovská produkce školkařského materiálu
V produkčních oblastech se kromě pěstitelů také nacházejí menší, ale hlavně velké ovocné školky produkující až několik set tisíc velice kvalitních ovocných stromků. Samozřejmostí je atest o zdravotním stavu. Výchozí materiál pochází zejména z Holandska, kam se také velká část školkařského materiálu vyváží. Přes pro nás nepředstavitelné množství vyprodukovaného školkařského materiálu se ho pouze necelá polovina uplatní na polském trhu. V době sklizně pracuje v produkčních oblastech mnoho zahraničních dělníků, zejména z Běloruska, Ukrajiny a Ruska. Běžná cena pracovní síly je 4 zl. /hod.
Co dělá stát pro zemědělce
Zásadní a podstatný rozdíl v přístupu státu k zemědělcům je v tom, že neodvádí ani za sebe, ani za zaměstnance žádné odvody. Pouze v rámci „odborové“ organizace jsou všichni sociálně a zdravotně pojištěni za paušální roční poplatek. V polském zemědělství ještě dnes pracuje až 30 % práceschopného obyvatelstva, z toho většina v malých rodinných farmách. Na příjmech z malé farmy je většinou finančně závislá celá rodina, protože kromě sezónních výdělků jiné příjmy nemá. Dalším ústupkem státu zemědělcům je, že nevedou žádné účetnictví a tudíž neodvádí žádné daně. Evidence tržeb je pouze formální, význam má jen ve vztahu k DPH. Další podpory stát většinou zemědělcům neposkytuje, ale výše uvedené úlevy mají větší hodnotu než náš složitý dotační systém a navíc vytváří ohromný stimulační účinek.
Rychlá adaptabilita
Výhodu spatřuji i v ohromné adaptabilitě polského zemědělství. Pokud se na trhu objeví komodita, která je úspěšná a její poptávka převyšuje nabídku, polští zemědělci velice rychle zareagují a vzniklou nerovnováhu okamžitě vyrovnají. Například v posledních dvou letech se objevila poptávka po tmavých velkých třešních. Polští zemědělci zareagovali tak, že během těchto dvou let zdesetinásobili výměru sadů s tímto ovocem. Stejná situace je u malin, borůvek, atp. Rychlá adaptabilita polského zemědělství působí i opačně v případě plodin, o které není zájem. Rychlost adaptace je dána rozdrobeností zemědělství. Změna malé výměry jedné plodiny u několika tisíc hospodářství znamená velice podstatnou změnu pěstované plochy dané plodiny v celém Polsku. Z toho důvodu spatřuji obrovský potenciál polského zemědělství právě u plodin náročných na pracovní sílu. Naopak plodiny umožňující vysoký stupeň mechanizace a automatizace mohou mít v rámci evropského trhu velké konkurenční problémy.
I pro Poláky je budoucnost velkou neznámou
Velkou neznámou je, co udělají západoevropské distribuční a zpracovatelské firmy po vstupu Polska do EU. Do jaké míry nově vzniklá situace umožní prvovýrobcům vybavit se výkonnou technikou. V celé Evropě snad není žádná podobná oblast s takovou soustředěnou nabídkou kvalitního a relativně laciného ovoce. V každém případě je potřeba očekávat vysokou produkci ovoce mírného pásma, které se na Polském trhu neuplatní. Dále je nutné očekávat velmi vysokou kvalitu polského ovoce, zvláště po sdružení prvovýrobců, které ostatně již probíhá. V neposlední řadě je třeba očekávat nižší ceny, protože nejdůležitější investice – výsadby, již proběhly nebo probíhají za nesrovnatelně nižších nákladů, než bude nutné investovat u nás. Technické vybavení máme u nás sice na vyšší úrovni, ale nákup moderní techniky je nutné provádět také. Velice významnou konkurenční výhodou je zájem světových chemických firem o polský trh. Projevuje se v tom, že zdejší zemědělci mohou nakoupit kvalitní chemické přípravky na ochranu rostlin někdy i za poloviční cenu ve srovnání s námi. Polské zemědělství se bude muset na druhou stranu přizpůsobit pravidlům platným v celé EU, což bude mít téměř jistě za následek zvýšení nákladů na výrobu všech zemědělských komodit.
Zřejmě důsledkem tlaku na polské zemědělství vznikají na vesnících malé průmyslové podniky, většinou nějakým způsobem zpracovávající plasty, nebo dřevo, které vyrábí polotovary a jejich montáž na výrobky zajišťují doma na zemědělských farmách. Zde je ohromný výrobní potenciál za relativně nízké ceny a brzy se konkurenčně projeví na trhu celé Evropy.
Myslím, že by každému pěstiteli ovoce i jiných zemědělských komodit prospělo vidět rozsah i kvalitu produkce polských pěstitelů. Je čemu se přiučit.
Veškeré údaje použité v článku pocházejí z ústního sdělení, které jsem načerpal během pracovních pobytů v Polsku.

Komentáře ke článku 1

  • Pavel Gottfried

    Přeji dobrý den.Mám v plánu vysadit letos na podzim hruškový sad odrůdy především Wiliemsova .Potřebuji kvalitní a cenově dostupnou sadbu.Prosím jestli máte kontakt na pěstitele v Polsku.Jedná se o 1000ks. Děkuji Pavel Gottfried. Tel.603 506 499

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *