Autor
Kategorie:
Nezařazené

Problémy výskytu rzi na póru

V našich podmínkách způsobuje rzivost póru několik původců z čeledi Basidiomycetes. Jedná se především o Puccinia allii a Puccinia porri, napadající vedle póru však i jiné cibuloviny (česnek, pažitku, ošlejch, plané rostoucí druhy Allium a další).

). Rozlišení jednotlivých původců rzivosti z rodu Puccinia je i při velmi precizním mikroskopickém vyšetření velmi obtížné. Nicméně je jisté, že tyto druhy rzí nemají mezihostitele a jsou jednobytné, což určuje i způsob preventivní ochrany proti jejich šířeni v porostech póru.

Škody v loňském roce
Hospodářský význam představuje rzivost póru v ročnících se silným výskytem a raným nástupem infekce. Takovýmto ročníkem byl i rok 2004. V hustých a brzy zapojených porostech intenzivně hnojených dusíkem výsadeb podzimních odrůd dosahovaly škody výnosu až 15 – 20 %. Mnohem vetší hospodářskou škodu však představovaly podstatně vyšší pracnost tržní úpravy, neboť bylo zapotřebí odstraňovat několik vrstev napadených listů. Tato pracovní operace se z estetických důvodů nemohla omezovat pouze na horní zelenou část stvolu, ale zasahovala i bílou bazální část. Tím narůstala pracnost tržní úpravy téměř trojnásobně proti úpravě póru ze rzí nezasažených porostů. Nicméně hospodářské škody nedosáhly výše, která byla zaznamenána v ročnících intenzivního napadení póru vrtalkou pórovou (Napomyza gymnostoma).

Projevy napadení
K infekci dochází již v jarních měsících, v minulém roce to bylo koncem května a v červnu. Největší rozvoj choroby však nastal v období srpna až záři, kdy již byly patrné hustě se vyskytující prášivé žlutooranžové kupky na horních listech póru. Masivní prášivost přetrvávala za velmi mírného podzimního počasí až do pozdních sklizní. Ačkoliv je možné, že existuje odrůdová tolerance ke rzivosti, nebyly patrné mezi odrůdami podzimního póru rozdíly u stejných termínů výsadby.
Poznatky pěstitelů z Německa
Tradičními pěstitelskými zeměmi póru jsou Francie a Nizozemsko, k rozmachu jeho pěstováni došlo i v Německu. Proto se v těchto zemích zabývají mnohem intenzivněji možnostmi ochrany póru. Podle odborníků ze SRN nebyl prokázán přenos infekce P. porri a P. allii z póru na cibuli a pažitku, naopak, z česneku je přenos možný na pór jen zřídka, na pažitku však hojně. Všude se klade důraz na prevenci – včasnou likvidaci přezimujícího póru a zejména jeho zbytků, na nichž se přenáší rez zimními spórami.

Ochrana ve Francii
Ve Francii se snaží chránit porosty póru vůči rzivosti cílenou ochranou, vycházející z prognostického modelu. Spory rzi se šiří větrem, k vyklíčeni vyžaduji nejméně tři hodiny při vlhkosti 93 % a optimální teplotu mezi 10 a 20 °C. Inkubační doba kolísá podle různých zjištění mezi 10 – 20 dny. Pokusná pozorování dokládají, že sníženi vzdušné vlhkosti pod 92 % již brzdí tvorbu spór a extrémně prodlužuje inkubační dobu. Pokles vzdušné vlhkosti pod 90 % zastavuje infekci. Rez se však může rozvíjet i při teplotách pod 10° C. Model vyžaduje zpřesnění zvláště pro rozmezí teplot mezi 5 – 10 °C. Strategie ochrany předpokládá první ošetření fungicidy (systémové se ukázaly neúčinné) hned na počátku výskytu prvních symptomů a další opakováním na základě postupu napadení. Počet fungicidních zásahů lze podle dosavadních poznatků redukovat na čtyři, maximálně šest. Volba přípravku musí odpovídat infekčnímu tlaku. Jestliže v době ošetřeni převažuje teplota 10 °C, působí přípravek Horizon EW (účinná látka tebuconazol) po dobu 3 – 4 týdnů. Při prvním zásahu a slabých příznacích stačí pouhé jedno ošetření tímto přípravkem. V případe nutnosti druhého zákroku při silné infekci, se doporučuje použít přípravek Orzin (účinná látka chlorothalonil). Jestliže je však infekce masivní, pak je lepší použití přípravku Ortiva (účinná látka. azoxystrobin) ihned po přípravku Horizon. Nicméně použití přípravku Ortiva se doporučuje vyloučit v případě předpokládaného zákroku tímto přípravkem proti padlí na póru v zimních měsících. Prognostický model, vyvinutý a využívaný ve Francii, spolehlivě předvídá vývoj napadení rzí až do počátku října. Při snížených teplotách je předpověď však nepřesná.
Tolerance odrůd
Dalším krokem ke snížení potřeby fungicidů je výzkum tolerance odrůd. Podobně jako v ČR, i ve Francii existují pouze malé rozdíly v odolnosti vůči raným infekcím rzi mezi odrůdami podzimního póru. Naproti tomu u zimního póru se rozlišují tři skupiny s různou vnímavostí: citlivé odrůdy s napadením více jak 50 % rostlin v porostu, středně citlivé odrůdy s napadením 5 – 15 % a konečně tolerantní s podílem napadení pod 5 % rostlin. Ověřuje vnímavost odrůd jak podzimního, tak zimního póru v různých fázích vývoje porostu s cílem snížení počtu fungicidních zákroků a omezení dávkování.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *