Probírka plodů

Jedním z témat letošních Ovocnářských dnů, se stala Regulace růstu a plodnosti ovocných stromů, prezentována Leonem Jahaem, poradcem Top Fruit Consultancy Ltd., z Velké Británie. Zatímco jsme se v minulém čísle věnovali především regulaci růstu, tentokrát se zaměříme na probírku plodů.

Navzdory problematickému průběhu počasí v počátku května, kdy v mnoha sadech nebylo po zásahu mrazů co probírat, je třeba věnovat velkou pozornost i sadům, kde nebude v letošním roce žádná úroda – je třeba optimalizovat další vývoj porostů.

Chemická probírka plodů
Podle informací, které jsem měl možnost získat, je v České republice k dispozici pouze velmi omezený počet přípravků k probírce. Je to pouze kyselina -naftyl octová (NAA). Rád bych vás seznámil s dalšími dvěmi látkámi, jenž se k probírce používají – ATS (amonium thiosulfát) a BA (benzyladenin). V případě ATS se prakticky jedná o hnojivo, takže by s aplikací dusíkatého hnojiva neměl být žádný problém. Rád bych pohovořil také o BA benzyladeninu, který se prakticky používá po celé Evropě a myslím, že by dokázal zvýšit kvalitu produkce i zde v ČR.

ATS (amonium thiosulfát)
Jak už jsem předeslal, ATS je dusíkaté hnojivo, které je používáno tak, že spálí květy (blizny).
V základu se jedná o listové hnojivo, které obsahuje 18 % dusíku a 43 % síry, existuje krystalická forma a kapalná forma. Nevím přesně proč, ale optimální je aplikace krystalické formy, kapalná forma není vhodná.
Ideální je aplikovat látku za účelem likvidace květů na jednoletém dřevě. V případě odrůdy ´Šampion´ nebo ´Gala´ nepotřebujeme, aby stromy plodily na jednoletém dřevě, protože tyto plody jsou vždy malé.
Kyselina -naftyloctová jako látka na probírku plodů není v Nizozemsku nebo Velké Británii aplikována v době opadu okvětních plátků, jako např. v Polsku. Proč ji neaplikujeme u nás? Příčina je jednoduchá, protože ačkoliv funguje dobře jako přípravek na probírku plodů, redukuje buněčné dělení, v důsledku čeho se zmenšuje velikost plodů.
V Polsku se aplikuje ve stádiu, kdy je 80 % květů otevřených za teplot mezi 18 až 20 C. V případě, že jsou teploty vyšší, snadno dojde k příliš velkému propadu.
V Británii i na území Nizozemska a Belgie používáme NAA pouze jako doplňkovou látku v kombinaci s benzyladeninem. Všechny přípravky, které jsou na trhu k disposici, obsahují 10 % vlastní -naftyloctové kyseliny. Např. v Polsku doporučovaný přípravek Pomonit Super 050 SL obsahuje 10 % vlastní NAA, ale pravděpodobně i ještě další látky. V případě odrůd ´Idared´ a ´Šampion´ se aplikuje 200 ml Pomonitu na ha. V případě ´Gloster´a ´Red Delicious´ 300mlm u odrůd ´Gala´, ´Elstar´, ´Golden Delicious´, ´Boskoop´, ´Lobo´ a ´Summerred´ můžeme zvýšit dávku na 400 ml na hektar. V Polsku se používá ve stádiu, kdy opadává 80 % okvětních plátků a maximálně ještě o dva až tři dny později za optimální teploty 18–22 C. Pakliže je teplota vyšší Pomonit funguje příliš agresivně – efekt je silnější. Dávka vody (postřikové kapaliny) je 500 l/ha na metr výšky koruny, takže v případě výsadby vysoké 2 m se aplikuje 1000 l, u třímetrové 1500 l.

BA (benzyladenin)
Produkty, které oba obsahují 150 ppm benzyladeninu jsou Maxcel (aplikace Maxcelu se provádí v dávce 7,5 l/ha) a Globaryl od belgické firmy Globachem, který se aplikuje v dávce mezi 1–1,25 l/ha. Minimální teplota pro aplikaci benzyladenin je 18 C, optimum se pohybuje mezi 22 a 25 C.
Důležité je, aby se teplota po několika dní po aplikaci udržovat na těchto vyšších hodnotách. Obvykle se aplikuje, když plůdky mají průměr 12 mm. V případě ´Jonagold´ dochází k aplikaci při průměru 18mm. Kromě velikosti plůdků je tady zcela stěžejní záležitostí právě průběh počasí (teplot). Velká Británie, Belgie ani Nizozemsko v období květu nemají obvykle právě vhodné teplotní a klimatické podmínky pro aplikaci benzyladeninu a ten pak, je-li aplikován za jiných podmínek, nefunguje.
V jižních státech Evropy není žádný problém s teplotou. V Itálii nebo Španělsku benzyladenin funguje zcela spolehlivě. V podmínkách Velké Británie, Belgie, Nizozemska je třeba si pomoci aplikací NAA.
Při kombinaci NAA s benzyladeninem používáme objem postřikové kapaliny od 500 do 1000 l/ ha. Obvyklá dávka kyseliny α-naftyloctové přidané do benzyladeninu je 100 ml 10% NAA. A to v případě jeli teplota nižší než 20 C.
V případě, že se teplota pohybuje mezi 20 až 25 C, snížíme přídavek alfanaftyloctové kyseliny na 50 ml.
V případě, kdy se teploty pohybují nad 25 C
stupňů, v optimálních klimatických podmínkách, nepřidáváme NAA vůbec.
Samozřejmě, že celá záležitost je trochu komplikovanější a tohle doporučení musíme vnímat jako rámcový obraz.

Praktický přístup
Zaměřme se na strategii pro odrůdy ´Šampion´, ´Golden Delicious´, ´Gala´ a ´Idared´, abychom dosáhli lepší kvality. Začínáme tím, že na jednoletém dřevě zlikvidujeme otevřené květní pupeny pomocí ATS, a to v dávce mezi 10–12 kg/ha ( jako bezpečné smáčedlo přidáme 1,5 kg přípravku Captanu ). Likvidaci květů provádíme dvojí aplikací aplikace. Při první nejsou ještě otevřené všechny květy na jednoletém dřevě, takže mezi aplikacemi bývá odstup jedno a půl dne.
Při večerní aplikaci je sice působnost delší, ale zase je zde určitá klimatické nevýhoda – v případě, že jsou mlhy nebo vysoká vzdušná vlhkost hrozí příliš velké ovlhčení.
Po likvidaci květů na jednoletém dřevě následuje aplikace benzyladeninu. V závislosti na klimatických podmínkách, přidáme donzyladeninu NAA ve výše uvedených dávkách. Zvláštní pozornost věnujeme aplikaci látky do porostu ´Idared´. V tomto případě nedoporučuji do benzyladeninu přidávat žádnou alfanaftyloctovou kyselinu v žádném případě, – hrozí zde riziko veškerého propadu.
Pro odrůdy alternující, jako je např. ´Jonagold´ postupujeme následovně.
V případě, kdy nám v loni ´Jonagold´ vynechal plodenství, očekáváme tak obrovskou násadu plodů v letošním roce. V tomto případě je samozřejmě také možnost zlikvidovat aplikací ATS květní pupeny na jednoletém dřevě. Poté pak samozřejmě následuje aplikace benzyladeninu s NAA nebo bez. To samozřejmě v tom roce, kdy je velmi silná násada. V předchozích kapitolách jsme pojednávali o strategiích, které omezují střídání plodnosti ´Jonagold´, jako byl řez kořenů, aplikace Regalisu atd. K dalším pěstebním postupům, které snižuje střídání plodnosti patří následující.
V roce kdy ´Jonagold´ vynechá a není tudíž dostatečná násada, neprobíráme plody. Následuje znovu rok přeplození – aplikujeme kyselinu giberelovou a Regalis, jak bylo zmíněno v předešlých kapitolách a samozřejmě aplikujeme řez kořenů v termínech podle možnosti závlahy. 

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 8/2011.

Z cyklu přednášek Leona Jahae, poradce Top Fruit Consultancy Ltd., Velká Británie, z Ovocnářských dnů 2011 zpracoval Roman Chaloupka
Foto archiv redakce

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *