Přednáškový maratón v Průhonicích

Slavnostním završením osmdesátiletého výročí Výzkumného ústavu Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v. v. i., (VÚKOZ) bylo uspořádání vědecké konference s mezinárodní účastí Strom a květina – součást života. Ve vzdělávacím a informačním centru Floret se ve dnech 4. a 5. září 2007 konala série přednášek na velmi zajímavé a obšírné téma.

Dvoudenní konference, probíhající pod záštitou místopředsedy vlády a ministra životního prostředí ČR Martina Bursíka, měla hned tři témata – Krajina z pohledu sadovníka krajináře a urbanisty, Krajina z pohledu zahradníka a Krajina z pohledu ekologa. Široké téma konference prezentovalo dnešní nezastupitelnou přítomnost člověka při tvorbě krajiny. Jako součást konference probíhal workshop s tématem Tvorba měst a péče o městskou zeleň.

Program konference
Konferenci pořádal Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví, v.v.i., Průhonice. Celkově bylo přihlášeno přes 60 příspěvků, z nichž 35 bylo prezentováno formou posterové prezentace. Účastníci, kterých dorazilo kolem 150, se tak mohli touto formou mimo jiné seznámit s podrobnostmi čerpání dotací z národních a strukturálních zdrojů, s možností regenerace průmyslové krajiny implementací krajinného plánu a řešením brownfields, s vybranými chorobami rhododendronů a azalek způsobovaných mikroskopickými parazitickými houbami a mnoha dalšími zajímavým informacemi. Součástí dvoudenního programu byla i exkurze do Dendrologické zahrady a Průhonického parku.
Na konferenci přivítal zúčastněné doc. Ing. Ivo Tábor, ředitel VÚKOZ. Zdůraznil provázanost konference s osmdesátiletou tradicí ústavu. Úvodního slova jsme se dočkali od Františka Pojera, náměstka Sekce ochrany přírody a krajiny MŽP a Rút Bízkové, náměstkyně Sekce ekonomiky a politiky životního prostředí MŽP. Konference se zúčastnila i starostka Průhonic PhDr. Hana Borovičková. Zajímavé přednášky v hlavním programu přednesli přední odborníci jak z mateřského ústavu, tak jiných výzkumných institucí jako např. z Výzkumného ústavu rostlinné výroby , odborníci z Ústavu krajinnej ekológie Slovenskej akadémie vied z Bratislavy či ze Slovenské poľnohospodárské univerzity v Nitře .

Workshop – Tvorba měst a péče o městskou zeleň
Garantem této sekce byl dipl. arch. Jan Hendrych, vedoucí Oddělení kulturní krajiny a sídel. Pracovní témata byla rozdělena do tří kategorií: tradice, zásady a východiska, dále nástroje správy zeleně a životní prostředí v sídlech. Jeho zdatnými pomocnicemi byly Ing. Eva Sojková a Ing. Eva Dlouhá, která nás v nepřítomnosti dipl. Arch. Hendrycha provázela programem. Program workshopu byl sice pouze jednodenní, ale i tak nabídl zájemcům o problematiku měst a městské zeleně širokou paletu příspěvků.

Příspěvky workshopu (podtitulek)
Plánováno bylo 14 příspěvků, z nichž se nám jako jeden z nejzajímavějších zdál příspěvek Ing. Arch. Mgr. Bc. Jiřího Kupky, Ph.D. z Ústavu urbanismu FA ČVUT, Katedry architektury FSv ČVUT. Jeho příspěvek s názvem Historický vývoj městských parků vysvětluje tvorbu veřejného městského parku jako souhrn určitých logických kroků. Do poloviny 18. století patřila veškerá zeleň až na malé výjimky soukromým osobám a byla vytvořena pro jednotlivce a malé uzavřené společnosti. Pod vlivem osvícenství byly tyto soukromé zahrady, parky a obory postupně otevírány pro veřejnost (Praha – Stromovka). Dalším způsobem rozšíření ploch městské zeleně ve druhé polovině či koncem 19. století bylo vykoupení soukromých zahrad a parků do majetku obcí (Praha – Grobovka). V neposlední řadě docházelo ke zvětšování ploch přístupných pro veřejnost v místech zahrad zrušených institucí či zahrad konfiskovaných (Brno – Lužánky). Po celé 19. století pokračovalo toto rozšiřování díky pozemkové reformě, zákazu některých řádů či konfiskací a znárodňováním dalších majetků. Dalším krokem vzniku městských parků bylo od konce 18. století zakládání soukromých zahrad a parků přímo určených pro veřejnost. Funkce relaxační zde byla spojena s rolí osvětovou a vzdělávací; byly zde provozovány restaurace a tančírny (Praha – Kanalská zahrada, dnes zastavěna). Postupně byly vytvářeny již ryze veřejné sady, financované ovšem ze soukromých sbírek, jejichž majiteli byly různá sdružení či spolky. Údržba sadů, stejně jako poplatky z hostinců a stánků v sadech, již často příslušela obecní správě. Posledním stadiem veřejného parku je ve druhé polovině 19. století park založený z veřejných (obecních) prostředků. Do těchto parků měli volný a neomezený přístup všichni občané. Jednalo se o lidový park Volksgarten ve Vídni, Chotkovy sady v Praze, vrchol Petřína či okolí Vyšehradu. Vývoj městské zeleně byl na 15 let přerušen revolucí v roce 1848. Po této pauze nastalo období největšího rozmachu budování veřejných městských parků v Praze i přilehlých obcích. Nejvýznamnější období je spojeno s osobou Františka Thomayera, ředitele pražských sadů v letech 1884 – 1894. V průběhu 19. století se podíl zeleně ve městech stal prvkem zhodnocujícím kvalitu a cenu bydlení. Vznikly nové zahradní čtvrti (Praha – Ořechovka, Spořilov), předměstí a města, kde byla zeleň plnohodnotným urbanistickým prvkem. V poslední době se kvalita životního prostředí a množství zeleně opět stává ukazatelem kvality bydlení a je činitelem ovlivňujícím cenu pozemků dané lokality.
Další příspěvky se věnovaly představení vědeckých úkolů řešených ve VÚKOZu. Jednalo se například o zakázku Analýza a koncept obnovy lipové aleje v Jičíně. Při návrhu vycházeli pracovníci ze současného stavu a historických pramenů, kterému předcházel zahradně-archeologický průzkum. Dalším příspěvkem představujícím výzkumnou činnost ústavu přednesla ing. Eva Dlouhá, která ve spolupráci s Ing. Davidem Jechem zpracovala databázi historické kulturní krajiny bývalého nadačního panství Chroustníkovo Hradiště. Jedná se o jedinečný barokní krajinný komplex proslulý kulturními památkami Kuks a Braunovým Betlémem v Novém lese. V prvním kroku byla vytvořena databáze jednotlivých zájmových prvků. Údaje o více než 600 prvcích byly zadávány do databázového programu Microsoft®Access 2002 a zároveň digitálně zanášeny do mapového prostředí GIS. Databáze představuje průběžný aktivní proces s možností vkládání nových prvků či úpravou a aktualizací stávajících. Obsahuje mimo jiné údaje o stavu a stupni ohrožení jednotlivých řešených prvků a zahrnuje návrh opatření k jednotlivým prvkům. Z dalších příspěvků pracovníků jmenujme přednášku Ing. Terezy Hrubé seznamující zúčastněné s problematikou zakládání dětských hřišť.
Z mimoústavních přednášejících nesmíme zapomenout na vystoupení Ing. Martiny Páskové, Ph.D., z Odboru ekologie lidských sídel a člověka MŽP či příspěvek o praktických zkušenostech s novám stavebním zákonem, předneseným Ing. Helenou Finstrlovou z Projekce zahradní, krajinná a GIS, s. r. o.

Předání ocenění
Součástí konference bylo setkání všech účastníků na večerním společenském večeru. Doc. Ing, Ivo Tábor ocenil vybrané pracovníky ústavu za tvůrčí přínos pro rozvoj zahradnického oboru. Byla předána i ocenění in memoriam. Ředitelka Svazu zakládání a údržby zeleně ing. Jana Šimečková vyhlásila výsledky celostátní soutěže o nejlépe realizované sadovnické dílo z názvem Park roku 2006 a Zahrada roku 2006.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *