Předběžné hodnocení produktivity sortimentu slivoní v období tvarování vřetene I.

V průběhu experimentu byly hodnoceny výnosy a kvalita ovoce u 33 odrůd slivoní (včetně tří novošlechtění) od druhého do čtvrtého roku po výsadbě založené na podzim 2005 ve tvaru vřetene. Sledovala se také intenzita růstu daných kombinací odrůda a podnož na základě objemu koruny na konci vegetace 2009. Největší intenzity růstu dosáhly stromy odrůdy ´Tolar´ na semenáči myrobalánu (10,44 m3), nejméně stromy odrůdy ´Valor´ na podnoži WaxWa (1,40 m3). V přepočtu na hektar se nejvíce plodů sklidilo u odrůdy ´Tophit´ na podnoži Wavit® (56,26 t/ha), nejméně u odrůdy ´Oneida´ na podnoži St. Julien A (5,08 t/ha). Ta měla i největší průměrnou hmotnost plodu (71,98 g), zatímco odrůda ´Bellamira´ na podnoži Wavit® nejmenší (17,54 g). Nejvyšší specifický výnos za rok 2009 byl dosažen u odrůdy ´Rheingold´ na podnoži WaxWa (14,48 kg/m3), nejnižší u odrůdy ´Herman´ na semenáči ´Wangenheimovy´ (1,05 kg/m3). Summary During the experiment yields and fruit quality of 33 plum cultivars (including three new breedings) were evaluated. Trees were in the stage from second to fourth year after outplanting. Orchard was found spindle-shaped in autumn 2005. There was watched the intensity growth given to combination of variety and rootstock on the base of volume of the crown at the end of vegetation 2009. Highest growth intensity showed variety ´Tolar´ on seedlings of Prunus cerasifera (10,44 m3), lowest growth showed variety ´Valor´ on the rootstock WaxWa (1,40 m3). The highest yield (per hectare) was at the variety ´Tophit´ on the rootstok Wavit® (56,26 t/ha), the lowest yield (per hectare) was at the cultivar ´Oneida´ on the rootstock St. Julien A (5,08 t/ha). This cultivar also had the highest average weights of fruits (71,98 g), while the variety ´Bellamira´ on the rootstock Wavit lowest (17,54 g). The highest specific yield for 2009 was achieved at the cultivar ´Rheingold´ on the rootstok WaxWa (14,48 kg/m3), the lowest at the variety ´Herman´ on seedlings of ´Wangenheim Prune´ (1,05 kg/m3).

Slivoně patří po jabloních k nejvíce vysazovaným ovocným druhům v České republice po roce 1994. Výměra produkčních sadů slivoní představovala v roce 2009 přibližně 1250 ha (Buchtová, 2009). Největším problémem současných výsadeb je výskyt virové šarky švestek (PPV neboli plum pox virus), především u stromů mladších než pět let. Tento virus napadá s různou intenzitou vedle celé škály pomologických skupin slivoní (švestky, pološvestky, slívy, renklódy, mirabelky) také meruňky a broskvoně. Podle Hartmanna (1998) byl virus nalezen u višní a třešní, kde vyvolal plodové symptomy.
Zatím jedinou spolehlivou ochranou před šarkou je likvidace napadených stromů. Samozřejmým předpokladem je bezvirózní výchozí materiál (rouby, očka, podnože) a v sadu během vegetace cílená ochrana před vektory. Do určité míry řeší situaci výsadba odrůd slivoní s vyšším stupněm tolerance nebo dokonce rezistencí k viru.
Hlavním cílem této práce bylo předběžně zhodnotit výnosy a kvalitu plodů vybraných standardních i nejnovějších odrůd slivoní, a to převážně ze skupiny švestek a pološvestek, v období nástupu do plodnosti (od druhého do čtvrtého roku po výsadbě). Až na několik se většina sledovaných odrůd vyznačuje tolerancí k šarce (tab. 2). I tuto toleranci je však třeba posuzovat kriticky. Rezistence k šarce u odrůdy ´Jojo´ je podmíněna hypersenzitivitou listového pletiva, takže napadené části odumřou a virus se nemůže dále šířit. To je perspektivní cesta, neboť imunita očekávaná od nové odrůdy pološvestky ´Topimun´ nebyla potvrzena (Neumüller, Petruschke a Hartmann, 2006).
V praxi dosud převažují volně rostoucí zákrsky nebo čtvrtkmeny na středně až silně vzrůstných podnožích, menší plochy představují intenzivní tvary vřetena na slabě až zakrsle rostoucí podnoži. Zapěstování štíhlého nebo volného vřetene s omezeným výchovným řezem přispělo u většiny zkoumaných odrůd k rychlejšímu dosažení potřebného objemu korun a zvýšenému výnosu ve čtvrtém roce po výsadbě.

Více informací naleznete v tištěné verzi časopisu Zahradnictví 10/2010.

Text doc. Ing. Josef Sus, CSc., Ing. Lenka Brožová, Ing. Pavla Fleischmannová, Česká zemědělská univerzita v Praze
Foto doc. Ing. Josef Sus, CSc.

Napsat komentář

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *